Charakteristika zájmového území

Město Staré Město se nachází v severozápadní části Olomouckého kraje, ve správním obvodu obce s rozšířenou působností Šumperk. K 1. 1. 2021 bylo ve městě evidováno 1687 obyvatel. Velikost města činí 8 626,9 ha.

Staré Město leží mezi Králickým Sněžníkem, Rychlebskými horami a Hrubým Jeseníkem v údolí vodního toku Krupá. Město tvoří pět místních částí: Staré  Město, Chrastice, Kunčice, Nová Seninka a Stříbrnice. 

Katastrální území města Staré Město

Geomorfologické a geologické charakteristiky

Geomorfologicky náleží zájmové území do provincie Česká vysočina, subprovincie Krkonošsko-jesenické soustavy, oblasti Jesenická oblast, celků Rychlebské hory, Hanušovická vrchovina a Králický Sněžník. V rámci celku Rychlebské hory zasahuje území města do podcelku Hornolipenská hornatina a okrsku Velkovrbenské rozsochy a Petříkovská hornatina, v Hanušovické vrchovině do podcelku Branenská vrchovina a okrsku Staroměstské kotliny. 

Celek Králický Sněžník je tvořen členitou hornatinou na rozhraní České republiky a Polska. Česká část má plochu 86,32 km² a je složená z dvojslídných rul orlicko-kladského krystalinika, dále ze svorů, křemenců a krystalických vápenců. Ve střední části se nacházejí zbytky holoroviny přemodelované v pleistocénu kryogenními pochody, dále jsou zde četná balvanová moře a suťové pokryvy.

Okrsek Petříkovská hornatina je plochá pahorkatina o rozloze 73,08 km². Je tvořená metamorfovanými horninami série staroměstské, velkovrbenské klenby a série Branné. Nacházejí se zde převážně svory, fylity, ruly, krystalické vápence a grafity. Je rozčleněná hluboce zařezanými, radiálně se rozbíhajícími údolími s množstvím mrazových srubů a krasových tvarů.

Okrsek Velkovrbenské rozsochy je zastoupen přibližně na třetině území města Staré Město. Jedná se o plochou hornatinu s rozlohou 30,55 km², budovanou převážně metamorfovanými horninami, ruly, amfibolity či tonality. Oblast je tvořena erozně denudačním povrchem širokých, mírně se svažujících hřbetů oddělených hluboce zařezanými údolími. Nejvyšším bodem je Polská hora s 1105,7 m n. m.

Staroměstská kotlina zaujímá druhou největší část na území města a její celková plocha činí 95,22 km². Jedná se o tektonickou kotlinu vytvořenou zejména v granodioritu až křemenném dioritu. Je výrazně omezená zlomovými svahy zejména vůči Králickému Sněžníku, nejvyšším bodem je Holý vrch s 852,1 m n. m.

Území města Staré město je tvořeno pahorkatinou přecházející na západě směrem ke Králickému Sněžníku a na severovýchodě směrem k Travné hoře v hornatinu. Střední nadmořská výška se pohybuje v rozpětí 500 až 1000 m. Nejvyšším bodem území je kopec Sušina, nacházející se na západním okraji katastru, která měří 1321 m.

Z geologického hlediska je území tvořeno na západě především rulou a svorem, na který v pásech od severu k jihu navazuje amfibolit a metagabro, vyplněný granodioritem a dioritem křemenným, místy rulou magmatickou a perlovou. Ve východní části se ve větší míře objevuje pararula, rula, amfibolit, gabroamfibolit a v menší míře i další horniny. V okolí vodních toků potom písčito-hlinitý až hlinito-písčitý sediment.

Struktura půdního fondu

V území města Staré Město jednoznačně dominuje půdní typ kambizem a jeho variety. V místech, kde terén stoupá, přechází kambizem v kryptopodzol, v nejvyšších oblastech na východě a západě v podzol. Vodní toky lemují fluvizemě, gleje či místy pseudogleje. Podrobnosti o zmíněných půdních typech jsou uvedeny v Taxonomickém klasifikačními systému půd ČR, detailní prostorové uspořádání půdních typů zobrazuje Půdní mapa 1:50 000 vytvořená Českou geologickou službou.

Celková rozloha řešeného území činí 8 626,9 ha. Níže uvedená tabulka popisuje procentuální podíly jednotlivých druhů využití pozemků, které se v území města vyskytují. Dle tabulky je zjevné, že majoritní zastoupení má v zájmovém území využití půdního fondu lesní půda (59,5 %), dále potom trvalé travní porosty (33 %) a ostatní plochy (5,6 %). Zbytek plochy území tvoří vodní plochy (1,2 %), zastavěné plochy (0,4 %), zahrady (0,2 %) a orná půda (0,1 %).

Využití pozemků ve městě Staré Město (dle ČSÚ k 31. 12. 2020)

Klimatické charakteristiky

Na území města Staré Město je podle portálu klimatickazmena.cz hodnota průměrné roční teploty vzduchu (za normálové období 1981-2010) v intervalu 5,1 - 8 °C a průměrný roční srážkový úhrn v intervalu 801 - 1200 mm.

Podle Quittovy klimatické klasifikace (za období let 1961-2000) spadá intravilán města do chladné klimatické oblasti CH7, severní část území do oblasti CH6, v malé míře na západě (u Králického Sněžníku) se vyskytuje také oblast CH4. Léto je velmi krátké až krátké, mírně chladné, vlhké až velmi vlhké, přechodné období dlouhé s chladným jarem a mírně chladným podzimem, zima velmi dlouhá, mírně chladná, vlhká s dlouhým trváním sněhové pokrývky.

Charakteristika vybraných klimatických oblastí CH4, CH6 a CH7