Charakteristika zájmového území

Obec Libčeves leží v severním cípu okresu Louny na hranici s okresy Most, Teplice a Litoměřice. Správní území obce náleží do SO ORP Louny ve Středočeském kraji. Správní území obce se skládá celkem z 11 katastrálních území – Hnojnice, Hořenec, Charvatce, Jablonec, Lahovice, Libčeves, Mnichov, Řisuty, Sinutec, Všechlapy a Židovice. Celková rozloha správního území obce je 3 471,6 ha. K 1. 1. 2021 bylo v obci evidováno 943 obyvatel.

Historie

Od 15. století byla obec Libčeves ve vlastnictví rodu Lobkowiczů, kteří obec drželi s přerušením 400 let. V obci dominovalo zemědělské hospodaření, v 18. století panský velkostatek - vznikaly poplužní dvory, sýpky, stodoly aj. V obci se nacházely chlévy, stáje, ovčíny a dokonce panský pivovar s rybníkem. Po roce 1781 (zrušení nevolnictví) se rozvíjí manufakturní výroba - v obci se nacházely 2 cihelny (v Sinutci a ve Hnojnicích), pískovna, kamenolom a těžily se zde české granáty. Při prvním veřejném sčítání dobytčích jednotek bylo v obci 376 koní, 2600 kusů hovězího dobytka a 7500 ovcí.

Ve velkostatku se nacházely bažantnice s myslivnou. Po zrušení nevolnictví (1848) došlo k rozšíření zemědělské výroby a její intenzifikaci. K zajištění hluboké orby na panských polích byla do obce na přelomu 19. a 20. století přepravena parní oračka Sims and Jefferies. Na počátku 20. let 20. století byla provedena pozemková reforma, která omezila obhospodařování Lobkowiczi na panském dvoře v Libčevsi. V letech 1949 až 1963 hospodařil na zemědělských pozemcích Český státní statek a Jednotné zemědělské družstvo, v roce 1964 došlo k jejich sloučení do Státního statku Libčeves, který na území obce hospodařil do roku 1962.

Katastrální území obce Libčeves

Geomorfologické charakteristiky

Geomorfologické členění většiny katastrálního území:
Soustava: Krušnohorská
Podsoustava: Podkrušnohorská
Celek: České středohoří
Podcelek: Milešovské středohoří
Okrsek: Ranské středohoří, Kostomlatské středohoří

Geomorfologicky náleží většina správního území obce Libčeves do provincie Česká Vysočina, do Krušnohorské soustavy, Podkrušnohorské podsoustavy, celku České středohoří, podcelku Milešovské středohoří a do okrsků Ranské středohoří (západní část území) a Kostomlatské středohoří (severovýchodní část území).

Ranské středohoří leží v jihozápadní části Milešovského středohoří. Jedná se o plochou vrchovinu až členitou pahorkatinu budovanou svrchnokřídovými slínovci, vápnitými jílovci, prachovci a pískovci. Georeliéf okrajových ker středohorské hrástě je strukturně denudační, kry mají kuželovité a hřbetovité suky vypreparovaných žil. Četné jsou kryogenní tvary a úpatní soliflukční a deluviální pláště porušené sesuvy. Mezi výraznými suky se šíří zarovnaný povrch (kryopediplén) na křídových horninách (Libčevská kotlina). Okrsek je nepatrně až málo zalesněn dubovými, smrkovými a borovými porosty, místy s modřínem, jasanem a břízou. Převažuje orná půda s fragmentovanými travními porosty.

Kostomlatské středohoří leží ve střední a ve východní části Milešovského středohoří. Jedná se o plochou strukturní hornatinu kerného typu v místech maximálního zdvihu neovulkanické hrástě. V geologickém podloží se nacházejí bazaltické a trachytické vulkanity, významně se uplatňují svrchnokřídové slínovce, vápnité jílovce, jílové vápence a pískovce. Četné jsou rozsáhlé kuželovité, kupovité (hřbetovité) suky převážně vypreparovaných podpovrchových sopečných těles. Okrsek je na území obce nepatrně zalesněn.

Geomorfologické členění katastrálního území Hnojnice, většina území Židovice a jihovýchodní cíp Libčevsi:
Soustava: Česká tabule
Podsoustava: Středočeská tabule
Celek: Dolnooharská tabule
Podcelek: Hazmburská tabule
Okrsek: Klapská tabule

Zmíněná část správního území obce Libčeves spadá do provincie Česká Vysočina, do soustavy Česká tabule, podsoustavy Středočeská tabule, celku Dolnooharská tabule, podcelku Hazmburská tabule a do okrsku Klapská tabule.

Okrsek Klapská tabule leží v severovýchodní části Hamzburské tabule. Členitá pahorkatina levého břehu Ohře je složená ze svchněturonských až coniackých slínovců, vápnitých jílovců a jílových vápenců. Okrsek zaujímá erozně denudační georeliéf pokleslé kry pooharského pásma s mírně ukloněným denudačním povrchem typu erozních glacisů při úpatí Českého středohoří. Okrsek je převážně bezlesý, místy se nacházejí drobné lesíky s dubem, borovicí, akátem, jinde převážně orná půda.

Průměrná nadmořská výška území obce je 350 m s nejvyšším bodem v severovýchodní části obce (cca 610 m n. m.) a nejnižším bodem u toku Hnojnického potoka na východě obce (cca 230 m n. m.). Celkově má území obce charakter úpatní plošiny, která přechází ve svah částečně na území Lahovic a nejpatrněji na území Řisut.

Digitální model terénu území obce Libčeves

Průměrná sklonitost na území obce je 5,8° s maximy nepřesahujícími 65° na svazích jednotlivých vrcholů v krajině. Celkově je reliéf obce mírně vlnitý s vystupujícími kopci.

Sklonitostní poměry na území obce Libčeves

Geologické charakteristiky

Na území obce se nachází velké spektrum hornin, které mají ostrůvkovité rozložení. Největší zastoupení mají zpevněné sedimenty jílových vápenců a slínovců (dochází zde k jejich střídání), které se vyskytují především v centrální části správního území obce a jednotlivé části mají celistvější charakter a nejsou tak rozdrobené. Celistvý charakter mají také fluviální nezpevněné sedimenty kolem vodních toků a v případě Hrádeckého potoka se po výtoku z intravilánu Libčevsi nacházejí v jeho nivě zpevněné sedimenty slínovců s vápennými konkrecemi až jílovito-vápnitých prachovců.

Dále se již jen ostrůvkovitě na území nacházejí vulkanity (olivinický nedelinit, analcimit, nerozlišené trachytoidy alkalických bazaltů), nezpevněné sedimenty písčito-hlinitých až hlinito-písčitých frakcí, ložiska kamenitých až hlinito-kamenitých sedimentů, spraše a sprašové hlíny a ložiska jílů a písčitých jílů.

Ochrana přírody

Celé území obce náleží do CHKO České středohoří – většina území spadá do IV. zóny (okrajová sídelní), severní část katastrálního území Řisuty leží ve II. zóně (přírodě blízké) a nepatrná západní část katastru Hořenec leží ve III. zóně (kulturně krajinná). V území se také nachází maloplošná chráněná území – v katastru Hnojnice NPP Kamenné slunce (teplomilná rostlinná společenstva a významná fauna bezobratlých) a v katastru Hořenec leží PR Čičov (travinná společenstva s koniklecem lučním). Na území také zasahuje několik evropsky významných lokalit.

Struktura půdního fondu

Na území obce Libčeves převážně dominují karbonátové černozemě, které zaujímají celistvou centrální část správního území. Ve vyšších nadmořských výškách (severovýchodní, severozápadní a jižní část správního území a při jednotlivých vrcholech) se nacházejí pararendziny (modální, melanické a pelické) a na vrcholech vystouplých útvarů se nacházejí kambizemě (rankerová, eutrofní, modální) s ojedinělým výskytem rankerů. V okolí vodních toků se nacházejí černice (fluvické, karbonátové). V severovýchodní a jihozápadní části katastru Hnojnice a Židovice se nacházejí regozemě.

Podrobnosti o zmíněných půdních typech jsou uvedeny v Taxonomickém klasifikačními systému půd ČR, detailní prostorové uspořádání půdních typů zobrazuje Půdní mapa 1:50 000 vytvořená Českou geologickou službou.

Celková rozloha řešeného území činí 3 471,6 ha. Pozemky na území obce jsou převážně využívány k zemědělským účelům, o čemž svědčí i zastoupení zemědělských pozemků (77,7 %). Nejvíce je zastoupená orná půda (58,5 %), která má o více než polovinu vyšší zastoupení oproti celostátnímu průměru orné půdy v ČR a ovocné sady (5,8 %) mají více než desetinásobné zastoupení. Podíl zahrad (0,6 %) je oproti průměru ČR téměř čtvrtinový, lesní pozemky (9,5 %) a vodní plochy (0,7 %) mají zastoupení méně než třetinové. Srovnatelné zastoupení s celostátním průměrem mají trvalé travní porosty (12,8 %), ostatní plochy (11,0 %) a zastavěné plochy a nádvoří (1,1 %).

Využití pozemků v obci Libčeves (dle ČSÚ k 31. 12. 2020)

Klimatické charakteristiky

Na území obce Libčeves je podle portálu klimatickazmena.cz hodnota průměrné roční teploty vzduchu (za normálové období 1981-2010) v intervalu 7,1 - 10 °C a průměrný roční srážkový úhrn v intervalu 501 - 600 mm.

Podle Quittovy klimatické klasifikace (za období let 1961-2000) spadá většina území z jihu do teplé klimatické oblasti T2, severozápadní a severovýchodní cíp do mírně teplé oblasti MT11 a nejsevernější část území do mírně teplé oblasti MT4.

Teplá klimatická oblast T2 se vyznačuje dlouhým, teplým a suchým létem, krátkým s mírným přechodným obdobím a krátkou, mírně teplou, suchou až velmi suchou zimou a velmi krátkou dobou trvání sněhové pokrývky. Průměrný roční úhrn srážek v této oblasti se pohybuje kolem 500–600 mm s počtem dní se srážkami nad 1 mm 90–100 dní, průměrné roční teploty jsou okolo 8–9 °C, počet dnů se sněhovou pokrývkou je 40–50.

Mírně teplá klimatická oblast MT11 se vyznačuje mírně teplým a krátkým jarem a podzimem, léto je dlouhé, teplé a suché a zima je mírně teplá, velmi suchá a krátká s krátkým trváním sněhové pokrývky. Průměrný roční úhrn srážek se pohybuje mezi 550–650 mm, počet dní se srážkami nad 1 mm je 90 - 100, průměrné roční teploty jsou mezi 7–8 °C a počet dnů se sněhovou pokrývkou je 50–60.

Mírně teplá klimatická oblast MT4 má jaro a podzim mírné a krátké, léto je mírné, krátké, suché až mírně suché, zima je mírná a suchá. Průměrný roční úhrn srážek se pohybuje mezi 600–750 mm s počtem dní se srážkami nad 1 mm 110–120 dní, průměrné roční teploty jsou 6–7 °C, počet dnů se sněhovou pokrývkou je 60–80.

Charakteristika vybraných klimatických oblastí