Přirozená povodeň

Přirozenou povodní se rozumí povodeň způsobená přírodními jevy, kdy dochází k přechodnému výraznému zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových toků, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody.

Přirozené povodně lze rozdělit do několika hlavních typů:

• zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále do níže položených úseků větších toků
• letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti; vyskytují se zpravidla na všech tocích zasaženého území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích
• letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahující poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (mají extrémně rychlý průběh povodně); bývají označovány jako přívalové povodně (flash floods)
• zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů

Ohrožení obce Křetín může vzniknout zvýšenými průtoky v korytech vlivem náhlého tání, náhlých přívalových dešťů, nebo vznikem ledových bariér.
Mezi nejvíce ohrožená místa se řadí:

• Křetín - část Račany - ohrožení potokem Žleby
• Dolní Poříčí - ohrožení řekou Křetínkou

Na území obce lze v současnosti předpokládat potenciální možnost výskytu všech druhů přirozených povodní, avšak s rozdílnou pravděpodobností vzniku jednotlivých typů. Přirozenou povodní z déletrvajících regionálních srážek mohou být zasaženy všechny toky, nicméně riziko je vyšší u významnějších vodních toků. Na většině drobných vodních toků a v horních povodích větších toků může dojít k povodni především vlivem lokálních přívalových srážek velké intenzity a kratšího trvání, zejména v letním bouřkovém období. Při intenzivních lokálních srážkách je obec ohrožována přívalovými vodami, jenž se valí ze svažitých pozemků nacházejících se nad obcí. V nejbližším okolí obce se nachází orná půda a různorodé zemědělské plochy. Tyto plochy jsou na přívalové srážky nejcitlivější zejména díky své malé retenční schopnosti. Přívalové srážky potom v kombinaci se sklonitostí terénu způsobují značné škody v intravilánu obce. 

Místa, odkud přichází přívalová povodeň na území obce Křetín, jsou uvedena v kapitole Odtokové poměry

Historické povodně

V nedávné historii byla obec Křetín zasažena povodněmi v roce 2009, 2016 a 2017. V roce 2009 se jednalo o povodeň způsobenou významným vodním tokem Křetínkou. V letech 2016 a 2017 došlo k povodni v důsledku lokálního přívalového deště, který způsobil mohutný přítok přívalových vod z okolních svahů do toku Žleby. Proud vody napáchal škody především na komunikacích a na nemovitostech ležících v bezprostřední blízkosti toku.

"Zápis z místního šetření škod po přívalových deštích ze dne 30. 6. 2016 v době od 16:00 do 17:30 hodin na pravostranném přítoku Křetínky v k.ú. Křetín

Bylo zjištěno, téměř zanesené koryto bezejmenného potoka PP Křetínky v lokalitě pod školní zahradou, dále na vyústění propustku pod silnicí II/365 Letovice - Svojanov a dále P5 Křetínky - Špilberský (Račanský) potok pomístné nánosy na vtoku do zatrubnění pod silnicí II365 u Pošty a rovněž v běžné upravené trati v místní lokalitě "Račany".
Zjištěná situace vyžaduje okamžité řešení v podobě odstranění nánosu z koryta odvozem. Obec Křetín se pokusí zajistit ostatní plochu k uložení vytěžených sedimentů.

V Křetíně dne 1. 7. 2016"