Odtokové poměry
Berounka má na území obce oficiálně stanovené záplavové území včetně aktivní zóny ZÚ v úseku ř. km 7,36 - 81,1 vyhlášené KÚ Středočeského kraje dne 15. 1. 2007 pod č.j. 00878/2007/OŽP-Bab. Toto záplavové území bylo změněné v ř. km 30,7 - 38,3 KÚ Středočeského kraje dne 1. 11. 2016 pod č. j. 162082/2016/KUSK
Kromě území ohroženého vyššími stavy a průtoky vodních toků představují riziko přívalové srážky a také dlouhotrvající deště, kdy je povodí přesycené. Rozvodnění malých toků může mít při dlouhotrvajících deštích za následek i zvýšení hladiny Hýskovského potoka a Sýkoráku. Potenciálně ohrožené objekty jsou uvedeny v kapitole Charakteristika ohrožených objektů.
Odtokové poměry dále ovlivňují:
- ploty a skládky materiálů a předmětů v blízkosti vodních toků, a zejména stávající silniční mosty, lávky a přemostění, jejichž mostní opěry a konstrukce mohou za určitých okolností tvořit překážku při odtoku povodňových vod. Ucpáním mostních a jezových profilů předměty plovoucími po hladině dojde ke vzdutí vody nad mostem či jezem a k výraznému zvětšení rozlivu. Dále lze přepokládat, že by mohlo dojít i k poškození mostů, lávek, případně jezů. Z toho důvodu je nutné sledovat všechny tyto objekty, zejména mostní. Technicky lze snížení škod napomoci včasným odstraňováním tzv. spláví – plovoucích předmětů (stromů, keřů, větví, stavebních prvků a různých odpadů) z rizikových profilů koryt vodních toků, zvláště propustků, lávek a mostů a včasným zpevňováním erozí narušených břehů.
- větší průmyslové areály a areály zemědělských družstev, sklady nebezpečných látek, čistírny odpadních vod, jezy či malé vodní elektrárny a další, které mohou být ohrožujícími objekty v záplavovém území
- sesuvy půdy, které hrozí při vyšších průtocích zejména v korytech drobných toků ale i v horských úsecích vodohospodářsky významných toků. Sesuv půdy pak způsobí rychlé zanesení koryta buď v místě sesuvu nebo níže na toku a následné vybřežení vody na okolní pozemky
- výjimečné situace na toku, např. ledové jevy a vodní díla na tocích
Místo omezující odtokové poměry u čp. 9 a 14
Místo omezující odtokové poměry - mostek nad vodní nádrží
Místo omezující odtokové poměry - mostek pod vodní nádrží u čp. 6
Místo omezující odtokové poměry - MVE Hýskov a jez
Při terénním průzkumu koryt vodních toků na území obce Hýskov bylo identifikováno několik kritických míst omezující odtokové poměry, z nichž nejkritičtější jsou:
Místa omezující odtokové poměry na území obce Hýskov
Přívalové povodně
Přívalové povodně (anglicky nazývané flash floods), jsou charakteristické svým velmi rychlým vývojem. V časovém období desítek minut až několika hodin dochází zejména na malých vodních tocích k prudkému vzestupu hladiny, avšak po její kulminaci většinou dochází k podobně rychlému poklesu. Vzestupu hladin v tocích předchází často plošný odtok vody po svazích nebo jinak suchými údolnicemi. Nebezpečí přívalových povodní spočívá především v jejich rychlém a často nečekaném nástupu, ale také ve velké rychlosti proudu, který s sebou navíc unáší množství pevného materiálu, jako jsou části stromů a větví, ale i části pobořených domů, mostů aj. Škody tedy vznikají nejen zaplavením, ale také dynamickými účinky proudící vody.
Při intenzivních lokálních srážkách jsou některé části obce ohrožovány splachy z lehce ukloněných polí. Často také dochází ke koncentraci přívalových vod a materiálu na obecních komunikacích a k ucpání propustků.
Místa ohrožená přívalovou povodní na území obce Hýskov
Stanovení míst ohrožení přívalovými povodněmi metodou kritických bodů
Metodou tzv. kritických bodů byla Výzkumným ústavem vodohospodářským, v. v. i. provedena analýza a vyznačeno území, které může být příčinou lokální přívalové povodně při intenzivních deštích. Kritické body byly stanoveny na základě digitálního modelu terénu s rozlišením buňky 10 x 10 m. K zařazení dráhy soustředěného povrchového odtoku do kritického bodu byly zohledněny tři parametry: velikost přispívající plochy (0,3 - 10,0 km2), průměrný sklon přispívající plochy (více nebo rovno 3,5 %) a podíl plochy orné půdy v povodí (více nebo rovno 40 %). V případě, že byl podíl orné půdy menší než 40 %, případně byla plocha zcela zalesněna, byly zohledněny pouze dva parametry, a to velikost přispívající plochy (1,0 - 10,0 km2) a průměrný sklon přispívající plochy (více nebo rovno 5,0 %). Tyto body byly stanoveny pro celé území ČR v měřítku 1: 500 000.
Charakteristika kritických bodů na území obce Hýskov
| Kritický bod | Průměrný sklon | Podíl orné půdy | Plocha povodí kritického bodu |
| 11 000 874 | 12,978 % | 47,817 % | 699,770 ha |
Identifikace odtokových linií s přispívající plochou povodí > 5 ha
V rámci projektu "Strategie ochrany před negativními dopady povodní a erozními jevy přírodě blízkými opatřeními v České republice" byla vytvořena mapová kompozice odtokové poměry, z níž je čerpáno v následujícím grafickém výstupu. Jedná se o identifikaci odtokových linií (dráhy přímého povrchového odtoku) s přispívající plochou povodí > 5 ha. Tyto odtokové linie mohou dát za vznik soustředěnému povrchovému odtoku, který může způsobit škody na území obce Hýskov. Odtokové linie nezohledňují aktuální využití pozemků ani jiné skutečnosti, které mají vliv na přerušení soustředěného povrchového odtoku.
Odtokové linie s plochou sběrného povodí > 5 ha na území obce Hýskov
Ledové jevy
Ledové bariéry za určitých podmínek mohou vznikat v kterémkoli místě vodních toků. Výskyt a průběh ledových jevů kontroluje hlídková služba, jež předává informace hlásné službě. Hlásná služba následně informuje správce toku. V manipulačních řádech jednotlivých objektů (jezů) by měla být popsána manipulace v případě výskytu ledových jevů. Při hrozícím nebezpečí vzniku povodně jsou správci toku, případně vodních děl povinni informovat příslušnou povodňovou komisi.
Dle seznamu toků s častými ledovými jevy, zveřejněného Českým hydrometeorologickým ústavem, nepatří toky ve správním území obce Hýskov mezi kritické. Přesto je nutné, zejména v období tání, věnovat zvýšenou pozornost všem mostům a lávkám přes koryta vodotečí. Při chodu ledů musí povodňové hlídky sledovat celé toky. Voda vlivem chodu ledů a tvorby ledových bariér může vybřežovat i při malých průtocích.
Místa výskytu ledových jevů na území obce Hýskov
Vodní díla
Vodní díla (viz také ustanovení § 55 Vodního zákona) jsou stavby budované na toku sloužící k jeho využití. Tyto stavby pak bezprostředně více či méně ovlivňují a upravují přirozený průtok vody v korytech přirozených nebo umělých. Hlavními vodními díly ovlivňujícími odtokové poměry jsou:
- vodní nádrž - prostor vytvořený vzdouvací stavbou na vodním toku, využitím přírodní nebo umělé prohlubně na zemském povrchu nebo ohrazováním části území, určený k akumulaci vody a k řízení odtoku.
- jez - vzdouvací zařízení vybudované v korytě toku, které v něm trvale nebo dočasně vzdouvá vodu k různým vodohospodářským účelům.
Na území obce Hýskov se ve východní části intravilánu na Hýskovském potoce nachází malá vodní nádrž, která nijak výrazně neovlivňuje odtokové poměry. Nádrž je napájena z Hýskovského potoka. Mnohem větší riziko představují vodní nádrže I. a II. kategorie, které se nacházejí na přítocích Berounky v povodích nad obcí. Jedná se především o VD Hracholusky, VD Klíčava (v případě zvláštní povodně je kulminační teoretický průtok > Q100), VD Žlutice a VD Nýrsko (v případě zvláštní povodně je kulminační teoretický průtok < Q100).
Seznam významných vodních děl ovlivňujících odtokové poměry na území obce Hýskov
Protipovodňová opatření
Na území obce Hýskov nejsou vybudována žádná protipovodňová opatření.
Protipovodňová opatření na území obce Hýskov