Charakteristika zájmového území

Městys Slavětín se nachází v nádherné přírodě Českého středohoří, v Ústeckém kraji, ve správním obvodu obce s rozšířenou působností Louny. K 1. 1. 2021 bylo v obci evidováno 601 obyvatel. Rozloha území činí 837 ha. Městys se skládá ze dvou katastrálních území - Slavětín a Kystra. Větší část zastavěného území se nachází v k. ú. Slavětín. Zastavěné území má charakter převážně rodinných domů se zahradami a statků, doplněné o větší zemědělské komplexy.

Městys je plynofikován, má ČOV i vodovod. Základní služby zde zajišťují: obchod s potravinami, hostinec, klempířství, zdravotní středisko s ordinací lékaře a pošta.

Za zmínku také stojí Rodinná farma Suchý, s. r. o s Agropenzionem Hájenka. Majitel na farmě chová běžná hospodářská zvířata a pštrosy a každý rok se zde konají oslavy dožínek. 

Území městyse Slavětín

Geomorfologické a geologické charakteristiky

Geomorfologicky náleží zájmové území do systému Hercynského, provincie Česká Vysočina, soustavy Česká tabule, podsoustavy Středočeská tabule, celku Dolnooharská tabule a podcelku Hazmburská tabule. Místní část Kystra a sever Slavětína náleží do okrsku Lenešický úval a zbytek území do okrsku Smolnická stupňovina. 

Smolnická stupňovina je členitá pahorkatina, s rozlohou 64,77 km². Je tvořena spodnoturonskými spongility a písčitými slínovci. Projevuje se zde výrazná stupňovina rozsáhlých pliocenních strukturně denudačních plošin, omezených přímočarými svahy při zlomových liniích v JZ-SV směru. Území klesá stupňovitě od JZ k SV, směrem k údolí Ohře a je nepatrně porušeno ojedinělými údolními zářezy. Nejvyšším bodem okrsku je V březinách (387,5 m). Dalšími významnými body jsou Bytiny (337,7 m) a Na kameni (204,9 m). Převažuje zde 2.-3. vegetační stupeň. Na SV a JZ je okrsek středně zalesněn smrkovými, zejména borovými a místy smíšenými porosty. Jinde jsou převážně pole a místy i chmelnice. Na JZ zasahuje do okrsku PPk Džbán.

Lenešický úval se nachází 2 km od obce Lenešice. Významným bodem okrsku je Ranského středohoří (297,2 m). Má tvar ploché nesouměrné kupy, budované olivinickým nefelinitem prorážejícím subvulkanickou bazaltickou brekcii a svrchnokřídové slínovce a jílovité vápence. Na příkrých svazích k údolí Ohře vnikaly úpady, erozní rýhy a sesuvy. Vrchní část okrsku je převážně zalesněná vzrostlými listnatými kulturami s dubem, jasanem, akátem a rozsáhlými monokulturami nepůvodních dřevin - smrk, modřín, borovice černá. Místy najdeme zbytky trávníků a křovinných náletů. Pod vrcholem Ranského středohoří je umělá vodní nádrž se zpevněnými břehy. Úpatí a mírné svahy jsou zorněny a poskytují dílčí výhledy. 

V místní části Kystra převažuje hlína, písek, štěrk, na který směrem na jih navazuje vápenec jílovitý a slínovec. Místní část Slavětína je tvořeno převážně písčito-hlinitým až hlinito-písčitým sedimentem. Na jihu městyse, v oblasti Bytinského lesa, se vyskytuje jílovec, prachovec, pískovec (křemenný, jílovitý, glaukonitický) a slepenec.

Struktura půdního fondu

Na území městyse Slavětín dominuje černozem karbonátová, místy se vyskytuje paradendzina, v oblasti Bytinského lesu se vyskytuje hnědozem. V oblasti vodního toku Slavětínský potok se nachází nivní půda. Podrobnosti o zmíněných půdních typech jsou uvedeny v Taxonomickém klasifikačními systému půd ČR, detailní prostorové uspořádání půdních typů zobrazuje Půdní mapa 1:50 000 vytvořená Českou geologickou službou.

Celková rozloha řešeného území činí 837 ha. Níže uvedená tabulka popisuje procentuální podíly jednotlivých druhů využití pozemků, které se v území městyse vyskytují. Dle tabulky je zjevné, že majoritní zastoupení má v zájmovém území využití půdního fondu jako orná půda (638,9 ha). Dále se zde hojně vyskytuje lesní půda (79,8 ha) a ostatní plochy (55,5 ha). Zbytek plochy území tvoří zejména zastavěné plochy (15,3 ha), chmelnice (14 ha), zahrady (13,4 ha), vodní plochy (10,4 ha), trvalé travní porosty (7,4 ha) a sady (2,3 ha).

Využití pozemků v městysi Slavětín (dle ČSÚ k 1. 1. 2021)

Klimatické charakteristiky

Na území městyse Slavětín je podle portálu klimatickazmena.cz hodnota průměrné roční teploty vzduchu (za normálové období 1981 - 2010) v intervalu 9,1 - 10 °C. Průměrný roční srážkový úhrn se v severní části pohybuje v intervalu 400 - 500 mm a v jižní části v intervalu 501 - 550 mm.

Podle Quittovy klimatické klasifikace (za období let 1961 - 2000) spadá území městyse do teplé klimatické oblasti T2.

Oblast T2 se vyznačuje létem dlouhým, teplým a suchým. Přechodné období je krátké a mírné. Zima je krátká, mírně teplá, suchá až velmi suchá s velmi krátkou dobou trvání sněhové pokrývky.

Charakteristika vybrané klimatické oblasti T2

Klimatické oblasti na území městyse