Povodňový plán města Přerov



Odtokové poměry

Vodní tok Bečva má na území města Přerov oficiálně stanovené záplavové území včetně aktivní zóny ZÚ v úseku ř. km 0,000 - 53,96, které bylo vyhlášené Krajským úřadem Olomouckého kraje a nabývá platnosti od 4. 10. 2011 (č. j. KUOK 93802/2011). Aktualizace záplavového území (aktivní zóny v k. ú. Hustopeče nad Bečvou) nabývá platnosti od 31. 3. 2016 (č. j. KUOK 6410/2016).   
Kromě území ohroženého vyššími stavy a průtoky vodních toků představují riziko přívalové srážky a také dlouhotrvající deště, kdy je povodí přesycené. Rozvodnění malých toků má při dlouhotrvajících deštích za následek i zvýšení hladiny Bečvy. Potenciálně ohrožené objekty jsou uvedeny v kapitole Charakteristika ohrožených objektů

Záplavová území

Záplavová území jsou vodoprávními úřady administrativně stanovená území, která mohou být při výskytu přirozené povodně zaplavena vodou. Cílem stanovení záplavových území je vytvoření územního limitu pro zástavbu v oblastech s nejvyšším ohrožením lidských životů a majetků.

Záplavové území stanoví na návrh správce vodního toku příslušný vodoprávní úřad. Na rozdíl od předchozí právní úpravy je v současné době v naší legislativě zakotvena povinnost vodoprávního úřadu stanovit, na návrh správce vodního toku, záplavové území. Vodoprávní úřad může též příslušnému správci vodního toku uložit povinnost zpracovat a předložit mu návrh záplavového území jím spravovaného vodního toku nebo jeho úseku, pokud tato povinnost vyplývá z plánů hlavních povodí nebo z plánů oblastí povodí.

Právně jsou záplavová území upravena v § 66 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách (vodní zákon). Záplavová území věcně navazují na zátopová území doposud stanovovaná podle § 13 zákona č. 138/1973 Sb. Způsob a rozsah zpracování návrhu a stanovení záplavových území upravuje vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 236/2001 Sb. Na tuto vyhlášku bude navazovat metodický pokyn, který určí způsob vymezení aktivní zóny záplavového území.

Aktivní zóna

Aktivní zóna je nový pojem zavedený do naší vodohospodářské praxe až novým vodním zákonem (zákon č. 254/2001 Sb.). Jedná se o tu část zaplaveného území, kterou je při povodni odváděna rozhodující část povodňového průtoku. Aktivní zóna se stanovuje v zastavěných územích a v územích určených k zástavbě podle platných územních plánů. Vodní zákon zavádí v § 67 příslušná omezení platná ve stanovených záplavových územích, především pak v aktivních zónách.

Zjišťování záplavového území

Zjišťování záplavových území je prováděno převážně matematickým modelování nerovnoměrného proudění nad digitálním modelem terénu řešeného území. Ke zjišťování záplavových území jsou používány nejmodernější technologie. Tvorba matematických modelů proudění i digitálních modelů terénu je však finančně i časově velmi náročná. Správci vodních toků zjišťují tzv. záplavovou čáru, tj. průsečík matematickým modelem spočítaného průběhu hladiny návrhového průtoku s digitálním modelem terénu. V souladu s vyhláškou č. 236/2001 Sb. jsou dnes zjišťovány záplavová území pro návrhové průtoky se statistickou pravděpodobností překročení 5, 20 a 100 let (tzv. 5-ti leté, 20-ti leté a 100 leté povodně).

Odtokové poměry dále ovlivňují:

  • ploty a skládky materiálů a předmětů v blízkosti vodních toků, a zejména stávající silniční mosty, lávky a přemostění, jejichž mostní opěry a konstrukce mohou za určitých okolností tvořit překážku při odtoku povodňových vod. Ucpáním mostních a jezových profilů předměty plovoucími po hladině dojde ke vzdutí vody nad mostem či jezem a k výraznému zvětšení rozlivu. Dále lze přepokládat, že by mohlo dojít i k poškození mostů, lávek, případně jezů. Z toho důvodu je nutné sledovat všechny tyto objekty, zejména mostní. Technicky lze snížení škod napomoci včasným odstraňováním tzv. spláví – plovoucích předmětů (stromů, keřů, větví, stavebních prvků a různých odpadů) z rizikových profilů koryt vodních toků, zvláště propustků, lávek a mostů a včasným zpevňováním erozí narušených břehů. 
  • větší průmyslové areály a areály zemědělských družstev, sklady nebezpečných látek, čistírny odpadních vod, jezy či malé vodní elektrárny a další, které mohou být ohrožujícími objekty v záplavovém území
  • sesuvy půdy, které hrozí při vyšších průtocích zejména v korytech drobných toků ale i v horských úsecích vodohospodářsky významných toků. Sesuv půdy pak způsobí rychlé zanesení koryta buď v místě sesuvu nebo níže na toku a následné vybřežení vody na okolní pozemky.
  • výjimečné situace na toku, např. ledové jevy a vodní díla na tocích
Na území města Přerov bylo stanoveno několik míst, která mohou omezovat odtokové poměry, jedná se především o lávky a mosty. 
Místa omezující odtokové poměry na území města Přerov

Místa omezující odtokové poměry v povodňovém plánu města. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.


 Místa omezující odtokové poměry


 

Přívalové povodně

Přívalové povodně (anglicky nazývané flash floods), jsou charakteristické svým velmi rychlým vývojem. V časovém období desítek minut až několika hodin dochází zejména na malých vodních tocích k prudkému vzestupu hladiny, avšak po její kulminaci většinou dochází k podobně rychlému poklesu. Vzestupu hladin v tocích předchází často plošný odtok vody po svazích nebo jinak suchými údolnicemi. Nebezpečí přívalových povodní spočívá především v jejich rychlém a často nečekaném nástupu, ale také ve velké rychlosti proudu, který s sebou navíc unáší množství pevného materiálu, jako jsou části stromů a větví, ale i části pobořených domů, mostů aj. Škody tedy vznikají nejen zaplavením, ale také dynamickými účinky proudící vody.

Na území města Přerov nejsou stanovena na základě předchozích zkušeností žádná místa přívalových povodní. 
Místa ohrožená přívalovou povodní na území města Přerov

Stanovení míst ohrožení přívalovými povodněmi metodou kritických bodů

Metodou tzv. kritických bodů byla Výzkumným ústavem vodohospodářským, v. v. i. provedena analýza a vyznačeno území, které může být příčinou lokální přívalové povodně při intenzivních deštích. Kritické body byly stanoveny na základě digitálního modelu terénu s rozlišením buňky 10 x 10 m. K zařazení dráhy soustředěného povrchového odtoku do kritického bodu byly zohledněny tři parametry: velikost přispívající plochy (0,3 - 10,0 km2), průměrný sklon přispívající plochy (>= 3,5 %) a podíl plochy orné půdy v povodí (>= 40 %). V případě, že byl podíl orné půdy menší než 40 %, případně byla plocha zcela zalesněna, byly zohledněny pouze dva parametry, a to velikost přispívající plochy (1,0 - 10,0 km2) a průměrný sklon přispívající plochy (>= 5,0 %). Tyto body byly stanoveny pro celé území ČR v měřítku 1: 500 000. 

Zhodnocení vzniku přívalových povodní na území města Přerov metodou kritických bodů

Charakteristika kritických bodů na území města Přerov

Kritický bod Průměrný sklon Podíl orné půdy Plocha povodí kritického bodu
41 003 527 7,495 % 99,977 % 45,29 ha
41 003 563 9,246 % 76,634 % 80,12 ha
41 003 562 3,841 % 87,138 % 31,84 ha
41 003 557 9,344 % 64,958 % 80,96 ha
41 003 046 6,814 % 61,105 % 98,92 ha
41 003 303 8,481 % 52,483 % 357,82 ha
41 003 305 9,382 % 57,283 % 129,66 ha
41 005 093 4,754 % 62,709 % 277,15 ha
41 200 368 4,168 % 99,836 % 33,77 ha
41 200 375 4,369 % 99,315 % 70,37 ha
41 200 378 5,896 % 98,439 % 74,17 ha
41 200 385 5,341 % 93,698 % 41,97 ha
41 007 194 12,077 % 48,531 % 45,87 ha
41 003 868 8,447 % 54,196 % 197,01 ha

Identifikace odtokových linií s přispívající plochou povodí > 5 ha

V rámci projektu "Strategie ochrany před negativními dopady povodní a erozními jevy přírodě blízkými opatřeními v České republice" byla vytvořena mapová kompozice odtokové poměry, z níž je čerpáno v následujícím grafickém výstupu. Jedná se o identifikaci odtokových linií (dráhy přímého povrchového odtoku) s přispívající plochou povodí > 5 ha. Tyto odtokové linie mohou dát za vznik soustředěnému povrchovému odtoku, který může způsobit škody na území města Přerov. Odtokové linie nezohledňují aktuální využití pozemků ani jiné skutečnosti, které mají vliv na přerušení soustředěného povrchového odtoku.

Odtokové linie s plochou sběrného povodí > 5 ha na území města Přerov

Ke sledování vývoje přívalových povodní slouží následující odkazy:

Místa ohrožená přívalovou povodní v povodňovém plánu města. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.
 
 

Ledové jevy

Ledové bariéry za určitých podmínek mohou vznikat v kterémkoli místě vodních toků. Výskyt a průběh ledových jevů kontroluje hlídková služba, jež předává informace hlásné službě. V manipulačních řádech jednotlivých objektů (jezů) by měla být popsána manipulace v případě výskytu ledových jevů. Při hrozícím nebezpečí vzniku povodně jsou správci toku, případně vodních děl povinni informovat příslušnou povodňovou komisi.

Dle seznamu toků s častými ledovými jevy, zveřejněného ČHMÚ, patří část toku Bečvy (ř. km 10,8 – 12,8) mezi úseky s možností tvorby ledových bariér zejména v období tání. Část toku Strhanec (ř. km 0,0 – 0,8) patří mezi kritické úseky v období mrazu. Proto je nutné, zejména v období tání, věnovat zvýšenou pozornost všem mostům a lávkám přes koryta vodotečí. Při chodu ledů musí povodňové hlídky sledovat celé toky. Vlivem chodu ledů a tvorby ledových bariér může tok vybřežovat i při malých průtocích.
Místa výskytu ledových jevů na území města Přerov

Místa výskytu ledových jevů v povodňovém plánu města. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.
 
 

Vodní díla

Vodní díla (viz také ustanovení § 55 Vodního zákona) jsou stavby budované na toku sloužící k jeho využití. Tyto stavby pak bezprostředně více či méně ovlivňují a upravují přirozený průtok vody v korytech přirozených nebo umělých. Hlavními vodními díly ovlivňujícími odtokové poměry jsou:

  • vodní nádrž - prostor vytvořený vzdouvací stavbou na vodním toku, využitím přírodní nebo umělé prohlubně na zemském povrchu nebo ohrazováním části území, určený k akumulaci vody a k řízení odtoku.
  • jez - vzdouvací zařízení vybudované v korytě toku, které v něm trvale nebo dočasně vzdouvá vodu k různým vodohospodářským účelům.
Ve správním území města Přerov se nachází níže uvedená vodní díla. Jez na Bečvě v Přerově je umístěn v ř. km 11,44. Jez je tvořen pevným betonovým prahem. Pevná přelivná hrana je široká 2,7 m. Celková délka jezového tělesa je 28,70 m a šířka 56,75 m. Světlost jezových polí je 3x16 m. Při průtoku vody jezem 450 m3/s pod jezem dochází k rozlivům. Detailní popis činnosti na zařízení jezu je uveden v Manipulačním řádu pro jez Přerov. 
Kromě vodních děl ve správním území města Přerov mohou povodňovou situaci ovlivnit i vodní díla mimo správní území města Přerov.
Seznam významných vodních děl ovlivňujících odtokové poměry na území města Přerov

Vybraná vodní díla ležící mimo území města Přerov ovlivňující povodňovou situaci na území města Přerov

Název VD
Tok
Kat. K. ú.
Vlastník Provozovatel
Tršice Olešnice III. Tršice Povodí Moravy, s. p. Povodí Moravy, s. p.
Horní Bečva Horní Bečva II. Horní Bečva Povodí Moravy, s. p. Povodí Moravy, s. p.
 

Vodní díla v povodňovém plánu města. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.
  

Protipovodňová opatření

Na území města Přerov jsou vybudována protipovodňová opatření, která jsou tvořena souborem železobetonových zídek, mobilního hrazení (bariér), čerpadel, čerpacích jímek, revizních šachet, odlehčovacích komor a dalších souvisejících prvků.
Protipovodňová opatření na území města Přerov