Odtokové poměry

Vodní toky Polančice a Rakovec mají na území města Klimkovice oficiálně stanovená záplavová území včetně aktivních zón ZÚ. Polančice v úseku ř. km 0,000 - 10,500, Rakovec v úseku ř. km 0,000 - 2,800, která byla vyhlášena Magistrátem města Ostravy a nabývají platnosti od 11. 4. 2012 (č. j. SMO/110295/12/OŽP/Ho). 

Kromě území ohroženého vyššími stavy a průtoky vodních toků představují riziko přívalové srážky a také dlouhotrvající deště, kdy je povodí přesycené. Rozvodnění malých toků má při dlouhotrvajících deštích za následek zvýšení hladiny vodního toku Polančice a Rakovec. Potenciálně ohrožené objekty jsou uvedeny v kapitole Charakteristika ohrožených objektů.

Odtokové poměry dále ovlivňují:

• ploty a skládky materiálů a předmětů v blízkosti vodních toků, a zejména stávající silniční mosty, lávky a přemostění, jejichž mostní opěry a konstrukce mohou za určitých okolností tvořit překážku při odtoku povodňových vod. Ucpáním mostních a jezových profilů předměty plovoucími po hladině dojde ke vzdutí vody nad mostem či jezem a k výraznému zvětšení rozlivu. Dále lze přepokládat, že by mohlo dojít i k poškození mostů, lávek, případně jezů. Z toho důvodu je nutné sledovat všechny tyto objekty, zejména mostní. Technicky lze snížení škod napomoci včasným odstraňováním tzv. spláví – plovoucích předmětů (stromů, keřů, větví, stavebních prvků a různých odpadů) z rizikových profilů koryt vodních toků, zvláště propustků, lávek a mostů a včasným zpevňováním erozí narušených břehů
• větší průmyslové areály a areály zemědělských družstev, sklady nebezpečných látek, čistírny odpadních vod, jezy či malé vodní elektrárny a další, které mohou být ohrožujícími objekty v záplavovém území
• sesuvy půdy, které hrozí při vyšších průtocích, zejména v korytech drobných toků, ale i v horských úsecích vodohospodářsky významných toků. Sesuv půdy pak způsobí rychlé zanesení koryta buď v místě sesuvu nebo níže na toku a následné vybřežení vody na okolní pozemky
• výjimečné situace na toku, např. ledové jevy a vodní díla na tocích

Na území města Klimkovice se nachází celkem 8 míst, která v případě povodně mohou omezovat odtokové poměry. Jedná se převážně o silniční mostky, jejichž mostní opěry a konstrukce mohou za určitých okolností tvořit překážku při odtoku povodňových vod. Více viz Přirozená povodeň - Historické povodně. 

Místa omezující odtokové poměry na území města Klimkovice

Přívalové povodně

Přívalové povodně (anglicky nazývané flash floods), jsou charakteristické svým velmi rychlým vývojem. V časovém období desítek minut až několika hodin dochází zejména na malých vodních tocích k prudkému vzestupu hladiny, avšak po její kulminaci většinou dochází k podobně rychlému poklesu. Vzestupu hladin v tocích předchází často plošný odtok vody po svazích nebo jinak suchými údolnicemi. Nebezpečí přívalových povodní spočívá především v jejich rychlém a často nečekaném nástupu, ale také ve velké rychlosti proudu, který s sebou navíc unáší množství pevného materiálu, jako jsou části stromů a větví, ale i části pobořených domů, mostů aj. Škody tedy vznikají nejen zaplavením, ale také dynamickými účinky proudící vody.

Bleskové povodně mohou ohrozit a porušit infrastrukturu kdekoliv na území města. Mezi nejzranitelnější oblasti patří:

• Místní část Václavovice - kritický bod 20 102 391 
• Místní část Hýlov - lokalita "Kamenec" 
• Lokalita "Pod Chmelníkem" 
• Fonovice - kritický bod 20 106 973 
• Lokalita "Jistebnické pole" - kritický bod 20 102 430 

Místa ohrožená přívalovou povodní na území města Klimkovice

Stanovení míst ohrožení přívalovými povodněmi metodou kritických bodů

Metodou tzv. kritických bodů byla Výzkumným ústavem vodohospodářským, v. v. i. provedena analýza a vyznačeno území, které může být příčinou lokální přívalové povodně při intenzivních deštích. Kritické body byly stanoveny na základě digitálního modelu terénu s rozlišením buňky 10 x 10 m. K zařazení dráhy soustředěného povrchového odtoku do kritického bodu byly zohledněny tři parametry: velikost přispívající plochy (0,3 - 10,0 km²), průměrný sklon přispívající plochy (>= 3,5 %) a podíl plochy orné půdy v povodí (>= 40 %). V případě, že byl podíl orné půdy menší než 40 %, případně byla plocha zcela zalesněna, byly zohledněny pouze dva parametry, a to velikost přispívající plochy (1,0 - 10,0 km²) a průměrný sklon přispívající plochy (>= 5,0 %). Tyto body byly stanoveny pro celé území ČR v měřítku 1: 500 000.

Zhodnocení vzniku přívalových povodní na území města Klimkovice metodou kritických bodů

Na území města Klimkovice byly stanoveny čtyři kritické body. Jejich charakteristika je uvedena v následující tabulce.

Charakteristika kritických bodů na území města Klimkovice

Identifikace odtokových linií s přispívající plochou povodí > 5 ha

V rámci projektu "Strategie ochrany před negativními dopady povodní a erozními jevy přírodě blízkými opatřeními v České republice" byla vytvořena mapová kompozice odtokové poměry, z níž je čerpáno v následujícím grafickém výstupu. Jedná se o identifikaci odtokových linií (dráhy přímého povrchového odtoku) s přispívající plochou povodí > 5 ha. Tyto odtokové linie mohou dát za vznik soustředěnému povrchovému odtoku, který může způsobit škody na území města Klimkovice. Odtokové linie nezohledňují aktuální využití pozemků ani jiné skutečnosti, které mají vliv na přerušení soustředěného povrchového odtoku.

Odtokové linie s plochou sběrného povodí > 5 ha na území města Klimkovice

 Místa ohrožená přívalovou povodní

Ledové jevy

Ledové bariéry za určitých podmínek mohou vznikat v kterémkoli místě vodních toků. Výskyt a průběh ledových jevů kontroluje hlídková služba, jež předává informace hlásné službě. Hlásná služba následně informuje správce toku. V manipulačních řádech jednotlivých objektů (jezů) by měla být popsána manipulace v případě výskytu ledových jevů. Při hrozícím nebezpečí vzniku povodně jsou správci toku, případně vodních děl povinni informovat příslušnou povodňovou komisi.

Dle seznamu toků s častými ledovými jevy, zveřejněného Českým hydrometeorologickým ústavem, nepatří toky ve správním území města Klimkovice mezi kritické. Přesto je nutné, zejména v období tání, věnovat zvýšenou pozornost všem mostům a lávkám přes koryto toku. Při chodu ledů musí povodňové hlídky sledovat celé toky. Voda vlivem chodu ledů a tvorby ledových bariér může vybřežovat i při malých průtocích.

Místa výskytu ledových jevů na území města Klimkovice

 Ledové jevy

Vodní díla

Vodní díla (viz také ustanovení § 55 Vodního zákona) jsou stavby budované na toku sloužící k jeho využití. Tyto stavby pak bezprostředně více či méně ovlivňují a upravují přirozený průtok vody v korytech přirozených nebo umělých. Hlavními vodními díly ovlivňujícími odtokové poměry jsou:

• vodní nádrž - prostor vytvořený vzdouvací stavbou na vodním toku, využitím přírodní nebo umělé prohlubně na zemském povrchu nebo ohrazováním části území, určený k akumulaci vody a k řízení odtoku

• jez - vzdouvací zařízení vybudované v korytě toku, které v něm trvale nebo dočasně vzdouvá vodu k různým vodohospodářským účelům

Na území města Klimkovice se nachází celkem 9 vodních nádrží. Některé tyto nádrže mohou ovlivnit povodňovou situaci ve městě, ať už pozitivně akumulací přívalové vody nebo negativně přetečením.  

• Zámecké rybníky jsou převážně zahloubenými, částečně ohrázovanými bočními nádržemi, nacházejícími se v areálu parku Petra Bezruče, v prostoru mezi zámkem (sídlo městského úřadu) a korytem vodního toku Polančice. Obě vodní nádrže jsou napájeny jednak vodním zatrubněným náhonem z koryta VT Polančice, jednak podzemními prameny (Horní rybník) a jsou vypouštěny do koryta Polančice. Jsou využívány jednak jako rybochovné, a jednak jako estetické doplnění parku Petra Bezruče a vytvoření příznivého mikroklimatu v této lokalitě. Zámecké rybníky jsou mapově podchyceny na mapách již z 19. století. 
  
  Horní zámecký rybník je zahloubená vodní nádrž v levobřežní části podél koryta VT Polančice. Přívod vody do zátopy nádrže je zajištěn trubním náhonem délky 921 m z koryta VT Polančice. Dalšími zdroji jsou vývěry podzemní vody nad horní částí nádrže, vlevo do trubního náhonu. V zátopě rybníka je akumulováno cca 4 300 m³ vody s plochou zátopy 4 470 m², což představuje průměrnou hloubku vody 0,95 m. Délka hladiny akumulace je cca 80 m. Voda, která přitéká do Horního rybníka vodním náhonem, odtéká jednak prostřednictvím regulačního objektu (požeráku) do Dolního rybníka, jednak lze nadbytek vody nebo její vypuštění realizovat pravobřežním výpustným objektem, vyústěným do koryta VT Polančice. Do Dolního rybníka je voda převáděna potrubím DN 300, výpustné potrubí do VT Polančice má DN 300. 
  
  Dolní zámecký rybník je zahloubená vodní nádrž v levobřežní části podél koryta VT Polančice, situovaná pod Horním rybníkem. V zátopě rybníka je akumulováno cca 19 000 m³ vody s plochou zátopy 15 000 m², což představuje průměrnou hloubku vody 1,27 m. Délka hladiny akumulace je cca 244 m. Přívod vody do Dolního rybníka je prostřednictvím regulačního objektu z Horního rybníka potrubím DN 300. Z Dolního rybníka voda odtéká regulačním a výpustným objektem (požerákem) do koryta VT Polančice, prostřednictvím potrubí PVC DN 200. Výpustný objekt je situován v pravobřežní dolní části rybníka. 
  
  
• Vodní nádrž Hýlov zajišťuje zachycení povrchového odtoku, jeho akumulaci prostřednictvím zemní hráze realizované ve stávající údolnici. Je zde vytvořeno refugium pro vodní faunu a flóru. Protipovodňová funkce není příliš důležitá, jednak umístěním nádrže v horní části povodí, jednak situováním mimo zastavěnou část (pod nádrží se nenachází zástavba). Významnou funkcí je zachycení vody v krajině. Vodní nádrž akumuluje cca 2 664 m³ při ploše normální hladiny 2 800 m².Průměrná hloubka je cca 0,95 m. Nádrž má hráz délky 144,5 m. Jedná se o čelní hráz, která přechází na levém břehu v boční. Výška hráze je cca 3,0 m s šířkou koruny 4 až 5,5 m. Sklon návodního a vzdušního líce je proměnlivý. Hráz je porostlá náletovými dřevinami. V hrázi je situován výpustný a regulační objekt (požerák), kterým je udržována normální hladina vody v nádrži a umožňuje vypuštění nádrže. Z požeráku je veden odtok, který je tvořen betonovým potrubím DN 300, ústícím do otevřeného koryta vodoteče. V požeráku je instalována dvojitá dlužová stěna, zajišťující úroveň hladiny v nádrži. Povodňový průtok je převáděn prostřednictvím korunového bezpečnostního přelivu přes vzdušní snížený, zahloubený líc hráze do otevřeného koryta pod hrází. Vodní nádrž Hýlov byla vybudována v 60. letech 20. století. 
  
  
• Soustava rybníků (Písečný, Tisův, Oleják I, II, III) je situována v údolí vodního toku Rakovec nad silnicí I/47 v k. ú. Klimkovice. Rybníky slouží k extenzivnímu chovu ryb a vlastníkem vodních děl je Chov ryb Jistebník s.r.o. Rybníky byly vytvořeny nasypáním hrází v údolí vodního toku. Soustava rybníků se nachází na okraji intravilánu, na jihozápadě sousedí se zástavbou Klimkovice, na SV je lemována břehovými porosty a navazujícími poli a loukami. Přesné stáří soustavy rybníků nelze určit, protože se nedochovaly žádné doklady o jejich zřízení a neexistuje původní projektová dokumentace. Voda pro napouštění rybníku Oleják I se odebírá z vodního toku Rakovec, rybník Tisův je průtočný (na vodním toku Rakovec), rybník Písečný se napouští z rybníka Tisův, rybník Oleják II se napouští z rybníku Oleják I a rybník Oleják III slouží pouze k akumulaci dešťových vod z provozního areálu nad rybníkem, do rybníku není zajištěn odběr vody z vodního toku Rakovec. 
  
  
• Rybník Mexiko slouží k akumulaci vody. Dokumentace k tomuto VD se nedochovala. Vlastníkem vodního díla je Město Klimkovice, manipuluje Technická správa města Klimkovice. 
  
  
• Soustava rybníků na bezejmenném toku IDVT: 10216400 slouží k akumulaci vody. Dokumentace k tomuto VD se nedochovala. 
  
  
• Rybník "ul. Mlýnská" je historický rybník u mlýna. Dokumentace k tomuto VD se nedochovala. Dle dostupných informací není nádrž napájena z vodního toku, ale je dotována z meliorací a do vodního toku Polančice je pouze vypouštěna. Rybník je řízeně vypouštěn cca 1x za 2 roky. 

Seznam vodních děl ovlivňujících odtokové poměry na území města Klimkovice

 Vodní díla