Charakteristika zájmového území

Obec Libouchec se nachází v Ústeckém kraji. Spadá pod Mikroregion Labské skály a ORP Ústí nad Labem. V současnosti se obec skládá ze čtyř částí: Libouchec, Čermná, Knínice a Žďárek. K 1. 1. 2023 je v obci evidováno 1 895 obyvatel.  Výměra řešeného území obce je 2 802,2 ha.

První záznam o Libouchci se objevuje v kronikách v roce 1169. Prvními obyvateli byli Keltové a Germáni, od 5. stol již Slované. Přes obec vedla v minulosti Solná stezka, která končila v Děčíně. Těžilo se zde dřevo, ruda i stříbro, ale rozvíjelo se i zemědělství. Jako první v Evropě byl ve zdejším kraji zaveden tzv. trojhonný způsob hospodaření. V 19. století se Libouchec začal stávat velkou průmyslovou oblastí. Postupně zde vznikala výroba sametu, likérů, hořčice, mazadel a zemědělských strojů.

Území obce Libouchec

Geologické a geomorfologické charakteristiky

Obec Libouchec se nachází v údolí Jílovského potoka, který odděluje České středohoří od Labských pískovců.

Geomorfologicky se území obce nachází v provincii Česká vysočina a subprovincii Krušnohorská subprovincie. Jihovýchodní výběžek území spadá pod Podkrušnohorskou oblast, celek České středohoří, podcelek Verneřické středohoří, okrsek Ústecké středohoří a podokrsek Chvojenská pahorkatina. Severní část obce zasahuje do oblasti Krušnohorská hornatina, celku Děčínská vrchovina, podcelku Sněžnická hornatina, okrsku Tiská vrchovina a podokrsku Chvojenská pahorkatina. Severovýchod území leží v oblasti Krušnohorská hornatina, celku Krušné hory, podcelku Loučenská hornatina, okrsku Nakléřovská vrchovina a v podokrscích Telnická hornatina a Petrovická vrchovina. Jihozápadní výběžek obce spadá pod Krušnohorskou oblast, celek Mostecká pánev, podcelek Chomutovsko-teplická pánev a okrsek Libouchecká brázda.

Nakléřovská vrchovina je plochá kerná hornatina budovaná spodnopaleozoickými až svrchnoproterozoickými ortorulami a metagranodiority, s ojedinělými denudačními relikty pískovců, prachovců a slepenců cenomanských korycanských vrstev svrchní křídy. Povrch je strukturně denudační, s rozlehlými plošinami holoroviny a strukturními hřbety. Jihovýchodní okrajový zlomový svah je rozřezán hlubokými údolími potoků.

Libouchecká brázda je úzká strukturně a tektonicky podmíněná sníženina tvořená turonskými a coniak-santonskými pískovci, slínovci a vápnitými jílovci. Má mírně až středně ukloněný povrch směrem k JV až J s fluviálně proluviálními náplavovými kužely, deluviálními hlinito-kamenitými uloženinami a rozvlečenými balvanovými a blokovými sutěmi.

Ústecké středohoří je plochá hornatina, méně členitá vrchovina na levém břehu hlubokého antecedentního údolí Labe tvořená třetihorními vulkanity povrchových a podpovrchových těles, převážně bazaltickými horninami a jejich pyroklastikami, méně pak trachyty, trachybazalty a fonolity. Je zde vulkanicky důležitá roztocká subvulkanická struktura. Místy se v reliéfu uplatňují coniacké a santonské slínovce, jílovce a pískovce. Pruh při Labském údolí je rozbrázděn hlubokými údolími potoků.

Struktura půdního fondu

Půdních typů se na území obce vyskytuje velké množství, avšak jednoznačně převažují kambizemě. Na severu území nalezneme kambizem districkou, stagnoglej histickou, kryptopodzol modální, ranker kambický a ranker podzolový. Ve středu území se nachází převážně půdní typ pseudoglej modální a podél Jílovského potoka se vyskytuje fluvizem glejová. Jihovýchodní část obce tvoří kambizem modální, kambizem andická a pseudoglej modální. Na jihozápadě území pak převládají půdní typy kambizem dystrická a pseudoglej modální doplněné kambizemí mesobazickou a kambizemí andickou.

Podrobnosti o zmíněných půdních typech jsou uvedeny v Taxonomickém klasifikačními systému půd ČR, detailní prostorové uspořádání půdních typů zobrazuje Půdní mapa 1:50 000 vytvořená Českou geologickou službou.

Celková rozloha řešeného území činí 2 802,2 ha. Níže uvedená tabulka popisuje procentuální podíly jednotlivých druhů využití pozemků, které se v území obce vyskytují. Dle tabulky je zjevné, že majoritní zastoupení má v zájmovém území využití půdního fondu jako lesní půda (1 108,2 ha).

Využití pozemků v obci Libouchec (dle ČSÚ k 1. 1. 2023)

Klimatické charakteristiky

Na území obce Libouchec se podle portálu klimatickazmena.cz hodnota průměrné roční teploty vzduchu (za normálové období 1981 - 2010) pohybuje v intervalu 8,1 - 9 °C a průměrný roční srážkový úhrn v intervalu 701 - 800 mm.

Podle Quittovy klimatické klasifikace (za období let 1961 - 2000) spadá severozápadní část území obce do chladné podoblasti CH7, střed obce do mírně teplé podoblasti MT2 a jižní cípy obce do mírně teplé podoblasti MT4.

Oblast MT2 se vyznačuje létem krátkým, mírným až mírně chladným a mírně vlhkým. Přechodné období je krátké s mírně chladným jarem a mírným podzimem. Zima je dlouhá, mírná, mírně vlhká s dlouhým trváním sněhové pokrývky. 

Oblast MT4 se vyznačuje létem krátkým, mírným, suchým až mírně suchým. Přechodné období je krátké s mírným jarem a mírným podzimem. Zima je normálně dlouhá, mírně teplá a suchá s krátkým trváním sněhové pokrývky.  

Oblast CH7 se vyznačuje létem velmi krátkým až krátkým, mírně chladným a vlhkým. Přechodné období je dlouhé s mírně chladným jarem a mírným podzimem. Zima je dlouhá, mírná, mírně vlhká s dlouhým trváním sněhové pokrývky.

Charakteristika vybraných klimatických oblastí CH7, MT2 a MT4

Vymezení klimatických oblastí na území obce Libouchec (dle Quitta, za období let 1961 - 2000)