Přirozená povodeň

Přirozenou povodní se rozumí povodeň způsobená přírodními jevy, kdy dochází k přechodnému výraznému zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových toků, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody.

Přirozené povodně lze rozdělit do několika hlavních typů:

• zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále do níže položených úseků větších toků
• letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti; vyskytují se zpravidla na všech tocích zasaženého území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích
• letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahující poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (mají extrémně rychlý průběh povodně); bývají označovány jako přívalové povodně (flash floods)
• zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů

Na území města lze v současnosti předpokládat potenciální možnost výskytu všech druhů přirozených povodní, avšak s rozdílnou pravděpodobností vzniku jednotlivých typů. Přirozenou povodní z déletrvajících regionálních srážek mohou být zasaženy všechny toky, nicméně riziko je vyšší u významnějších vodních toků. Na většině drobných vodních toků a v horních povodích větších toků může dojít k povodni především vlivem lokálních přívalových srážek velké intenzity a kratšího trvání, zejména v letním bouřkovém období. Při intenzivních lokálních srážkách je město ohrožováno soustředěným povrchovým odtokem.

V nejbližším okolí města se nachází orná půda, zastavěné plochy a různorodé zemědělské plochy. Tyto plochy jsou na přívalové srážky nejcitlivější zejména díky své malé retenční schopnosti. Přívalové srážky potom v kombinaci se sklonitostí terénu způsobují splach ornice, v extrémních případech může dojít i k sesuvům půdy. Právě přívalové srážky a jarní tání sněhu v posledních letech působí největší problémy, proto je potřeba je začít monitorovat.

Město Klimkovice bylo postiženo povodněmi hned několikrát. Nejvýznamněji v letech 1997, 2006, 2007, 2008 a 2009.
Níže jsou uvedeny pouze významné a dohledatelné povodně. Další mimořádné události související s přívalovými srážkami, nebo záplavami jsou spíše malého a více lokálního charakteru a jedná se o jednotky zasažených domů ročně, převážně sklepy a řešené pouze jednotkami PO HZS nebo výjimečně i místní jednotkou JSDH města. V průměru jednou až dvakrát ročně vyjíždí místní JSDH na čerpání vody se zaplavených sklepů a domácností v důsledku lokálního zaplavení při bouřkové přívalové srážkové frontě. 

Místa, odkud přichází přívalová povodeň na území města Klimkovice, jsou uvedena v kapitole Odtokové poměry

Historické povodně

Povodeň v roce 1997
"Je známou pravdou, že před ohněm možná utečeš, ale před vodou jen s pomocí druhých. To potvrdí snad každý hasič. Severní Morava a Slezsko sehrály při povodních roku 1997 hlavní roli. Tady to totiž všechno začalo. Odtud se valila na jih a sever dosud nevídaná masa vody, která brala s sebou vše, co jí do cesty přišlo. Za dva dny, mezi 5. a 7. červencem spadlo v Jeseníkách a Beskydech okolo 550 mm srážek. Obrovské povodňové vlny se pak valily údolím potoků, říček a řek a celý dlouhý týden ničily, a dokonce i zabíjely. Událost byla právem označována za přírodní katastrofu. Povodeň byla totiž největší a nejničivější v tomto století.

V našem městě, díky jeho nadmořské poloze, způsobil tento přírodní živel přímé škody silným podmočením půdy a svažitých ploch. Záplavy byly zaznamenány u nemovitostí a rod. domů přímo ve městě podél průtoku Polančice a zejména podél průtoku Rakovce, na němž přívalová vlna z protržené hráze rybníka "Pod Buroněm" způsobila vylití potoka ze břehů a zaplavení sklepů, garáží a zahrad u některých domů podél průtokového kanálu přímo ve městě. Škody na majetku občanů a firem ve městě nebyly mimořádné a nepřesáhly běžné pojistné události.

Silný vítr a vytrvalý liják však páchal daleko větší škody v okolí města (Polanka, Bílovec, Poruba, Ostrava, Svinov, Jistebník, Nová Ves ap.). Proto i práce Klimkovického sboru dobrovolných hasičů nebylo tolik zapotřebí v našem městě, a tak celá jednotka byla v rámci evakuačních prací nasazena na nejvíce postižená místa v Bílovci, Jistebníku a v Bravanticích.

Snaha a obětavost Klimkovických hasičů byla oceněna diplomem a pamětní medailí, kterou na Okresním shromáždění v Novém Jičíně v říjnu 1997 převzal z rukou předsedy OKD za všechny hasiče pan Miroslav Špalek."

Povodeň v roce 2006
Fotodokumentace z povodně v roce 2006 v březnu. Ulice U Zahrádek. Vylitý bezejmenný potůček v důsledku jarního tání sněhu.






Fotodokumentace povodně v roce 2006. Foto z dubna 2006. Tentokrát se jednalo o splavení ornice z pole na ulici Husovou, která tekla až na ulici Mírova.

Povodeň v roce 2007
Foto rozvodněné Polančice z 9. 7. 2007. Fotky jsou pořízené od nemovitosti č. p. 61 na ulici Fonovická, Malá Strana. Je to dolní tok Polančice, kde tento potok opouští katastr Klimkovic a pokračuje dál do Polanky nad Odrou. Je to místo, kde se pravidelně potok při přívalových nebo déle trvajících deštích vylévá z koryta.

Povodně v roce 2008
"...V průběhu prázdninových měsíců vrtkavé počasí, intenzivní bouře a prudké lijáky způsobily několikrát zatopení místní komunikace U Zahrádek, zapříčinily splavování zeminy z nemovitostí, zejména Pod Vinohrady a U Barevny a znečištění přilehlých nemovitostí. Jsem si vědom, že příroda je mnohdy silnější než úsilí lidského jedince, přesto je povinností vlastníků nemovitostí provést taková opatření na svých nemovitostech, aby zamezili, resp. minimalizovali smyv zeminy z těchto nemovitostí a současně tak zamezili vzniku škod na přilehlých pozemcích a dalších nemovitostech, včetně komunikací, jejichž vlastníkem je někdo jiný. Rovněž dochází k zanášení kanalizace a zhoršování odtokových poměrů. Znečištění komunikací může způsobit závady ve sjízdnosti, havárie, proto musí ten, kdo znečištění zapříčinil, bez průtahu je odstranit a uvést tyto komunikace do původního stavu..."

Ing. Pavel Malík, starosta

Zdroj: Zpravodaj z roku 2008

Fotodokumentace ulice U Zahrádek. Fotky jsou z 7/2008 po přívalovém dešti.

Povodeň v květnu v roce 2010