Charakteristika zájmového území

Obec Velká nad Veličkou se nachází v jihovýchodním cípu Jihomoravského kraje ve správním obvodu obce s rozšířenou působností Veselí nad Moravou. První písemná zmínka o obci Velká nad Veličkou pochází z roku 1228. K 1. 1. 2025 je v obci evidováno 2 791 obyvatel. Rozloha území obce je 2 590,9 ha.

Do východní části katastrálního území Velká nad Veličkou proniká evropsky významná lokalita Bílé Karpaty. V jižní části zájmového území se vyskytují další dvě EVL, a to: Velický hliník a Nad Vápenkou. Celá východní část zájmového území náleží do velkoplošného zvláště chráněného území Bílé Karpaty. V zájmovém území se nachází čtyři maloplošné zvláště chráněné území, a to: PR Hloží, NPR Zahrady pod Hájem, PP Velický hliník a PP Nad Vápenkou. 

Území obce Velká nad Veličkou

Geologické a geomorfologické charakteristiky

Geomorfologicky náleží území obce Velká nad Veličkou do provincie Západní Karpaty, subprovincie Vnější Západní Karpaty a oblasti Moravsko-Slovenské Karpaty. Území obce Velká nad Veličkou dále náleží do dvou geomorfologických celků, a to Vizovické vrchoviny a Bílých Karpat. Geomorfologické podcelky zasahují do zájmového území tři: Hlucká Pahorkatina, Javořinská hornatina a Žalostinská vrchovina. Obec Velká nad Veličkou je složena z pěti geomorfologických okrsků: Boršické pahorkatiny, Suchovské vrchoviny, Kuželovské kotliny, Radějovské vrchoviny a Vrbovecké brázdy.

Boršická pahorkatina je velmi výškově členitá. Povrch je erozně denudační tvořený širokými krátkými hřbety a vyvýšeninami s velkými zbytky třetihorního zarovnaného povrchu, jež jsou odděleny krátkými průlomovými údolími nebo obklopeny sníženinami. Boršická pahorkatina má rozlohu 62,88 km² a zasahuje do severozápadní části zájmového území. Pahorkatina je budována flyšovými jílovci, jíly a pískovci bělokarpatské a Račanské jednotky Magurského příkrovu.

Povrch Suchovské vrchoviny je erozně denudační s výraznými izolovanými vyvýšeninami na odolných pískovcích. Na rozvodích jsou zachovány zbytky zarovnaných povrchů, údolní síť má pravoúhlé rysy s četnými údolími, které jsou sklonově asymetrické. Suchovská pahorkatina má rozlohu 87,21 km² a zasahuje do severní, východní a jihovýchodní části území obce. V Suchovské vrchovině jsou velmi hojné sesuvy.

Kuželovská kotlina je strukturně litologicky podmíněná sníženina s plochým dnem ukloněným k severozápadu. Při severozápadním okraji je prořezána vodními toky a širokými údolními nivami. Kuželovská kotlina má rozlohu 8,72 km² a zasahuje do západní části zájmového území. Kotlina je tvořena flyšovými vrstvami s převahou vápnitých jílovců kuželovského souvrství hluckého vývoje bělokarpatské jednotky magurského příkrovu. 

Radějovská vrchovina je velmi členitá, její georeliéf je erozně denudační se hřbety a údolími s roštovým uspořádáním. V nejvýchodnějších částech se vyskytují strukturní hřbety se zbytky zarovnaných povrchů. Rozloha Radějovské vrchoviny činí 53,94 km². Vrchovina je tvořena především flyšem bělokarpatské jednotky s četným střídáním synklinálních a antiklinálních pásem. Nejvyšší bod Radějovské vrchoviny je vrchol Kobyla s nadmořskou výškou 583,7 m.

Pouze velmi malou částí zasahuje Vrbovecká brázda do jižní části území obce Velká nad Veličkou. Vrbovecká Brázda je tvořena paleogenními flyšovými jílovci a pískovci bělokarpatské jednotky. Brázda je tektonicky a strukturně predisponovaná úzká sníženina s plochým dnem. Dno brázdy je vyplněno fluviálními a svahovými sedimenty. Výměra Vrbovecké brázdy činí 7,64 km².

Výškové poměry na území obce Velká nad Veličkou

Sklonové poměry na území obce Velká nad Veličkou

Doprava

Intravilánem obce prochází komunikace č. I/71, která spojuje město Uherský Ostroh s obcí Velká nad Veličkou a státní hranicí se Slovenskem. Na komunikaci č. I/71 se ve středu obce napojuje komunikace č. III/49912, která spojuje obec Velká nad Veličkou s obcí Hrubá Vrbka. V jižní části zájmového území se na komunikaci č. I/71 napojuje komunikace č. III/49914, která spojuje obec Velká nad Veličkou s obcí Javorník a dále pokračuje západním směrem. Územím obce Velká nad Veličkou prochází železniční trať Veselí nad Moravou - Myjava (Slovensko).

Svahové poměry

Jelikož území obce leží v karpatském flyšovém pásmu, tak je díky charakteru podloží (rytmické střídání pískovců a jílovců) velice náchylné ke svahovým sesuvům. Ty zejména mohou hrozit v době vysokých úhrnů srážek, kdy dochází k saturaci podloží a vlivem vyšší hmotnosti a zároveň menšímu tření vrstev může dojít k menším či větším sesuvům. Česká geologická služba zmapovala na území obce několik aktivních, uklidněných i dočasně uklidněných sesuvů, které jsou dostupné jako dotazovatelná vrstva na jejich internetových stránkách. Mapová vrstva sesuvných území je také dostupná v mapové prohlížečce digitálního povodňového plánu obce. 

Svahové nestability nacházející se v severní části zájmového území, na levém břehu vodního toku Velička:

• Svahová nestabilita s identifikačním číslem 3085 - jedná se o potencionální bodový sesuv, který dosud nebyl sanován. Příčinou sesuvu může být boční eroze vodního toku Velička. Na svahu jsou patrny stopy po malých plošných sesuvech, které nemají vyvinutou odlučnou ani akumulační oblast.
• Svahová nestabilita s identifikačním číslem 6606 - jedná se o aktivní bodový sesuv, který byl ošetřen zemními úpravami svahu.
• Svahová nestabilita s identifikačním číslem 3086 - jedná se o aktivní plošný sesuv, který byl sanován odvodněním. Příčinou sesuvu byla boční eroze vodního toku Velička. Na svahu se vytvořila sesuvná oblast s plošnými sesuvy, z nichž některé mají dobře vyvinuté odlučné oblasti. Akumulační oblasti jsou zcela nezřetelné.
• Svahová nestabilita s identifikačním číslem 8616 - jedná se o stabilizovaný bodový sesuv, který byl sanován odvodněním.

Svahové nestability nacházející se ve východním cípu zájmového území, na pravém břehu vodního toku Velička:

• Svahová nestabilita s identifikačním číslem 3 - jedná se o dočasně uklidněný velkoplošný sesuv, předpokládaná mocnost sesuvu je 20 m.
• Svahová nestabilita s identifikačním číslem 3081 - jedná se o potencionální plošný sesuv, který nebyl sanován. Na svahu se vytvořila sesuvná oblast s poměrně dobře vyvinutými odlučnými a akumulačními oblastmi. Příčinou sesuvu může být boční eroze vodního toku Velička nebo vydatné srážky, které způsobí rozbřednutí zemin.
• Svahová nestabilita s identifikačním číslem 2 - jedná se o dočasně uklidněný plošný sesuv. Na povrchu tohoto sesuvu se nachází tři dílčí aktivní sesuvy s označením 2a, 2b a 2c.

Struktura půdního fondu

V území obce Velká nad Veličkou dominuje půdní typ černozem, který se vyskytuje převážně v severní, západní a jižní části zájmového území. Ve východní a jihovýchodní části převažuje půdní typ kambizem. Ve vrcholových partiích jihovýchodní části se ostrůvkovitě vyskytuje půdní typ luvizem a pararendzina. V terénních depresích, v místech výskytu černozemí, se místy nalézá půdní typ černice. Podél vodního toku Velička se vytvořil půdní typ fluvizem. Do jižní části území obce Velká nad Veličkou zasahuje půdní typ hnědozem.

Podrobnosti o zmíněných půdních typech jsou uvedeny v Taxonomickém klasifikačními systému půd ČR, detailní prostorové uspořádání půdních typů zobrazuje Půdní mapa 1:50 000 vytvořená Českou geologickou službou.

Celková rozloha řešeného území činí 2 590,9 ha. Níže uvedená tabulka popisuje procentuální podíly jednotlivých druhů využití pozemků, které se v území obce vyskytují. Dle tabulky je zjevné, že majoritní zastoupení má v zájmovém území využití půdního fondu jako orná půda (49,2 %).

Využití pozemků v obci Velká nad Veličkou (dle ČSÚ k 1. 1. 2025)

Klimatické charakteristiky

Na území obce Velká nad Veličkou se podle portálu klimatickazmena.cz hodnota průměrné roční teploty vzduchu (za normálové období 1981 - 2010) pohybuje v intervalu 8 - 10 °C a průměrný roční srážkový úhrn v intervalu 500 - 600 mm.

Podle Quittovy klimatické klasifikace (za období let 1961 - 2000) spadá jižní část území obce do mírně teplé klimatické oblasti MT10, severní část obce pak do teplé klimatické oblasti T2. Jihovýchodní cíp katastrálního území Velká nad Veličkou zasahuje do mírně teplé oblasti MT9.

Oblast T2 se vyznačuje létem dlouhým, teplým a suchým. Přechodné období je krátké a mírné. Zima je krátká, mírně teplá, suchá až velmi suchá s velmi krátkou dobou trvání sněhové pokrývky.

Oblast MT9 se vyznačuje létem dlouhým, teplým, suchým až mírně suchým. Přechodné období je krátké s mírným až mírně teplým jarem a mírně teplým podzimem. Zima je krátká, mírná, suchá, s krátkým trváním sněhové pokrývky.

Oblast MT10 se vyznačuje létem dlouhým, teplým, mírně suchým. Přechodné období je krátké s mírně teplým jarem a mírně teplým podzimem. Zima je krátká, mírně teplá a velmi suchá, s krátkým trváním sněhové pokrývky.

Charakteristika vybraných klimatických oblastí T2, MT9 a MT10

Vymezení klimatických oblastí na území obce Velká nad Veličkou (dle Quitta, za období let 1961 - 2000)