Povodňový plán města Staré Město



Přirozená povodeň

Přirozenou povodní se rozumí povodeň způsobená přírodními jevy, kdy dochází k přechodnému výraznému zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových toků, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody.

Přirozené povodně lze rozdělit do několika hlavních typů:

  • zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále do níže položených úseků větších toků
  • letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti; vyskytují se zpravidla na všech tocích zasaženého území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích
  • letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahující poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (mají extrémně rychlý průběh povodně); bývají označovány jako přívalové povodně (flash floods)
  • zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů
Na území města Staré Město lze v současnosti předpokládat potenciální možnost výskytu všech druhů přirozených povodní, avšak s rozdílnou pravděpodobností vzniku jednotlivých typů. Přirozenou povodní z déletrvajících regionálních srážek mohou být zasaženy všechny toky, nicméně riziko je vyšší u významnějších vodních toků. Na většině drobných vodních toků a v horních povodích větších toků může dojít k povodni  především vlivem lokálních přívalových srážek velké intenzity a kratšího trvání, zejména v letním bouřkovém období. Při intenzivních lokálních srážkách je město ohrožováno soustředěným povrchovým odtokem. 
Místa, odkud přichází přívalová povodeň na území města Staré Město, jsou uvedena v kapitole Odtokové poměry

Místa ohrožená přívalovou povodní v povodňovém plánu města. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.
 
 
 

 

Historické povodně

Město Staré Město bylo postiženo povodněmi v roce 1997 a v červenci roku 2015. První povodeň postihla Staré Město v období léta roku 1997, kdy se po dlouhotrvajících deštích začaly rozlévat potoky a vlivem naplaveného dříví se ucpalo mnoho mostů. Některé z nich se podařilo uvolnit, u jiných však došlo k destrukci a po povodních se musely postavit nové. Ve Starém Městě bylo vyplaveno několik domů v blízkosti toku Krupá na Nábřežní ulici, kde museli být obyvatelé evakuováni. V ulici Hornická byl jeden dům stržen téměř celý. V místní části Kunčice voda odplavila kus příjezdové komunikace a pod Kunčicemi byl zcela zničen most. V místní části bylo také vyplaveno několik domů v blízkosti Kunčického potoka. Pod Stříbrnicemi zmizelo a bylo odplaveno cca 200 metrů komunikace. Nad Malým Vrbnem voda zničila část komunikace, kde se nedalo vůbec projet. Ve Starém Městě byly vyplaveny řadové garáže u nádraží č. p. 366/2. V ulici Kosmonautů byla v té době pila, kde voda odnesla zásoby kulatinového dříví. Mezi Starým Městem a Hanušovicemi byla na několika místech stržená silnice a dojezd do Starého Města byl řešen objízdnou trasou přes Šléglov, Vikantice, Habartice do Hanušovic.


Druhá povodeň postihla Staré Město opět v letním období v červenci roku 2015, kdy se okolo 4 hodiny ranní strhla vichřice společně se silnými přívalovými srážkami. Materiální škody na budovách nebyly tak veliké, ale někde vítr strhl krytinu a do domů následně zateklo (ve Stříbrnicích, Stříbrnice Rumburk a přímo ve Starém Městě). Všude zasahovali hasiči a uvolňovali zatarasené cesty. V Andělském údolí byl v té době skautský tábor, který o vlásek unikl pohromě. Železniční trať byla také zavalena popadanými stromy. Všechno odstraňovali hasiči a lesní dělníci za pomoci motorových pil a traktorů.

Povodeň na území města Staré Město v roce 1997