Povodňový plán obce Mirošov



Charakteristika zájmového území

Obec Mirošov je vesnice, která patří do bývalého okresu Žďár nad Sázavou a do SO ORP Nové Město na Moravě. Obec je situována v Českomoravské vrchovině. K 1. 1. 2020 bylo v obci evidováno 139 obyvatel, z toho 75 můžu a 64 žen. Velikost obce činí 684,8 ha.

Obec Mirošov leží přibližně uprostřed mezi městy Nové Město na Moravě, Bystřice nad Pernštejnem a Křižanov. Nadmořská výška obce je 495 m n. m., přičemž nejvyššími vrcholy v okolí intravilánu jsou Kříb (530 m n. m.) a Mirošovský vrch (525 m n. m.). Východně od intravilánu obce u silnice směrem na Dolní Rožínku se nachází mirošovský kamenolom, kde se těží kámen, písek a štěrk od 30. let 20. století. Intravilánem obce protéká Mirošovský potok, do kterého přitékají toky z rybníků v okolí, na návsi je rybník. U rybníku Podedvorník každoročně hnízdí čápi na komínu bývalého lihovaru. V obci se také nachází zvonička sv. Petra a Pavla.

Pro území obce Mirošov je typická harmonická krajina, ve které se střídají vodní nádrže s poli, loukami a lesními porosty.

 

Katastrální území obce Mirošov

 

Geomorfologické a geologické charakteristiky

Geomorfologicky náleží zájmové území do provincie Česká vysočina. Území spadá pod subprovincii Česko-moravská soustava, oblast Českomoravská vrchovina, celek Křižanovská vrchovina, podcelek Bítešská vrchovina a okrsek Bobrovská pahorkatina.

Okrsek Bobrovská pahorkatina je členitá pahorkatina, kterou protéká říčka Bobrůvka (Loučka). Plocha útvaru je 132,11 km2 a tvoří ho ruly až migmatity pestré skupiny moldanubika s pruhy amfibolitů. Pahorkatina je významným zlomovým pásmem ve směru ze severozápadu na jihovýchod. Území tvoří plošiny holoroviny se zaříznutým údolím vodního toku Bobrůvky (Loučky) a jeho přítoků. Okrsek náleží do 4. vegetačního stupně a vyznačuje se harmonickou krajinou a mozaikou polí, luk a smrkových i borových lesů. Významným místem je maloplošné chráněné území PP Ouperek, které je mineralogickým nalezištěm.

Území obce Mirošov je z geologického hlediska tvořeno především rulami a pararulami, které se v pruzích, orientovaných ve směru od severu k jihu, střídají s amfibolity. Oblasti vodních toků a nádrží tvoří hlína, písek a štěrk, na které ve směru dál od toků navazuje kamenitý až hlinito-kamenitý sediment. Jihovýchodně od intravilánu obce se ostrůvkovitě vyskytuje vápenec, severovýchodně v blízkosti  Bobrůvky rohovec a migmatit.


Struktura půdního fondu

V území obce Mirošov jednoznačně dominuje půdní typ kambizem a jeho variety. Výjimku tvoří severní část území katastru obce, která je složena z ostrůvkovitého výskytu hnedozemě, stagnogleje a pseudogleje. Vodní tok Mirošovský potok kopíruje půdní typ glej fluvický. Podél toku Bobrůvky (Loučky) se nachází půdní typ fluvizem glejová (v severní části) a glej fluvický (v jižní části), na který ostrůvkovitě navazuje typ ranker. Podrobnosti o zmíněných půdních typech jsou uvedeny v Taxonomickém klasifikačními systému půd ČR, detailní prostorové uspořádání půdních typů zobrazuje Půdní mapa 1:50 000 vytvořená Českou geologickou službou.

Celková rozloha řešeného území činí 684,8 ha. Níže uvedená tabulka popisuje procentuální podíly jednotlivých druhů využití pozemků, které se v území obce vyskytují. Dle tabulky je zjevné, že majoritní zastoupení má v zájmovém území využití půdního fondu jako orná půda (374,6 ha). Lesní půda se nachází na 137,1 ha, trvalé travní porosty zaujímají 82 ha a zahrady 5,7 ha. Zbytek plochy území tvoří zejména ostatní plocha (53,9 ha) a zastavěné plochy a nádvoří (5,4 ha). Vodní plochy se rozkládají pouze na 26,1 ha.

Využití pozemků v obci Mirošov (dle ČSÚ k 31. 12. 2019)

Druh pozemku Plocha Zastoupení
Orná půda 374,6 ha 54,7 %
Chmelnice 0,0 ha 0,0 %
Vinice 0,0 ha 0,0 %
Zahrady 5,7 ha 0,8 %
Sady 0,0 ha 0,0 %
Trvalé travní porosty 82,0 ha 12,0 %
Lesní půda 137,1 ha 20,0 %
Vodní plochy 26,1 ha 3,8 %
Zastavěné plochy 5,4 ha 0,8 %
Ostatní plochy 53,9 ha 7,9 %
Celková výměra k. ú. 684,8 ha 100,0 %


Klimatické charakteristiky

Na území obce Mirošov je podle portálu klimatickazmena.cz hodnota průměrné roční teploty vzduchu (za normálové období 1981-2010) v intervalu 7,1 - 8 °C a průměrný roční srážkový úhrn v intervalu 601 - 650 mm.

Podle Quittovy klimatické klasifikace (za období let 1961-2000) spadá území obce do mírně teplé klimatické oblasti MT5.

Lokalita se tak vyznačuje normálně dlouhým až krátkým mírně chladným a suchým létem, dlouhým přechodným obdobím s mírným jarem a mírným podzimem, normálně dlouhou, mírně chladnou a suchou zimou a s normálním trváním sněhové pokrývky. Průměrný roční úhrn srážek v této oblasti se pohybuje kolem 400 – 500 mm, průměrné roční teploty jsou okolo 6 – 7 °C. Následující tabulka charakterizuje klima v dané lokalitě.

 

Charakteristika vybrané klimatické oblasti MT5

Charakteristika MT5
Počet letních dnů 30 - 40
Počet dnů s průměrnou teplotou 10 °C a více 140 - 160
Počet mrazových dnů 130 - 140
Počet ledových dnů 40 - 50
Průměrná teplota v lednu [°C] -4 - (-5)
Průměrná teplota v červenci [°C] 16 - 17
Průměrná teplota v dubnu [°C] 6 - 7
Průměrná teplota v říjnu [°C] 6 - 7
Průměrný počet dnů se srážkami 1 mm a více 100 - 120
Srážkový úhrn ve vegetačním období [mm] 350 - 450
Srážkový úhrn v zimním období [mm] 250 - 300
Počet dnů se sněhovou pokrývkou 60 - 100
Počet zamračených dnů 120 - 150
Počet jasných dnů 50 - 60