Odtokové poměry

Vodní tok Ohře má na území města Louny oficiálně stanovené záplavové území včetrně aktivní zóny ZÚ v úseku ř. km 30,600 - 51,500, které bylo vyhlášené Krajským úřadem Ústeckého kraje a nabývá platnosti od 8. 3. 2022 (č. j. KUUK/031260/2021). 

Kromě území ohroženého vyššími stavy a průtoky vodních toků představují riziko přívalové srážky a také dlouhotrvající deště, kdy je povodí přesycené. Rozvodnění malých toků má při dlouhotrvajících deštích za následek i zvýšení hladiny řeky Ohře. Potenciálně ohrožené objekty jsou uvedeny v kapitole Charakteristika ohrožených objektů.

Odtokové poměry dále ovlivňují:

• ploty a skládky materiálů a předmětů v blízkosti vodních toků, a zejména stávající silniční mosty, lávky a přemostění, jejichž mostní opěry a konstrukce mohou za určitých okolností tvořit překážku při odtoku povodňových vod. Ucpáním mostních a jezových profilů předměty plovoucími po hladině dojde ke vzdutí vody nad mostem či jezem a k výraznému zvětšení rozlivu. Dále lze přepokládat, že by mohlo dojít i k poškození mostů, lávek, případně jezů. Z toho důvodu je nutné sledovat všechny tyto objekty, zejména mostní. Technicky lze snížení škod napomoci včasným odstraňováním tzv. spláví – plovoucích předmětů (stromů, keřů, větví, stavebních prvků a různých odpadů) z rizikových profilů koryt vodních toků, zvláště propustků, lávek a mostů a včasným zpevňováním erozí narušených břehů
• větší průmyslové areály a areály zemědělských družstev, sklady nebezpečných látek, čistírny odpadních vod, jezy či malé vodní elektrárny a další, které mohou být ohrožujícími objekty v záplavovém území
• sesuvy půdy, které hrozí při vyšších průtocích, zejména v korytech drobných toků, ale i v horských úsecích vodohospodářsky významných toků. Sesuv půdy pak způsobí rychlé zanesení koryta buď v místě sesuvu nebo níže na toku a následné vybřežení vody na okolní pozemky
• výjimečné situace na toku, např. ledové jevy a vodní díla na tocích

Louny: Při povodních lze předpokládat, že bude docházet k problémům a to zejména pak při ucpání profilů mostů, propustků a lávek a to v případě při nahromadění naplavenin ve výše uvedených místech. V rámci Studie protipovodňových opatření na Q20, Q100 řeky Ohře soutoku Ohře-LabeOkounov v říčním kilometru 0,000-141,500 nebyla navržena protipovodňová opatření pro město Louny. Více viz Přirozená povodeň - Historické povodně. 

Brloh: Tato městská část je ohrožena povodní vzedmutím hladiny ve Smolnickém potoku a to v důsledku přirozené povodně. Vzhledem k tomu, že není správcem toku zpracována studie ani průvodní zpráva pro Smolnický potok, kde by byly stanoveny jednotlivé hranice rozlivu, byla stanovena pravděpodobná hranice rozlivu pro případ vzedmutí hladiny na Q100 na základě získaných poznatků u Zemědělské vodohospodářské správy pracoviště Žatec, pracovníků odboru ŽP MÚ Louny, mapových podkladů v měřítku 1:10 000 a starousedlíků žijících v městské části Brloh.Dále je tato městská část ohrožena povodní v důsledku přívalových dešťů. Ochrana před přívalovými dešti je řešena ve studii „Protipovodňová opatření obce Brloh“, která byla zpracována p. Romanem Hladíkem - Projekce vodohospodářských děl, investorsko – inženýrské služby Žatec, a byla realizována v roce 2007. Tento projekt je nepostačující a jeho realizace je nedostatečná. Nedostatečně ochraňuje městskou část před přívalovými dešti Jedná se pouze o rekonstrukci kanalizace v celkové délce 8,5 m. Navržené průměry kanalizačního potrubí jsou nepostačující (DN 500 a DN 200 mm). Při přívalových deštích by byla kanalizace zcela zahlcena a zanešena splavenou zeminou z polí, která se nachází jižně a západně od městské části Brloh (převýšení polí nad Brlohem dosahuje cca 30 – 40 m) a nestačila by odvádět vodu, která by ohrožovala městskou část. V důsledku přívalového deště lze předpokládat, že by došlo v městské části Brloh k zaplavení sklepních prostorů v budovách, k jejich podmáčení a následnému narušení jejich statiky. Tento stav by mohl vést i ke zřícení těchto budov. Dále lze předpokládat, že by došlo k zneprůjezdnění místních komunikací, silnice č. III/22940. V letních měsících by mohlo docházet k šíření hmyzu, který by mohl přenášet nemoce. V zimních měsících pak by mohlo docházet k narušení staveb v důsledku enormních mrazů, které by potrhaly mokré zdivo budov a tím narušily jejich statiku. Navržená opatření ke snížení následku přívalového deště: Nechat zpracovat komplexní studii k ochraně městské části Brloh před přívalovým deštěm odbornou firmou. Výstupy z této studie pak realizovat.

Pravděpodobný rozliv Q100 Smolnického potoka na území městské části Brloh

Nečichy: Tato městská část je ohrožena pouze přívalovými dešti a to především z jihozápadní strany obce. Zde se nachází kopec Podivák s nadmořskou výškou 272 m.n.m.. Protipovodňová ochrana na jihozápadní straně obce není řešena a zde by mohlo docházet ke splavení zeminy s polí a následnému zaplavení sklepů obytných budov. Toto je řešeno pouze v severovýchodní části městské části Nečichy viz studie „Protipovodňová opatření obce Nečichy“, která byla zpracována p. Romanem Hladíkem - Projekce vodohospodářských děl, investorsko – inženýrské služby Žatec, který je nepostačující. Navržené průměry kanalizačního potrubí jsou nepostačující (DN 500, DN 250 a 200 mm). Při přívalovém dešti by byla kanalizace zcela zahlcena a zanešena splavenou zeminou z polí, která se nachází jihozápadně od městské části Nečich (převýšení polí nad Nečichami dosahuje cca 20 - 30 m) a nestačila by odvádět vodu, která by ohrožovala městskou část. Jedná se pouze o vyčištění strouhy a propustku pod silnicí v celkovém úseku 104,7 m. V tomto projektu vůbec není řešena ochrana před přívalovým deštěn z jihozápadní strany. Dopady na budovy a komunikace by byly stejné jako v městské části Brloh. Navržená opatření ke snížení následku přívalového deště: Nechat zpracovat komplexní studii k ochraně městské části Nečichy před přívalovým deštěm odbornou firmou. Výstupy z této studie pak realizovat.

Místa omezující odtokové poměry na území města Louny

Přívalové povodně

Přívalové povodně (anglicky nazývané flash floods), jsou charakteristické svým velmi rychlým vývojem. V časovém období desítek minut až několika hodin dochází zejména na malých vodních tocích k prudkému vzestupu hladiny, avšak po její kulminaci většinou dochází k podobně rychlému poklesu. Vzestupu hladin v tocích předchází často plošný odtok vody po svazích nebo jinak suchými údolnicemi. Nebezpečí přívalových povodní spočívá především v jejich rychlém a často nečekaném nástupu, ale také ve velké rychlosti proudu, který s sebou navíc unáší množství pevného materiálu, jako jsou části stromů a větví, ale i části pobořených domů, mostů aj. Škody tedy vznikají nejen zaplavením, ale také dynamickými účinky proudící vody.

Na území města Louny byla stanovena tři místa, která jsou ohrožena přívalovou povodní - západní část města Louny v povodí Měleckého potoka, dále sverozápadní část města Louny v okolí zástavby roddiných domů a vlakového nádraží Louny město v povodí řeky Ohře. Ohroženým místem je také část města Louny - Brloh, konkrétně její západní část v okolí kostela v povodí Smolnického potoka. 

Místa ohrožená přívalovou povodní na území města Louny

Stanovení míst ohrožení přívalovými povodněmi metodou kritických bodů

Metodou tzv. kritických bodů byla Výzkumným ústavem vodohospodářským, v. v. i. provedena analýza a vyznačeno území, které může být příčinou lokální přívalové povodně při intenzivních deštích. Kritické body byly stanoveny na základě digitálního modelu terénu s rozlišením buňky 10 x 10 m. K zařazení dráhy soustředěného povrchového odtoku do kritického bodu byly zohledněny tři parametry: velikost přispívající plochy (0,3 - 10,0 km²), průměrný sklon přispívající plochy (>= 3,5 %) a podíl plochy orné půdy v povodí (>= 40 %). V případě, že byl podíl orné půdy menší než 40 %, případně byla plocha zcela zalesněna, byly zohledněny pouze dva parametry, a to velikost přispívající plochy (1,0 - 10,0 km²) a průměrný sklon přispívající plochy (>= 5,0 %). Tyto body byly stanoveny pro celé území ČR v měřítku 1: 500 000.

Zhodnocení vzniku přívalových povodní na území města Louny metodou kritických bodů

Na území města Louny byly stanoveny tři kritické body:

• Kritický bod 11320649 (povodí Měleckého potoka) - kritický bod se nachází na západním okraji města Louny v blízkosti areálu skladů a automyčky. V případě přívalové povodně by byly ohroženy sklady na konci ulice Mělecká.
• Kritický bod 11320666 (povodí řeky Ohře) - kritický bod se nachází na severozápadním okraji města Louny v blízkosti zástavby rodinných domů a vlakové stanice Louny město. V případě přívalové povodně by byly ohroženy rodinné domy na ulicích Dalimilova, Jana Želivského, Jana Jiskry a na ulici Havlíčkova.
• Kritický bod 11321239 (povodí Smolnického potoka) - kritický bod se nachází v exklávě města Louny - Brloh, konkrétně v západní části v blízkosti kostela sv. Havel. V případě přívalové povodně by byl ohrožen zemědělský objekt a rodinné domy v blízkosti kostela.

Charakteristika kritických bodů na území města Louny

Identifikace odtokových linií s přispívající plochou povodí > 5 ha

V rámci projektu "Strategie ochrany před negativními dopady povodní a erozními jevy přírodě blízkými opatřeními v České republice" byla vytvořena mapová kompozice odtokové poměry, z níž je čerpáno v následujícím grafickém výstupu. Jedná se o identifikaci odtokových linií (dráhy přímého povrchového odtoku) s přispívající plochou povodí > 5 ha. Tyto odtokové linie mohou dát za vznik soustředěnému povrchovému odtoku, který může způsobit škody na území města Louny. Odtokové linie nezohledňují aktuální využití pozemků ani jiné skutečnosti, které mají vliv na přerušení soustředěného povrchového odtoku.

Odtokové linie s plochou sběrného povodí > 5 ha na území města Louny

 Místa ohrožená přívalovou povodní

Ledové jevy

Ledové bariéry za určitých podmínek mohou vznikat v kterémkoli místě vodních toků. Výskyt a průběh ledových jevů kontroluje hlídková služba, jež předává informace hlásné službě. Hlásná služba následně informuje správce toku. V manipulačních řádech jednotlivých objektů (jezů) by měla být popsána manipulace v případě výskytu ledových jevů. Při hrozícím nebezpečí vzniku povodně jsou správci toku, případně vodních děl povinni informovat příslušnou povodňovou komisi.

Dle seznamu toků s častými ledovými jevy, zveřejněného Českým hydrometeorologickým ústavem, patří úsek vodního toku Ohře ve správním území města Louny mezi kritické. Jedná se o Lokalitu Terezín - Louny (úsek toku ř. km 1,9 - 53,8).

Je nutné, zejména v období tání, věnovat zvýšenou pozornost všem mostům a lávkám přes koryto toku. Při chodu ledů musí povodňové hlídky sledovat celé toky. Voda vlivem chodu ledů a tvorby ledových bariér může vybřežovat i při malých průtocích.

Místa výskytu ledových jevů na území města Louny

 Ledové jevy

Vodní díla

Vodní díla (viz také ustanovení § 55 Vodního zákona) jsou stavby budované na toku sloužící k jeho využití. Tyto stavby pak bezprostředně více či méně ovlivňují a upravují přirozený průtok vody v korytech přirozených nebo umělých. Hlavními vodními díly ovlivňujícími odtokové poměry jsou:

• vodní nádrž - prostor vytvořený vzdouvací stavbou na vodním toku, využitím přírodní nebo umělé prohlubně na zemském povrchu nebo ohrazováním části území, určený k akumulaci vody a k řízení odtoku

• jez - vzdouvací zařízení vybudované v korytě toku, které v něm trvale nebo dočasně vzdouvá vodu k různým vodohospodářským účelům

• ČOV - čistírna odpadních vod 

Na území města Louny se nachází čistírna odpadních vod ČOV Louny. Nachází se na pravém břehu řeky Ohře, severovýchodně od intravilánu města. 

Na území města Louny se nachází pevný kamenný jez, který se z hlediska TBD řadí do IV. kategorie. Nachází se na řece Ohři na staničení km 54,661. 

Na území města Louny se nenachází vodní nádrže, které v by mohly významnou měrou ovlivnit průběh povodně. Významnou měrou může průběh povodně ovlivnit vodní nádrž, která se nachází mimo území města Louny: 

• Vodní nádrž Nechranice (tok Ohře) se nachází cca 27 km na západ od území města Louny převážně na pomezí katastrálních území obcí Březno (ze severu) a Chbany (z jihu) a řadí se z hlediska TBD do I. kategorie. Jedná se o pátou největší přehradní nádrž České republiky. Vlastníkem vodního díla je Česká republika a provozovatelem je Povodí Ohře, státní podnik. Vliv vodního díla Nechranice na snížení povodňových průtoků je významný, vodní dílo sníží svým retenčním účinkem kulminační průtok 100leté povodňové vlny z hodnoty 753 m³/s na 462 m³/s. Hladina v nádrži přitom dosáhne kóty 271,90 m n. m.  

Seznam vodních děl ovlivňujících odtokové poměry na území města Louny

 Vodní díla