Povodňový plán městyse Davle



Hydrologické údaje

Přehled vodních toků a jejich správců na území městyse Davle a v okolí naleznete v mapové prohlížečce v dotazovatelné vrstvě "Vodní toky".

ZÁKLADNÍ HYDROLOGICKÉ ÚDAJE

Nejvýznamnějšími vodními toky na správním území městyse Davle jsou Vltava a Sázava, jejichž soutok se nachází právě na území městyse. Dále se v území nachází několik drobných bezejmenných vodních toků. Pro řízení ochrany před povodněmi na území městyse jsou rozhodující toky Vltava a Sázava, která se do Vltavy vlévá v jejím říčním kilometru 78,3 v intravilánu městyse v nadmořské výšce 200 m n. m. Ohrožené lokality zahrnují místní části Davle a Sázava. Drobné vodní toky mohou způsobit lokální zatopení nemovitostí v jejich okolí při přívalových srážkách velké intenzity.

Vodní toky na území městyse Davle

Vltava je se 430 km nejdelší řeka v České republice. Pramení na Šumavě, protéká mimo jiné Českým Krumlovem, Českými Budějovicemi a Prahou a ústí zleva do Labe v Mělníku. Povodí Vltavy s přítoky Malší, Lužnicí, Otavou, Sázavou a Berounkou zaujímá jižní polovinu Čech a spolu s Labem, jehož přítokem Vltava je, vytváří říční systém, jenž odvodňuje Čechy téměř celé. Plocha povodí řeky je 28 090 km² (z toho 27 006,70 km² v Česku). Průměrný roční průtok na stanici VD Slapy činí 85,2 m3s-1.

Základní hydrologické charakteristiky vodního toku Vltava (VD Slapy)

Místo profiluř. kmQa [m3/s]N-leté průtoky [m3/s]
151050100
Hlásný profil kat. A VD Slapy, Vltava 91,6 19,4 489 1010 1270 1950 2290

Pro úplnost je vhodné uvést výškové údaje v zájmové lokalitě, včetně hladin velkých vod, nicméně tyto údaje nejsou pro povodňový plán vysloveně nezbytné a slouží jako doplněk mapových podkladů pro rychlou orientaci při porovnání kót břehů a očekávaných hladin povodňových průtoků v jednotlivých profilech řeky Vltavy.

Výškové údaje včetně hladin vysokých vod toku Vltava

č. Ř. km

Kóta LB

(m n. m.)

Kóta PB

(m n. m.)

Q1

(m n. m.)

Q10

(m n. m.)

Q100

(m n. m.)

Pozn.
1 80,00 203,95 stráň 200,80 202,36 204,34 pod hřbitovem
2 79,56 203,47 stráň 200,77 202,27 204,21  
3 79,20 203,21 stráň 200,76 202,22 204,15  
4 78,85 202,35 201,70 200,75 202,17 204,06  
5 78,35 202,69 201,70 200,73 202,01 203,77 soutok
6 77,955 201,32 201,70 200,70 201,86 203,46 lávka pro pěší
7 77,95 201,32 201,70 200,69 201,79 203,34  
8 77,00 202,27 stráň 200,64 201,50 202,83  
9 76,67 202,25 stráň 200,62 201,43 202,71  
10 76,00 202,21 stráň 200,60 201,30 202,49  
11 75,40 202,50 stráň 200,57 201,10 202,05  

Sázava odvodňuje část Českomoravské vrchoviny a severní oblast Středočeské pahorkatiny. Plocha povodí je 4350 km². Celková délka je 225 km. Pramení jako Stružný potok zhruba 1 km severozápadně od Šindelného vrchu v nadmořské výšce 757 m. Ten spolu s dalšími menšími potoky napájí rybník Velké Dářko. Od výtoku z Velkého Dářka je již říčka nazývána Sázavou. Mezi Žďárem nad Sázavou (říční kilometr 208) a Přibyslaví (ř. km 184) řeka protéká údolím s velkým spádem a peřejemi. Za Přibyslaví se údolí otvírá a řeka meandruje k Havlíčkovu Brodu (ř. km 163). Tento charakter má až pod město Světlá nad Sázavou (ř. km 144). Zde se údolí řeky svírá a tvoří nejkrásnější část - peřeje Stvořidla (od ř. km 139, délka cca 5 km). Po několika kilometrech řeka přechází do středního toku, který je mírný, s častými jezy a bez proudu. Charakter řeky se opět mění až pod Týncem nad Sázavou (ř. km 19) u Krhanic (ř. km 15). Tok se zařezává do hlubokého údolí se strmými stráněmi, kde se v kamenném řečišti vytváří četné peřeje. Po průtoku Pikovicemi (ř. km 3,5) se řeka opět uklidní a proud se ztrácí v hladině Vranské přehradní nádrže a vlévá se u Davle do Vltavy. Průměrný roční průtok na stanici Nespeky činí 23,4 m3s-1.

Základní hydrologické charakteristiky vodního toku Sázava

Místo profiluř. kmQa [m3/s]N-leté průtoky [m3/s]
125102050100
Hlásný profil kat. A Nespeky, Sázava 27,15 17,9 159 -- 319 398 -- 604 702

Základní údaje o vodních dílech na území městyse Davle

Přehled vodních děl na území městyse Davle naleznete v mapové prohlížečce v dotazovatelné vrstvě "Vodní díla".
Na toku Vltavy je vybudováno několik vodních nádrží s ochranným objemem, který výrazně ovlivňuje průtok řeky Vltavy v Davli. Rozhodující jsou z tohoto hlediska VD Orlík (ř. km 144,65), VD Kamýk (ř. km 134,73), VD Slapy (ř. km 91,7) a VD Štěchovice (ř. km 84,44). Největší význam z hlediska protipovodňové ochrany, zejména v oblasti povodní s nižšími povodňovými průtoky, má VD Orlík s objemem nádrže 716,5 mil. m3 a ochranným objemem 62,1 mil. m3. VD Kamýk a VD Slapy pracují převážně jako vyrovnávací nádrže pro špičkovou elektrárnu Orlík a v běžném provozu zde bývá k dispozici 0 - 20 mil. m3 volného prostoru. Do oblasti městyse Davle zasahuje svým vzdutím ještě VD Vrané níže po proudu Vltavy, jehož vyrovnávací prostor je mezi kótami 199,10 - 200,10 m n. m.
Na toku Sázavy je z hlediska protipovodňové ochrany nejdůležitější VD Švihov na Želivce s neovladatelným ochranným objemem 42,4130 mil. m3. Z hlediska regulace povodňových průtoků z mezipovodí je však pro městys Davle tato nádrž málo významná.
Pro ochranu objektů v zastavěné části Davle (ulice V Kejsíři, Ve Struhách a Kiliánská) je vybudovaný suchý poldr na vodním toku Sloupský potok (IDVT: 10273566). Maximální objem nádrže činí 1850 m3.