Charakteristika zájmového území

Město Police nad Metují se nachází v Broumovském výběžku v severovýchodní části Královéhradeckého kraje, severně od města Náchod, které je příslušnou obcí s rozšířenou působností. Město se rozkládá na šesti katastrálních územích - Radešov nad Metují, Police nad Metují, Velká Ledhuje, Hlavňov, Pěkov a Hony. Ve městě je evidováno 3961 obyvatel (zdroj: ČSÚ, Veřejná databáze, data k 31.12.2021).

Zájmové území se rozkládá ve střední části Broumovské vrchoviny, podcelku Polická vrchovina. Na severovýchodní hranici města se nachází severní okraj Broumovských stěn, které do území města zasahují jako národní přírodní památka (NPP) Polické stěny. Město se rozkládá v údolích mezi několika vrchy, které dosahují nadmořské výšky mezi 600 až 700 m. Obytná zástavba města se nachází v nadmořských výškách přibližně mezi 450-550 m. Terén je v některých místech značně svažitý.

Z hlediska ochrany přírody se na území města nacházejí 2 maloplošná chráněná území, konkrétně jde o Broumovské stěny a Polické stěny na východní hranici katastrálního území.  Celé území města Police nad Metují zároveň spadá do chráněné krajinné oblasti Broumovsko (I., II. a III. zóna).

Katastrální území města Police nad Metují

Geologické a geomorfologické charakteristiky

Broumovská vrchovina je velmi členitá vrchovina se střední nadmořskou výškou 527 m. Nejvyšším vrcholem je Královecký Špičák (880,6 m), těsně následovaný Ruprechtickým Špičákem (880,5 m). Broumovská vrchovina je součástí vnitrosudetské pánve. Její česká část je tvořena sedimenty a vulkanity stáří svrchního karbonu a permu a dále kontinentálními uloženinami spodního triasu a mořskými uloženinami svrchní křídy.

Polická vrchovina se rozkládá ve střední a jihovýchodní části Broumovské vrchoviny. Dělí se dále na Polickou stupňovinu s její nejvýznamnější částí Broumovskými stěnami a Polickou pánev vyplněnou tabulovými plošinami se známým skalním městem Ostaš. Na Polickou stupňovinu navazují Stolové hory (Góry Stołowe), jejichž převážná část se nachází v Polsku a lze je považovat za samostatný geomorfologický celek.

Zájmová oblast spadá dle hydrogeologické rajonizace do rajonu č. 4110 Polická pánev a dále je Polická pánev chráněnou oblastí přirozené akumulace vod (CHOPAV), významnou zásobárnou pitné vody akumulované v druhohorních pískovcích.

Struktura půdního fondu

V území města Police nad Metují se nejvíce vyskytuje půdní typ kambizem (kyselá) a kambizem dystrická se vyskytuje na hřebenech Broumovských stěn. Druhým půdním typem v zájmovém území je luvizem.

Celková rozloha řešeného území činí 2 440,67 ha. Níže uvedená tabulka popisuje procentuální podíly jednotlivých druhů využití pozemků, které se v území města vyskytují. Dle tabulky je zjevné, že majoritní zastoupení má v zájmovém území využití půdního fondu jako zemědělská půda (1529,47 ha) a lesní půda je zastoupena téměř na čtvrtině území (676,51 ha). Zemědělská půda je tvořena ornou půdou (817,98 ha), trvalými travními porosty (642,03 ha), zahradami a ovocnými sady (69,47 ha). Zbytek plochy území tvoří zejména ostatní plocha (167,84 ha) a zastavěné plochy a nádvoří (57,21 ha). Vodní plochy se rozkládají pouze na 9,63 ha.

Využití pozemků ve městě Police nad Metují (dle ČSÚ k 31. 12. 2022)

Klimatické charakteristiky

Území leží v mírně teplé klimatické oblasti MT3 (Quitt, 1961). Oblast se vyznačuje průměrnou lednovou teplotou -3 až -4 °C, červencovou 16 až 17 °C a průměrným úhrnem srážek ve vegetačním období 350 - 450 mm a v zimním období 250 - 300 mm. Sněhová pokrývka zde leží v průměru 60 – 100 dní.

Charakteristika klimatické oblasti MT3