Povodňový plán města Staré Město



Charakteristika zájmového území

Město Staré Město se nachází v severozápadní části Olomouckého kraje, ve správním obvodu obce s rozšířenou působností Šumperk. K 1. 1. 2024 bylo ve městě evidováno 1698 obyvatel. Rozloha města je 8 626,9 ha.

Staré Město leží mezi Králickým Sněžníkem, Rychlebskými horami a Hrubým Jeseníkem v údolí vodního toku Krupá. Město tvoří pět místních částí: Staré Město, Chrastice, Kunčice, Nová Seninka a Stříbrnice. 

Katastrální území města Staré Město

 

Geomorfologické a geologické charakteristiky

Geomorfologicky náleží zájmové území do provincie Česká vysočina, subprovincie Krkonošsko-jesenické soustavy, oblasti Jesenická oblast, celků Rychlebské hory, Hanušovická vrchovina a Králický Sněžník. V rámci celku Rychlebské hory zasahuje území města do podcelku Hornolipenská hornatina a okrsku Velkovrbenské rozsochy a Petříkovská hornatina, v Hanušovické vrchovině do podcelku Branenská vrchovina a okrsku Staroměstské kotliny

Celek Králický Sněžník je tvořen členitou hornatinou na rozhraní České republiky a Polska. Česká část má plochu 86,32 km2 a je složená z dvojslídných rul orlicko-kladského krystalinika, dále ze svorů, křemenců a krystalických vápenců. Ve střední části se nacházejí zbytky holoroviny přemodelované v pleistocénu kryogenními pochody, dále jsou zde četná balvanová moře a suťové pokryvy.

Okrsek Petříkovská hornatina je plochá pahorkatina o rozloze 73,08 km2. Je tvořená metamorfovanými horninami série staroměstské, velkovrbenské klenby a série Branné. Nacházejí se zde převážně svory, fylity, ruly, krystalické vápence a grafity. Je rozčleněná hluboce zařezanými, radiálně se rozbíhajícími údolími s množstvím mrazových srubů a krasových tvarů.

Okrsek Velkovrbenské rozsochy je zastoupen přibližně na třetině území města Staré Město. Jedná se o plochou hornatinu s rozlohou 30,55 km2, budovanou převážně metamorfovanými horninami, ruly, amfibolity či tonality. Oblast je tvořena erozně denudačním povrchem širokých, mírně se svažujících hřbetů oddělených hluboce zařezanými údolími. Nejvyšším bodem je Polská hora s 1105,7 m n. m.

Staroměstská kotlina zaujímá druhou největší část na území města a její celková plocha činí 95,22 km2. Jedná se o tektonickou kotlinu vytvořenou zejména v granodioritu až křemenném dioritu. Je výrazně omezená zlomovými svahy zejména vůči Králickému Sněžníku, nejvyšším bodem je Holý vrch s 852,1 m n. m.

Území města Staré město je tvořeno pahorkatinou přecházející na západě směrem ke Králickému Sněžníku a na severovýchodě směrem k Travné hoře v hornatinu. Střední nadmořská výška se pohybuje v rozpětí 500 až 1000 m. Nejvyšším bodem území je kopec Sušina, nacházející se na západním okraji katastru, která měří 1321 m.

Z geologického hlediska je území tvořeno na západě především rulou a svorem, na který v pásech od severu k jihu navazuje amfibolit a metagabro, vyplněný granodioritem a dioritem křemenným, místy rulou magmatickou a perlovou. Ve východní části se ve větší míře objevuje pararula, rula, amfibolit, gabroamfibolit a v menší míře i další horniny. V okolí vodních toků potom písčito-hlinitý až hlinito-písčitý sediment.


Struktura půdního fondu

V území města Staré Město jednoznačně dominuje půdní typ kambizem a jeho variety. V místech, kde terén stoupá, přechází kambizem v kryptopodzol, v nejvyšších oblastech na východě a západě v podzol. Vodní toky lemují fluvizemě, gleje či místy pseudogleje. Podrobnosti o zmíněných půdních typech jsou uvedeny v Taxonomickém klasifikačními systému půd ČR, detailní prostorové uspořádání půdních typů zobrazuje Půdní mapa 1:50 000 vytvořená Českou geologickou službou.

Celková rozloha řešeného území činí 8 626,9 ha. Níže uvedená tabulka popisuje procentuální podíly jednotlivých druhů využití pozemků, které se v území města vyskytují. Dle tabulky je zjevné, že majoritní zastoupení má v zájmovém území využití půdního fondu lesní půda (59,5 %), dále potom trvalé travní porosty (32,9 %) a ostatní plochy (5,6 %). Zbytek plochy území tvoří vodní plochy (1,2 %), zastavěné plochy (0,4 %), zahrady (0,2 %) a orná půda (0,1 %).

Využití pozemků ve městě Staré Město (dle ČSÚ k 31. 12. 2023)

Druh pozemku Plocha Zastoupení
Orná půda 12,4 ha 0,1 %
Chmelnice 0,0 ha 0,0 %
Vinice 0,0 ha 0,0 %
Zahrady 15,2 ha 0,2 %
Sady 0,0 ha 0,0 %
Trvalé travní porosty 2841,7 ha 32,9 %
Lesní půda 5132,8 ha 59,5 %
Vodní plochy 106,1 ha 1,2 %
Zastavěné plochy 35,9 ha 0,4 %
Ostatní plochy 482,9 ha 5,6 %
Celková výměra k.ú. 8626,9 ha 100 %


Klimatické charakteristiky

Na území města Staré Město je podle portálu klimatickazmena.cz hodnota průměrné roční teploty vzduchu (za normálové období 1981-2010) v intervalu 5,1 - 8 °C a průměrný roční srážkový úhrn v intervalu 801 - 1200 mm.

Podle Quittovy klimatické klasifikace (za období let 1961-2000) spadá intravilán města do chladné klimatické oblasti CH7, severní část území do oblasti CH6, v malé míře na západě (u Králického Sněžníku) se vyskytuje také oblast CH4. Léto je velmi krátké až krátké, mírně chladné, vlhké až velmi vlhké, přechodné období dlouhé s chladným jarem a mírně chladným podzimem, zima velmi dlouhá, mírně chladná, vlhká s dlouhým trváním sněhové pokrývky.

Charakteristika vybraných klimatických oblastí CH4, CH6 a CH7

Charakteristika CH4 CH6 CH7
Počet letních dnů 0 - 20 10 - 30 10 - 30
Počet dnů s průměrnou teplotou 10 °C a více 80 - 120 120 - 140 120 - 140
Počet mrazových dnů 160 - 180 140 - 160 140 - 160
Počet ledových dnů 60 - 70 60 - 70 50 - 60
Průměrná teplota v lednu [°C] -6 - (-7) -4 - (-5) -3 - (-4)
Průměrná teplota v červenci [°C] 12 - 14 14 - 15 15 - 16
Průměrná teplota v dubnu [°C] 2 - 4 2 - 4 4 - 6
Průměrná teplota v říjnu [°C] 4 - 5 5 - 6 6 - 7
Průměrný počet dnů se srážkami 1 mm a více 120 - 140 140 - 160 120 - 130
Srážkový úhrn ve vegetačním období [mm] 600 - 700 600 - 700 500 - 600
Srážkový úhrn v zimním období [mm] 400 - 500 400 - 500 350 - 400
Počet dnů se sněhovou pokrývkou 140 - 160 120 - 140 100 - 120
Počet zamračených dnů 130 - 150 150 - 160 150 - 160
Počet jasných dnů 30 - 40 40 - 50 40 - 50