Povodňový plán města Police nad Metují



Přirozená povodeň

Přirozenou povodní se rozumí povodeň způsobená přírodními jevy, kdy dochází k přechodnému výraznému zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových toků, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody.

Přirozené povodně lze rozdělit do několika hlavních typů:

  • zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále do níže položených úseků větších toků
  • letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti; vyskytují se zpravidla na všech tocích zasaženého území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích
  • letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahující poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (mají extrémně rychlý průběh povodně); bývají označovány jako přívalové povodně (flash floods)
  • zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů
Město Police nad Metují bylo zasaženo povodněmi několikrát. Největší rozsah měly povodně v roce 1979, kdy voda na fotbalovém hřišti, ležícím nedaleko centra města dosahovala 0,5 m. Další zaznamenané povodně ve městě jsou z let 1938 a 1997, v menším rozsahu i v letech 1999, 2003 a 2006. Ve městě hrozí na několika místech riziko bleskových povodní z přívalových srážek. 
Místa odkud přichází přívalová povodeň na území města Police nad Metují jsou uvedena v kapitole Odtokové poměry

Místa ohrožená přívalovou povodní v povodňovém plánu města. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.
 
 
 

 

Historické povodně

První dobře zdokumentované povodně zasáhly město po velké průtrži mračen dne 24. 8. 1886. Povodeň způsobila velké škody zejména v okolních vesnicích Suchý Důl a Bělý. U městského pivovaru vystoupila Ledhujka dva metry nad cestu a převrhla tři velké kádě s pivem. V březnu roku 1888, po prudké jarní oblevě byly protrženy hráze bývalých rybníků a zatopeny některé obytné budovy. Další povodně na Metuji zasáhly město v srpnu 1938 a 17. 6. 1979, kdy došlo, po velkých nepřetržitých deštích, na řece Metuji k velké povodni, při niž byl stržen most pod Petrovicemi. Polické fotbalové hřiště bylo tehdy půl metru pod vodou. (www.policenm.cz)
Poslední velké povodně zasáhly území města v roce 1997, kdy byla poškozena hráz rybníku na Honech a hrozila protržením. Zasaženy byly také místní části Pěkov a Hlavňov a domy v Nádražní ulici u Velkých Petrovic. Další menší povodňové události proběhly v letech 1999, kdy při jarním prudkém tání sněhu byla kvůli zahlcenému a ucpanému odtoku vody z polí zaplavena do výšky hladiny 50 cm přízemí městského zdravotního střediska. V roce 2003 došlo po prudkých deštích k zaplavení místního fotbalového hřiště. V roce 2006 došlo v důsledku tání velkého množství sněhu v posledním týdnu v dubnu k rozvodnění a místy k záplavám.
Povodňové stavy dosahující 3. stupně povodňové aktivity byly na hlásném profilu Maršov nad Metují, nacházejícím se asi 3 km nad obcí, umístěném na řece Metuji, dosaženy v letech:

Tabulka nejvyšších zaznamenaných vodních stavů na stanici Maršov nad Metují

vodní stav [cm]

datum

202 15.08.1938
207 18.06.1979
153 06.01.1982
152 18.03.1987
170 25.03.1992
199 08.07.1997
156 19.03.2005
173 31.03.2006
134 08.08.2006
111 29.02.2012
147 17.02.2022

(zdroj: Evidenční list hlásného profilu Maršov nad Metují)

Povodňová aktivita ve dnech 05. 08 - 12. 07. 1997
Velké povodně ve Východních Čechách a části Moravy - zasažen Hlavňov, Pěkov a domy v Nádražní ulici u Velkých Petrovic; přetékající vodou byla poškozena hráz rybníka na Honech, která hrozila protržením.
Přívalové deště dne 24. 07. 1998
Četné bouřky s přívalovým deštěm - v místních lesích a parcích četné polomy.
Jarní povodně v roce 1999
Při jarním prudkém tání sněhu byla kvůli zahlcenému a ucpanému odtoku vody z polí (potok „Vrbičky“)  zaplavena do výšky hladiny 50 cm přízemí městského zdravotního střediska.
Povodeň v roce 2003
Ve dnech 13. a 14. 8. prudké bouřky s přívalovými dešti, kroupami a s lokální vichřicí; strženy plechové střechy z garáží v Malé Ledhuji, zaplaveno fotbalové hřiště.
Blesková povodeň v roce 2004
10. 6. průtrž mračen, splavená zemina z polí SV nad městem, oblast pod Klůčkem, zanesené sklepy domů pod touto oblastí, celá alej kolem hřbitova a splavená hlína z polí nad Krčmou.
Přívalová povodeň v únoru 2022
dne 17.2. vystoupala hladina vody v hlásném profilu Maršov nad Metují na 147 cm na úroveň 2. SPA.

SDH Police nad Metují zasahovala při odstraňování spadlých stromů a čerpání vody, která ohrožovala rodinný dům.