Přirozená povodeň

Přirozenou povodní se rozumí povodeň způsobená přírodními jevy, kdy dochází k přechodnému výraznému zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových toků, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody.

Přirozené povodně lze rozdělit do několika hlavních typů:

• zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále do níže položených úseků větších toků
• letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti; vyskytují se zpravidla na všech tocích zasaženého území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích
• letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahující poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (mají extrémně rychlý průběh povodně); bývají označovány jako přívalové povodně (flash floods)
• zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů

Na území obce Štítná nad Vláří - Popov lze předpokládat potenciální možnost vzniku všech druhů přirozených povodní, avšak s rozdílnou pravděpodobností vzniku jednotlivých typů. Přirozenou povodní z déletrvajících regionálních srážek mohou být zasaženy všechny toky, avšak riziko je vyšší u významnějších vodních toků. Na většině drobných vodních toků a v horních povodích větších toků může dojít k povodni především vlivem lokálních přívalových srážek velké intenzity a kratšího trvání, zejména v letním bouřkovém období. Vzhledem k nadmořským výškám v povodí mají rovnocenný význam povodně z tání sněhu (nebo sněho-dešťové) i povodně dešťové. Stoletý specifický odtok v dolním profilu – Vlára Vlárský průsmyk dosahuje hodnoty 1,097 m³/s*km². V ročním chodu průměrných měsíčních průtoků je opět nejvodnatější březen, který se podílí 16,6 % na celkovém ročním odtoku. Nejméně vodnatým měsícem je tu září s 2,7 % podílem na ročním odtoku. V březnu spadne asi 5,7 % srážek z ročního úhrnu, v září 7,6 %. Nejvíce srážek připadá na měsíc červen, kdy spadne asi 12 % z ročního srážkového úhrnu. 

Místa, odkud přichází přívalová povodeň na území obce Štítná nad Vláří - Popov, jsou uvedena v kapitole Odtokové poměry.