Odtokové poměry
Obec Citov se nachází nedaleko soutoku řek Moravy a Bečvy.
Koryto řeky Moravy je vzdáleno od hranic katastrálního území obce Citov vzdušnou čarou asi 0,7 km a od hranic intravilánu asi 1,5 km. Oficiálně stanovené záplavové území řeky Moravy v úseku ř. km 212,850 - 309,147 bylo vyhlášeno Krajským úřadem Olomouckého kraje a nabylo platnosti 17. 9. 2004 (č. j. KÚOK/6388/04/OŽPZ/339). Při povodni Q20 budou zaplavovány pozemky v západní části katastru, při povodni Q100 dojde v obci Citov k zaplavení nemovitostí na levém břehu vodního toku Morávka a voda se dostane i do střední části obce.
Koryto řeky Bečvy se nachází jihovýchodně od katastrálního území obce Citov, vzdušnou čarou asi 1 km od hranic katastrálního území a asi 3 km od hranic intravilánu obce. Oficiálně stanovené záplavové území řeky Bečvy v úseku ř. km 0,00 - 53,96 bylo vyhlášeno Krajským úřadem Olomouckého kraje a nabylo platnosti 4. 10. 2011 (č. j. KÚOK 6410/2016). Již při povodni Q5 bude zaplavován jižní cíp katastru, při povodni Q100 dojde v Citově k zaplavení zahrad na východním okraji obce.
Potenciálně ohrožené objekty jsou uvedeny v kapitole Charakteristika ohrožených objektů.
Odtokové poměry dále ovlivňují:
- ploty a skládky materiálů a předmětů v blízkosti vodních toků, a zejména stávající silniční mosty, lávky a přemostění, jejichž mostní opěry a konstrukce mohou za určitých okolností tvořit překážku při odtoku povodňových vod. Ucpáním mostních a jezových profilů předměty plovoucími po hladině dojde ke vzdutí vody nad mostem či jezem a k výraznému zvětšení rozlivu. Dále lze přepokládat, že by mohlo dojít i k poškození mostů, lávek, případně jezů. Z toho důvodu je nutné sledovat všechny tyto objekty, zejména mostní. Technicky lze snížení škod napomoci včasným odstraňováním tzv. spláví – plovoucích předmětů (stromů, keřů, větví, stavebních prvků a různých odpadů) z rizikových profilů koryt vodních toků, zvláště propustků, lávek a mostů a včasným zpevňováním erozí narušených břehů.
- větší průmyslové areály a areály zemědělských družstev, sklady nebezpečných látek, čistírny odpadních vod, jezy či malé vodní elektrárny a další, které mohou být ohrožujícími objekty v záplavovém území
- sesuvy půdy, které hrozí při vyšších průtocích zejména v korytech drobných toků ale i v horských úsecích vodohospodářsky významných toků. Sesuv půdy pak způsobí rychlé zanesení koryta buď v místě sesuvu nebo níže na toku a následné vybřežení vody na okolní pozemky
- výjimečné situace na toku, např. ledové jevy a vodní díla na tocích
Na území obce Citov bylo stanoveno několik míst, která můžou omezovat odtokové poměry - lávky, mostky, propustky
Místa omezující odtokové poměry na území obce Citov
Přívalové povodně
Přívalové povodně (anglicky nazývané flash floods), jsou charakteristické svým velmi rychlým vývojem. V časovém období desítek minut až několika hodin dochází zejména na malých vodních tocích k prudkému vzestupu hladiny, avšak po její kulminaci většinou dochází k podobně rychlému poklesu. Vzestupu hladin v tocích předchází často plošný odtok vody po svazích nebo jinak suchými údolnicemi. Nebezpečí přívalových povodní spočívá především v jejich rychlém a často nečekaném nástupu, ale také ve velké rychlosti proudu, který s sebou navíc unáší množství pevného materiálu, jako jsou části stromů a větví, ale i části pobořených domů, mostů aj. Škody tedy vznikají nejen zaplavením, ale také dynamickými účinky proudící vody.
V minulosti nebyli v obci zkušenosti s přívalovými povodněmi.
Tento fakt nepotvrdil ani model kritických bodů stanovený Výzkumným ústavem vodohospodářským T. G. Masaryka, v.v.i.
Místa ohrožená přívalovou povodní na území obce Citov
Stanovení míst ohrožení přívalovými povodněmi metodou kritických bodů
Metodou tzv. kritických bodů byla Výzkumným ústavem vodohospodářským, v. v. i. provedena analýza a vyznačeno území, které může být příčinou lokální přívalové povodně při intenzivních deštích. Kritické body byly stanoveny na základě digitálního modelu terénu s rozlišením buňky 10 x 10 m. K zařazení dráhy soustředěného povrchového odtoku do kritického bodu byly zohledněny tři parametry: velikost přispívající plochy (0,3 - 10,0 km2), průměrný sklon přispívající plochy (>= 3,5 %) a podíl plochy orné půdy v povodí (>= 40 %). V případě, že byl podíl orné půdy menší než 40 %, případně byla plocha zcela zalesněna, byly zohledněny pouze dva parametry, a to velikost přispívající plochy (1,0 - 10,0 km2) a průměrný sklon přispívající plochy (>= 5,0 %). Tyto body byly stanoveny pro celé území ČR v měřítku 1: 500 000.
Na území katastrálního území obce Citov nebyly nalezeny žádné kritické body.
Identifikace odtokových linií s přispívající plochou povodí > 5 ha
V rámci projektu "Strategie ochrany před negativními dopady povodní a erozními jevy přírodě blízkými opatřeními v České republice" byla vytvořena mapová kompozice odtokové poměry, z níž je čerpáno v následujícím grafickém výstupu. Jedná se o identifikaci odtokových linií (dráhy přímého povrchového odtoku) s přispívající plochou povodí > 5 ha. Tyto odtokové linie mohou dát za vznik soustředěnému povrchovému odtoku, který může způsobit škody na území obce Citov. Odtokové linie nezohledňují aktuální využití pozemků ani jiné skutečnosti, které mají vliv na přerušení soustředěného povrchového odtoku.
Odtokové linie s plochou sběrného povodí > 5 ha na území obce Citov
Místa ohrožená přívalovou povodní na území obce Citov
Ledové jevy
Ledové bariéry za určitých podmínek mohou vznikat v kterémkoli místě vodních toků. Výskyt a průběh ledových jevů kontroluje hlídková služba, jež předává informace hlásné službě. Hlásná služba následně informuje správce toku. V manipulačních řádech jednotlivých objektů (jezů) by měla být popsána manipulace v případě výskytu ledových jevů. Při hrozícím nebezpečí vzniku povodně jsou správci toku, případně vodních děl povinni informovat příslušnou povodňovou komisi.
Dle seznamu toků s častými ledovými jevy, zveřejněného Českým hydrometeorologickým ústavem, nepatří toky ve správním území obce Citov mezi kritické. Přesto je nutné, zejména v období tání, věnovat zvýšenou pozornost všem mostům a lávkám přes koryto vodoteče. Při chodu ledů musí povodňové hlídky sledovat celé toky. Ledové kry jsou odváděny pomocí vakového jezu. Postupným snižováním a zvyšováním hladiny vody jsou kry uvolněny a následně převedeny přes sníženou korunu jezu do odlehčovacího koryta Průpich. Pokud by tak nebylo učiněno kry by se nahromadily před mlýnem a ucpaly by koryto, následně by došlo k vybřežení vody v horní zastavěné části obce.
Místa výskytu ledových jevů na území obce Citov
Vodní díla
Vodní díla (viz také ustanovení § 55 Vodního zákona) jsou stavby budované na toku sloužící k jeho využití. Tyto stavby pak bezprostředně více či méně ovlivňují a upravují přirozený průtok vody v korytech přirozených nebo umělých. Hlavními vodními díly ovlivňujícími odtokové poměry jsou:
- vodní nádrž - prostor vytvořený vzdouvací stavbou na vodním toku, využitím přírodní nebo umělé prohlubně na zemském povrchu nebo ohrazováním části území, určený k akumulaci vody a k řízení odtoku.
- jez - vzdouvací zařízení vybudované v korytě toku, které v něm trvale nebo dočasně vzdouvá vodu k různým vodohospodářským účelům.
Na území obce Citov byl v roce 1996 vybudován vakový jez. Toto vodní dílo patří z hlediska TBD do IV. kategorie vodohospodářských děl.
Seznam významných vodních děl ovlivňujících odtokové poměry na území obce Citov
Protipovodňová opatření
Vakový jez
Účelem technické stavby je vzdouvání hladiny pro provoz MVE ve mlýně v Citově a zejména slouží k odvedení průtoků velkých vod do odlehčovacího koryta ústícího do řeky Moravy. Do provozu byl vakový jez uveden 15. 11. 1996.
Vodní dílo se sestává z vakového jezu, spodní stavby a manipulačních šachet (4 oddělené sekce - napouštěcí, plnící, přetlaková, prázdnící) umístěných na levém břehu odlehčovacího koryta. Jedná se o gumový válec s dvojitou vrstvou textilu naplněný vodou, který je ukotven v základové betonové desce. Hydrostatická výška vaku je 1,5 metru. Z důvodu průtoku případné stoleté vody má těleso jezu šířku 11 m. Byl navržen jako plnohodnotná náhrada stávajícího stavidlového jezu na odlehčovacím korytě Morávky. Vakový jez umožňuje automatickou obsluhu jezu, která zahrnuje postupné sklápění při nárůstu průtoků a postupné vztyčování při jejich poklesu s cílem udržovat hladinu v jezové zdrži na téměř konstantní úrovni až do úrovně kapacity vyhrazeného otvoru. Vakový jez je navržen tak, aby bylo možné případné další zvýšení hladiny v jezové zdrži. Koruna vaku je za normálních podmínek držena na kótě 99,70 m. Trvalý přepad vody přes vak se za běžných provozních podmínek nepředpokládá.
Při růstu průtoků v korytě nadjezí vystoupí hladina na kótu 99,70 m a začne přepadat přes korunu vaku. Při dalším růstu průtoků za povodně se v první fázi předpokládá hydrostatické prázdnění vaku pomocí klapky ovládané závažovou automatikou až do průtoku asi Q = 42 m3/s, kdy vak úplně sklopí. Vyšší průtoky protékají již nehrazeným otvorem. Kóta hladiny jde uměle podle potřeby zvýšit.
Odpovědné osoby kontrolují, zda výška hladiny toku říčního ramene Morávky neklesá na víc než 60% výšky vaku, sleduje se tvorba ledů, aby vak nezamrzl. Celé zařízení je nezávislé na elektrickém proudu, a proto funguje i při výpadku.
Stavidlové uzávěry na shybce vodního toku Loučka pod tokem Olešnicí ř. km. 1,770
Účelem technické stavby je hrazení povodňových průtoků v toku Loučka a zamezení rozlivu vody, materiálních a finančních škod. Původní shybka byla vybudována v roce 1962, rekonstrukce proběhla v roce 2012. Veškeré betonové konstrukce nebyly měněny ani opravovány. Opraveny byly pouze tabulové uzávěry včetně pochůzné lávky, zábradlí a zvedacích mechanismů.
Na návodní straně shybky jsou situovány tabulové uzávěry, které byly v minulosti opraveny, a to z důvodu hrazení povodňových vod procházejících tokem Loučka směrem do obce Citov. Před opravou tabulových uzávěrů docházelo k rozlití vody v obci Citov a zaplavení okolních nemovitostí, a to z důvodu zaškrcení průtočného profilu nasazeným mostem na tomto toku v ř. km. 0,03.
Tabulové uzávěry jsou osazeny do vodících ližin na náporové straně shybky, které jsou tvořeny ocelovými nosníky profilu U 160 s osazením dosedacím prahem z téhož materiálu. Tabule jsou dvě na každém průtokovém kanálu shybky a jsou osazeny vždy po jednom. Rozměry tabulí jsou 2600 x 1500 mm, jsou ovládány mechanicky pomocí cévových tyčí osazených do vždy dvou převodovek na jedné tabuli.
Průtočný profil před shybkou je tvořen upraveným lichoběžníkovým profilem se šířkou dna 1200 mm a skolen svahů 1:1,5, kde tyto svahy jsou částečně opevněny - jde o stávající stav. Tento profil navazuje na dva obdélníkové průtočné kanály shybky, které jsou rozměrů 2600/1500 mm. Zaústění této shybky je provedeno symetricky tak, jako na nátoku do shybky a to přechodovým lichoběžníkem dorovnávající niveletu dna toku Loučka spádovým klínem o délce 4 000 mm.
Při povodni bude se shybkou manipulovat osoba odpovědná za manipulaci - starosta obce Citov Jaromír Otáhal a o manipulaci informuje povodňovou komisi obce Citov. Manipulace musí být prováděna za pomoci nejméně dvou pověřených osob.
Protipovodňová opatření na území obce Citov