Přirozená povodeň
Přirozenou povodní se rozumí povodeň způsobená přírodními jevy, kdy dochází k přechodnému výraznému zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových toků, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody.
Přirozené povodně lze rozdělit do několika hlavních typů:
- zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále do níže položených úseků větších toků
- letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti; vyskytují se zpravidla na všech tocích zasaženého území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích
- letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahující poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (mají extrémně rychlý průběh povodně); bývají označovány jako přívalové povodně (flash floods)
- zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů
Jako o samozřejmosti psal o tomto jevu již v polovině 16. století humanista Martin Rakovský v Descriptio urbis Lunae Boiemicae. Pavel Mikšovic, lounský kronikář, zachytil dokonce 6 povodní za rok 1618, strahovský premonstrát a inspektor na Pátku P. Emmerich Petřík zapsal na okraj svých pravidelných meteorologických pozorování 5 povodní v r. 1839. Povodně trvaly většinou několik dnů, výjimečně voda setrvala na některých pozemcích 10 týdnů. Nejčastěji docházelo k povodním za jarního tání sněhu, provázeného např. odchodem ledů,ale můžeme doložit i časté dešťové povodně. První zpráva pochází z 1. září 1359, kdy povodeň odnesla dřevěný lounský most. Řeka Ohře prostřednictvím větších i menších povodní po staletí vykonávala tlak jak na podobu zástavby vesnic na jejích březích, jak o tom již před lety psal v Lounsku O. P. Hanuš, tak na administrativní členění kraje, a pochopitelně i na krajinu.
Místa, odkud přichází přívalová povodeň na území města Louny, jsou uvedena v kapitole Odtokové poměry.
Historické povodně
Povodně v roce 1618
Město Louny postihlo dle kroniky za rok 1618 dokonce 6 povodní.
Povodně v roce 1839
Město Louny postihlo dle kroniky za rok 1839 celkem 5 povodní. Povodně trvaly většinou několik dnů, výjimečně voda setrvala na některých pozemcích 10 týdnů. Nejčastěji docházelo k povodním za jarního tání sněhu, provázeného např. odchodem ledů,ale můžeme doložit i časté dešťové povodně.
Povodňová aktivita v posledních letech
K výraznému zvýšení hladiny řeky Ohře došlo v leetch 1976, 1978, 1980, 1982 a 2003. Dne 3. 1. 2003 byl naměřen na hlásném profilu Louny nejvyšší stav vodní hladiny, a to 536 cm.