Povodňový plán města Kelč



Odtokové poměry

Vodní tok Juhyně má na území města Kelč oficiálně stanovené záplavové území včetně aktivní zóny ZÚ v úseku ř. km 0,000 - 12,370 a v úseku ř. km 16,835 - 29,450. Záplavové území pro povodně s periodicitou 5, 20 a 100 let bylo vyhlášené Krajským úřadem Zlínského kraje a nabylo účinnosti od 29. 10. 2015 (č. j. KUZL 27603/2015). 
Na území obce Němetice je stanoveno záplavové území řeky Bečvy včetně aktivní zóny pro rozlivy 5, 20 a 100 leté vody v úseku ř. km 49,885 - 61,308. Záplavové území bylo vyhlášeno Krajským úřadem Zlínského kraje a nabylo účinnosti 1. 11. 2012 (č. j. KUZL 22762/2011). 
Kromě území ohroženého vyššími stavy a průtoky vodních toků představují riziko přívalové srážky a také dlouhotrvající deště, kdy je povodí přesycené. Potenciálně ohrožené objekty jsou uvedeny v kapitole Charakteristika ohrožených objektů.

Odtokové poměry dále ovlivňují:

  • ploty a skládky materiálů a předmětů v blízkosti vodních toků, a zejména stávající silniční mosty, lávky a přemostění, jejichž mostní opěry a konstrukce mohou za určitých okolností tvořit překážku při odtoku povodňových vod. Ucpáním mostních a jezových profilů předměty plovoucími po hladině dojde ke vzdutí vody nad mostem či jezem a k výraznému zvětšení rozlivu. Dále lze přepokládat, že by mohlo dojít i k poškození mostů, lávek, případně jezů. Z toho důvodu je nutné sledovat všechny tyto objekty, zejména mostní. Technicky lze snížení škod napomoci včasným odstraňováním tzv. spláví – plovoucích předmětů (stromů, keřů, větví, stavebních prvků a různých odpadů) z rizikových profilů koryt vodních toků, zvláště propustků, lávek a mostů a včasným zpevňováním erozí narušených břehů
  • větší průmyslové areály a areály zemědělských družstev, sklady nebezpečných látek, čistírny odpadních vod, jezy či malé vodní elektrárny a další, které mohou být ohrožujícími objekty v záplavovém území
  • sesuvy půdy, které hrozí při vyšších průtocích, zejména v korytech drobných toků, ale i v horských úsecích vodohospodářsky významných toků. Sesuv půdy pak způsobí rychlé zanesení koryta buď v místě sesuvu nebo níže na toku a následné vybřežení vody na okolní pozemky
  • výjimečné situace na toku, např. ledové jevy a vodní díla na tocích
Na vodním toku Juhyně se nacházejí 4 místa, která by v průběhu povodní mohla dělat problém, z nichž nejkritičtější jsou:
  • 2 mosty na území obce Komárovice - mosty mají středový pilíř, před nímž se mohou zachytávat klády a štěrk. Povodí Moravy štěrk pod mostními konstrukcemi odbagrovává. 
  • Most u Mlýnů Kelč přes Juhyni nemá dostatečnou kapacitu a při větších průtocích by mohlo dojít k jeho přehlcení a přelévání vody přes mostní konstrukci. 

V intravilánu obce Komárovice se nachází v současnosti 1 kritické místo:

  • Na soutoku Komárovického potoka a bezejmenného toku dříve docházelo, vlivem nedostatečné možnosti odtoku, ke vzdouvání hladiny. Od vybudování Polderu (rok 2003) zatím tento problém nenastal. 

V intravilánu města Kelč se nacházejí 4 kritická místa:

  • V areálu Kelečsko, a. s. je vodní tok zatrubněn. Zatrubňovací vpusť je opatřena mříží, na které se však zachytávají nečistoty a dochází k jejímu ucpání. V současné době dochází k pravidelné údržbě a při větších srážkách ji jednotky SDH města odstraní. 
  • U pravé strany komunikace č. 43911 na Komárovice se nachází odlehčovací komora kanalizace. V případě přívalových srážek, kdy není kanalizace schopná pojmout velké množství srážek, dochází k vypouštění vody do této vpustě. Za vpustí se nachází šachta, která však množství vody nepojme a voda poté zaplavuje komunikaci. 
  • Na jihu města u areálu Mlýnů Kelč se pod komunikací č. 43917 nachází propustek. Tento propustek nemá dostatečnou kapacitu, dochází pravidelně k jeho zanášení a v případě lokálních povodní bývá problémovým místem. 

V obci Lhota se nacházejí 2 problémová místa, z nichž nejkritičtější je:

  • Propustek u č. p. 10 je nekapacitní pro větší průtoky vody v Točence a v případě větších úhrnů srážek dochází k jeho zahlcení, voda se poté zpětně vzdouvá a ohrožuje dům č. p. 10. 

V obci Babice jsou 3 kritická místa, z nichž 2 představují dlouhodobý problém:

  • Výpustný objekt pod nádrží Točenka představoval dlouhodobý problém. Nádrž bývala často zanesená a objekt nebyl dostatečně kapacitně naprojektován. Od července 2020 do srpna 2021 probíhala rekonstrukce celého objektu. 
  • Silniční most u č. p. 26 v Babicích není kapacitní pro větší průtoky a v případě přívalových povodní dojde k jeho zahlcení a poté voda přetéká přes most. 
Místa omezující odtokové poměry na území města Kelč

Místa omezující odtokové poměry v povodňovém plánu města. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.


 Místa omezující odtokové poměry

 


Přívalové povodně

Přívalové povodně (anglicky nazývané flash floods), jsou charakteristické svým velmi rychlým vývojem. V časovém období desítek minut až několika hodin dochází zejména na malých vodních tocích k prudkému vzestupu hladiny, avšak po její kulminaci většinou dochází k podobně rychlému poklesu. Vzestupu hladin v tocích předchází často plošný odtok vody po svazích nebo jinak suchými údolnicemi. Nebezpečí přívalových povodní spočívá především v jejich rychlém a často nečekaném nástupu, ale také ve velké rychlosti proudu, který s sebou navíc unáší množství pevného materiálu, jako jsou části stromů a větví, ale i části pobořených domů, mostů aj. Škody tedy vznikají nejen zaplavením, ale také dynamickými účinky proudící vody.

Na území města Kelč se nachází 5 míst, která jsou ohrožena přívalovou povodní:
  • V obci Lhota dochází vlivem přívalových povodní k přítoku vody z polí. V místě přítoku do intravilánu se nachází problémový propustek, je ohrožen dům č. p. 14. 
  • V obci Babice pravidelně dochází k naplavování vody s bahnem do intravilánu a na místní komunikaci, která je poté zaplavena a zneprůjedněna. 
  • Jih území Kelče je ohrožen přívalovými povodněmi, která se mohou projevit na dvou místech. V jednom místě dochází k odtoku vody z polí, který však neohrožuje intravilán a teče do Juhyně. Druhé místo je stanoveno jako kritické (metodou kritických bodů) a může potenciálně dojít k ohrožení, do současné doby však nedošlo k žádným problémům. 
  • V obci Komárovice dříve docházelo k přívalovým povodním, zvedla se hladina Komárovického potoka a došlo k lokálním záplavám obce. Na místě, kde docházelo ke splachu vody z orné půdy byl v roce 2003 vybudován suchý polder, který problém s přívalovými povodněmi do dnešní doby vyřešil. 
Místa ohrožená přívalovou povodní na území města Kelč

Stanovení míst ohrožení přívalovými povodněmi metodou kritických bodů

Metodou tzv. kritických bodů byla Výzkumným ústavem vodohospodářským, v. v. i. provedena analýza a vyznačeno území, které může být příčinou lokální přívalové povodně při intenzivních deštích. Kritické body byly stanoveny na základě digitálního modelu terénu s rozlišením buňky 10 x 10 m. K zařazení dráhy soustředěného povrchového odtoku do kritického bodu byly zohledněny tři parametry: velikost přispívající plochy (0,3 - 10,0 km2), průměrný sklon přispívající plochy (>= 3,5 %) a podíl plochy orné půdy v povodí (>= 40 %). V případě, že byl podíl orné půdy menší než 40 %, případně byla plocha zcela zalesněna, byly zohledněny pouze dva parametry, a to velikost přispívající plochy (1,0 - 10,0 km2) a průměrný sklon přispívající plochy (>= 5,0 %). Tyto body byly stanoveny pro celé území ČR v měřítku 1: 500 000.

Zhodnocení vzniku přívalových povodní na území města Kelč metodou kritických bodů

 

Charakteristika kritických bodů na území města Kelč

Kritický bod Průměrný sklon Podíl orné půdy Plocha povodí kritického bodu
41 005 044 (Babice u Kelče) 11,7 % 75,5 % 237,7 ha
41 005 089 (Lhota u Kelče) 12,1 % 90,5 % 66,5 ha
41 003 886 (Kelč - Staré město) 12,2 % 51,6 % 714,6 ha
41 003 872 (Komárovice) 8,2 % 88,1 % 211,8 ha
Na území města Kelč byly stanoveny 4 kritické body, jejichž charakteristiky jsou uvedeny výše v tabulce a v podkapitole přívalové povodně.

Identifikace odtokových linií s přispívající plochou povodí > 5 ha

V rámci projektu "Strategie ochrany před negativními dopady povodní a erozními jevy přírodě blízkými opatřeními v České republice" byla vytvořena mapová kompozice odtokové poměry, z níž je čerpáno v následujícím grafickém výstupu. Jedná se o identifikaci odtokových linií (dráhy přímého povrchového odtoku) s přispívající plochou povodí > 5 ha. Tyto odtokové linie mohou dát za vznik soustředěnému povrchovému odtoku, který může způsobit škody na území města Kelč. Odtokové linie nezohledňují aktuální využití pozemků ani jiné skutečnosti, které mají vliv na přerušení soustředěného povrchového odtoku.

Odtokové linie s plochou sběrného povodí > 5 ha na území města Kelč

Ke sledování vývoje přívalových povodní slouží následující odkazy:

Místa ohrožená přívalovou povodní v povodňovém plánu města. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.
 
 

Ledové jevy

Ledové bariéry za určitých podmínek mohou vznikat v kterémkoli místě vodních toků. Výskyt a průběh ledových jevů kontroluje hlídková služba, která předává informace hlásné službě. Hlásná služba následně informuje správce toku.. V manipulačních řádech jednotlivých objektů (jezů) by měla být popsána manipulace v případě výskytu ledových jevů. Při hrozícím nebezpečí vzniku povodně jsou správci toku, případně vodních děl povinni informovat příslušnou povodňovou komisi.

Dle seznamu toků s častými ledovými jevy, zveřejněného Českým hydrometeorologickým ústavem, nepatří toky ve správním území města Kelč mezi kritické. Přesto je nutné, zejména v období tání, věnovat zvýšenou pozornost všem mostům a lávkám přes koryto toku. Při chodu ledů musí povodňové hlídky sledovat celé toky. Voda vlivem chodu ledů a tvorby ledových bariér může vybřežovat i při malých průtocích.
Místa výskytu ledových jevů na území města Kelč

Místa výskytu ledových jevů v povodňovém plánu města. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.
 
 

Vodní díla

Vodní díla (viz také ustanovení § 55 Vodního zákona) jsou stavby budované na toku sloužící k jeho využití. Tyto stavby pak bezprostředně více či méně ovlivňují a upravují přirozený průtok vody v korytech přirozených nebo umělých. Hlavními vodními díly ovlivňujícími odtokové poměry jsou:

  • vodní nádrž - prostor vytvořený vzdouvací stavbou na vodním toku, využitím přírodní nebo umělé prohlubně na zemském povrchu nebo ohrazováním části území, určený k akumulaci vody a k řízení odtoku.
  • jez - vzdouvací zařízení vybudované v korytě toku, které v něm trvale nebo dočasně vzdouvá vodu k různým vodohospodářským účelům.
Na území města Kelč se nachází 8 vodních nádrží. V případě povodní by tato vodní díla neměla významným způsobem ovlivnit průběh povodní. Za zmínku stojí:
  • Točenka, která se nachází v obci Babice na vodním toku Točenka. Nádrž bývala v minulosti zanesená.  
  • Soustava rybníků Chmelník I.-IV., které jsou největšími vodními díly na území města. 
  • Babický rybník a Jasenov, které se nacházejí v obci Babice. 
Seznam vodních děl ovlivňujících odtokové poměry na území města Kelč

Vodní díla v povodňovém plánu města. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.
 
 

Protipovodňová opatření

Na území obce Komárovice se v rámci protipovodňové ochrany nachází suchý polder. Byl vybudován v roce 2003 v horní části obce na Komárovickém potoku v místě kritického bodu č. 41 003 872. V období přívalových dešťů docházelo k přítoku vody z polí do Komárovického potoku a k lokálním povodním. Od vybudování suché nádrže nedošlo v obci k přívalovým povodním. 
Protipovodňová opatření na území města Kelč