Odtokové poměry
Vodní tok Haná má na území obce Topolany oficiálně stanovené záplavové území včetně aktivní zóny ZÚ v úseku ř. km 18.481 - 35.278, které bylo vyhlášené Krajským úřadem Jihomoravského kraje a nabývá platnosti od 22. 3. 2010 (č. j. JMK 142924/2009).
Kromě území ohroženého vyššími stavy a průtoky vodních toků představují riziko přívalové srážky a také dlouhotrvající deště, kdy je povodí přesycené. Rozvodnění malých toků má při dlouhotrvajících deštích za následek i zvýšení hladiny Haná. Potenciálně ohrožené objekty jsou uvedeny v kapitole Charakteristika ohrožených objektů.
Odtokové poměry dále ovlivňují:
- ploty a skládky materiálů a předmětů v blízkosti vodních toků, a zejména stávající silniční mosty, lávky a přemostění, jejichž mostní opěry a konstrukce mohou za určitých okolností tvořit překážku při odtoku povodňových vod. Ucpáním mostních a jezových profilů předměty plovoucími po hladině dojde ke vzdutí vody nad mostem či jezem a k výraznému zvětšení rozlivu. Dále lze předpokládat, že by mohlo dojít i k poškození mostů, lávek, případně jezů. Z toho důvodu je nutné sledovat všechny tyto objekty, zejména mostní. Technicky lze snížení škod napomoci včasným odstraňováním tzv. spláví – plovoucích předmětů (stromů, keřů, větví, stavebních prvků a různých odpadů) z rizikových profilů koryt vodních toků, zvláště propustků, lávek a mostů a včasným zpevňováním erozí narušených břehů.
- větší průmyslové areály a areály zemědělských družstev, sklady nebezpečných látek, čistírny odpadních vod, jezy či malé vodní elektrárny a další, které mohou být ohrožujícími objekty v záplavovém území
- sesuvy půdy, které hrozí při vyšších průtocích zejména v korytech drobných toků ale i v horských úsecích vodohospodářsky významných toků. Sesuv půdy pak způsobí rychlé zanesení koryta buď v místě sesuvu nebo níže na toku a následné vybřežení vody na okolní pozemky
- výjimečné situace na toku, např. ledové jevy a vodní díla na tocích
Místa omezující odtokové poměry na území obce Topolany
Přívalové povodně
Přívalové povodně (anglicky nazývané flash floods), jsou charakteristické svým velmi rychlým vývojem. V časovém období desítek minut až několika hodin dochází zejména na malých vodních tocích k prudkému vzestupu hladiny, avšak po její kulminaci většinou dochází k podobně rychlému poklesu. Vzestupu hladin v tocích předchází často plošný odtok vody po svazích nebo jinak suchými údolnicemi. Nebezpečí přívalových povodní spočívá především v jejich rychlém a často nečekaném nástupu, ale také ve velké rychlosti proudu, který s sebou navíc unáší množství pevného materiálu, jako jsou části stromů a větví, ale i části pobořených domů, mostů aj. Škody tedy vznikají nejen zaplavením, ale také dynamickými účinky proudící vody.
Na území obce Topolany bylo stanoveno jedno místo, které je ohroženo přívalovou povodní - jižní část obce, která je ohrožena vodou přitékající z přilehlých polí.
Místa ohrožená přívalovou povodní na území obce Topolany
Stanovení míst ohrožení přívalovými povodněmi metodou kritických bodů
Metodou tzv. kritických bodů byla Výzkumným ústavem vodohospodářským, v. v. i. provedena analýza a vyznačeno území, které může být příčinou lokální přívalové povodně při intenzivních deštích. Kritické body byly stanoveny na základě digitálního modelu terénu s rozlišením buňky 10 x 10 m. K zařazení dráhy soustředěného povrchového odtoku do kritického bodu byly zohledněny tři parametry: velikost přispívající plochy (0,3 - 10,0 km2), průměrný sklon přispívající plochy (>= 3,5 %) a podíl plochy orné půdy v povodí (>= 40 %). V případě, že byl podíl orné půdy menší než 40 %, případně byla plocha zcela zalesněna, byly zohledněny pouze dva parametry, a to velikost přispívající plochy (1,0 - 10,0 km2) a průměrný sklon přispívající plochy (>= 5,0 %). Tyto body byly stanoveny pro celé území ČR v měřítku 1: 500 000.
Zhodnocení vzniku přívalových povodní na území obce Topolany metodou kritických bodů
Na území obce Topolany byl stanoven jeden kritický bod.
Charakteristika kritických bodů na území obce Topolany
| Kritický bod | Průměrný sklon | Podíl orné půdy | Plocha povodí kritického bodu |
| 41 207 726 | 8,184 % | 88,820 % | 171,340 ha |
Identifikace odtokových linií s přispívající plochou povodí > 5 ha
V rámci projektu "Strategie ochrany před negativními dopady povodní a erozními jevy přírodě blízkými opatřeními v České republice" byla vytvořena mapová kompozice odtokové poměry z níž je čerpáno v následujícím grafickém výstupu. Jedná se o identifikaci odtokových linií (dráhy přímého povrchového odtoku) s minimální přispívající plochou povodí 5 ha. Tyto odtokové linie mohou být kritické v případě přívalové srážky na území obce Topolany.
Kritické linie ve studovaném území
Přívalová povodeň z polních tratí jižně od obce Topolany je regulována protipovodňovými opatřeními a to: suchou retenční nádrží Topolany I a II. a odkloněním Topolanského potoka mimo intravilán obce.
Ledové jevy
Ledové bariéry za určitých podmínek mohou vznikat v kterémkoli místě vodních toků. Výskyt a průběh ledových jevů kontroluje hlídková služba, jež předává informace hlásné službě. Hlásná služba následně informuje správce toku. V manipulačních řádech jednotlivých objektů (jezů) by měla být popsána manipulace v případě výskytu ledových jevů. Při hrozícím nebezpečí vzniku povodně jsou správci toku, případně vodních děl povinni informovat příslušnou povodňovou komisi.
Dle seznamu toků s častými ledovými jevy, zveřejněného Českým hydrometeorologickým ústavem, nepatří toky ve správním území obce Topolany mezi kritické. Přesto je nutné, zejména v období tání, věnovat zvýšenou pozornost všem mostům a lávkám přes koryto vodoteče. Při chodu ledů musí povodňové hlídky sledovat celé toky. Voda vlivem chodu ledů a tvorby ledových bariér může vybřežovat i při malých průtocích.
Místa výskytu ledových jevů na území obce Topolany
Vodní díla
Vodní díla (viz také ustanovení § 55 Vodního zákona) jsou stavby budované na toku sloužící k jeho využití. Tyto stavby pak bezprostředně více či méně ovlivňují a upravují přirozený průtok vody v korytech přirozených nebo umělých. Hlavními vodními díly ovlivňujícími odtokové poměry jsou:
- vodní nádrž - prostor vytvořený vzdouvací stavbou na vodním toku, využitím přírodní nebo umělé prohlubně na zemském povrchu nebo ohrazováním části území, určený k akumulaci vody a k řízení odtoku.
- jez - vzdouvací zařízení vybudované v korytě toku, které v něm trvale nebo dočasně vzdouvá vodu k různým vodohospodářským účelům.
Na území obce Topolany se z vodních děl vyskytuje suchá retenční nádrž Topolany I na Lukovém potoce a suchá retenční nádrž Topolany II. Mimo katastr obce Topolany se nachází VD Opatovice, které by mohlo v případě zvláštní povodně ohrozit obec.
Seznam významných vodních děl ovlivňujících odtokové poměry na území obce Topolany
Protipovodňová opatření
Prodloužením Topolanského potoka do polní tratě Díly pod hájkem bylo sníženo riziko přívalových povodní z polí jihovýchodně od intravilánu obce, které v minulosti dvakrát postihly obec.
Ke zpomalení splachu z polní tratě Žleby slouží malá suchá retenční nádrž Topolany II na bezejmenném potoce jižně od intravilánu obce nad dálnicí D1.
Ke snížení povodňové vlny, přicházející z polí jižně od intravilánu obce, byla v roce 2003 na Lukovém potoce vybudována suchá retenční nádrž Topolany I, umístěna jižně od intravilánu obce, přibližně na staničení 1,41 km od vyústění do Hané. Jedná se o vodní dílo IV. kategorie z hlediska TBD. Objem poldru je 21 007 m3. Hráz byla zvolena jako hutněná zemní homogení hráz, vedená napříč údolím Lukového potoka. Jako výpustné zařízení byla zvolena železobetonová propust s průměrem 1 m. Jako bezpečnostní zařízení slouží bezpečnostní přeliv o šířce 10,7 m a hloubce 0,8 m v levé části hráze. Pro 100 letou povodeň byl stanoven průtok Q = 6,5 m3.s-1 a objem povodňové vlny na 94 000 m3 ⇨ realizovaná protipovodňová opatření dokáží v čase povodně významně zploštit povodňovou vlnu, a to těsně pod hranicí stoleté povodně.
Protipovodňová opatření na území obce Topolany
Vyznačení suché retenční nádrže Topolany I na Lukovém potoku