Povodňový plán obce Mirošov



Přirozená povodeň

Přirozenou povodní se rozumí povodeň způsobená přírodními jevy, kdy dochází k přechodnému výraznému zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových toků, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody.

Přirozené povodně lze rozdělit do několika hlavních typů:

  • zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále do níže položených úseků větších toků
  • letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti; vyskytují se zpravidla na všech tocích zasaženého území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích
  • letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahující poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (mají extrémně rychlý průběh povodně); bývají označovány jako přívalové povodně (flash floods)
  • zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů
Obec Mirošov byla nejvýrazněji postižena povodněmi v letech 2009 a 2020. Vyšší frekvence výskytu povodní postihující intravilán obce Mirošov je způsobena její lokalizací v údolnici se sklonem svahů, po kterých dochází k povrchovému toku vod do intravilánu obce. Na většině drobných vodních toků a v horních povodích větších toků může dojít k povodni především vlivem lokálních přívalových srážek velké intenzity a kratšího trvání, zejména v letním bouřkovém období. 
Místa, odkud přichází přívalová povodeň na území obce Mirošov, jsou uvedena v kapitole Odtokové poměry

Místa ohrožená přívalovou povodní v povodňovém plánu obce. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.
 
 
 

 

Historické povodně

Povodeň v roce 2009
V obci Mirošov došlo v roce 2009 k vyhlášení II. stupně povodňové aktivity v důsledku přesycení vodních toků v obci a nad obcí vlivem lokálních přívalových srážek v důsledku letních bouří. Byly ohroženy obytné budovy a zaplaveny silnice a místní komunikace.

"Zápis z činnosti povodňové komise obce Mirošov" (zkráceno)
"(...) Povodňovou komisi svolal starosta obce 15. 7. 2009 ve 20.20 h, komise vyhlásila 2. stupeň povodňové aktivity. Ve vodním toku Mirošovský potok v profilu koryta u protipožární nádrže v obci byla dosažena výška hladiny vody 130 cm (normál 15-20 cm) a voda se začala vylévat z koryta potoka. V té době požádal místní chalupář p. Daněk, č. p. 31, o pomoc HZS, neboť se domníval, že se protrhla hráz místního rybníka Nový a cítil se být ohrožen. Rodina pana Daňka včetně dětí opustila svoji chalupu, přemístila se do budovy obecního úřadu a poté na bezpečné místo do soukromí.
Povodňová situace vznikla vlivem náhlých silných bouřek následujících za sebou v časovém intervalu 17.15 h až 18.40 h. Za tuto dobu spadlo 71 mm dešťových srážek podle místního měření. Po těchto bouřkách přišlo poměrně velké množství vody ve směru od rybníka Nový a přilehlého koridoru. Voda přitékala po loukách na silnici III. třídy vedoucí přes obec kolem domu č. p. 13 a na několik místech přes silnici do koryta Mirošovského potoka, který vodu odváděl přes obec do řeky Bobrůvky. V době asi od 18.40 h prováděl starosta obce obhlídku situace v obci a setkával se s občany a chalupáři a situaci vyhodnotil tak, že pokud nebude dále v nejbližší době pršet, situace se bude zklidňovat. Kolem 20. h však přišlo dalších několik bouřek a začalo silně pršet.
Ze členů povodňové komise byly vytvořeny 3 dvoučlenné hlídky, které monitorovaly stav přilehlých rybníků. U žádného rybníka se hráz neprotrhla, ale velké množství vody z rybníků odtékalo bezpečnostními přepady. Bezprostřední nebezpečí protržení hrází nehrozilo. Pršet přestalo před 23. h a v této druhé vlně bouřek spadlo 45 mm dešťových srážek. Vodu z obce odváděl Mirošovský potok s dostatečnou kapacitou mostních průtoků, který byl rekonstruován po povodni v roce 1989 na stoletou vodu. Problém opakovaně nastal u propustku pod silnicí III. třídy u domu č. p. 13. Propustek tvoří betonové roury o průměru cca 50 cm, které nejsou schopny větší množství vody pojmout. Voda se hromadila kolem domu č. p. 13 a poté přetékala přes silnici do koryta potoka.
Další monitorování rybníků provedly hlídky po 24. h, situaci vyhodnotily tak, že se celkový stav nezhoršuje a pokud nepřijde další silný déšť, situace se bude zklidňovat.
Velký podíl na zvládnutí povodňové situace při usměrňování přitékající vody od rybníka Velký Mirošovský měl nově rekonstruovaný rybník Podedvorník, který nebyl zastavený, byl prázdný a plnil funkci suchého poldru za cenu částečného poškození.
Velké množství vody přitékalo z polí po polních cestách a obecních komunikacích do obce a Mirošovského potoka. Silné proudy vody způsobily značné škody na povrchu obecních komunikací. V 1 h po půlnoci starosta obce komisi rozpustil s tím, že pokud by snad začalo opět silně pršet, bude opět svolána.
Zápis byl sepsán dne 16. 7. 2009 v 01.15 h v kanceláři Oú Mirošov."
Povodňová aktivita v roce 2020
V červnu 2020 došlo k povrchovému odtoku z přiléhajících polí v okolí intravilánu obce Mirošov. Voda byla svedena ze severních a jižních svahů v západní části obce na bytové domy. Povrchový odtok z polí byl způsoben pravděpodobně také nevhodně zvolenou plodinou - kukuřicí, která má malé retenční schopnosti, tudíž nebyla schopná odtékající vodu zadržet. Byly zaplaveny rodinné domy i silnice. Nejvíce škody způsobil právě povrchový odtok, nikoliv vysoká hladina toku.

,,Zápis z činnosti povodňové komise obce Mirošov" (zkráceno)
,,(...) Povodňovou komisi svolala starostka obce 14. 6. 2020 ve 11.15 h, komise vyhlásila 1. stupeň povodňové aktivity. Ve vodním toku Mirošovský potok v profilu koryta u protipožární nádrže v obci byla dosažena výška hladiny vody 90 cm (normál 15-20 cm) a voda se začala vylévat z koryta potoka.
Povodňová situace vznikla vlivem několika po sobě jdoucích bouřek. Za tuto dobu spadlo asi 110 mm srážek.
Místostarostka tuto situaci ohlásila Integrovanému záchrannému systému Kraje Vysočina. Vzhledem k výpadku místního rozhlasu, místostarostka informovala občany formou zprávy SMS.
O přímou pomoc záchranný systém nežádala,  neboť povodňová komise situaci zvládala.
Povodňová komise monitorovala stav rybníků na katastru obce Mirošov. Kontrolovala všechny propustky v obci. Vzhledem k poklesu srážek povodňová komise ukončila svou činnost v 17.00 hod.

Největší problém nastal na ČOV Mirošov. Vlivem velkého množství srážkových vod, které se dostaly do kanalizačních stok, musela být ČOV vyřazena z provozu. Za 24 hodin proteklo ČOV asi 400 m3 vody.
Starostka obce v 17.00 komisi rozpustila s tím, že pokud by snad začalo opět silně pršet, bude znovu svolána.
Zápis byl sepsán dne 15. 6. 2020 v 10.50 v kanceláři OÚ Mirošov. (...)"