Přirozená povodeň

Přirozenou povodní se rozumí povodeň způsobená přírodními jevy, kdy dochází k přechodnému výraznému zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových toků, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody.

Přirozené povodně lze rozdělit do několika hlavních typů:

• zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále do níže položených úseků větších toků
• letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti; vyskytují se zpravidla na všech tocích zasaženého území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích
• letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahující poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (mají extrémně rychlý průběh povodně); bývají označovány jako přívalové povodně (flash floods)
• zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů

Obec Žleby byla postižena povodněmi v letech 1997, 2001, 2002 a 2006. Poslední povodně byly v obci v roce 2020, kdy došlo k povodním vlivem přívalových dešťů, které způsobily soustředěný odtok z polí v extravilánu. Odtékající voda směřovala po silnicích v místní části Žleby a v části Kamenné Mosty. Na většině drobných vodních toků a v horních povodích větších toků může dojít k povodni především vlivem lokálních přívalových srážek velké intenzity a kratšího trvání, zejména v letním bouřkovém období. 

Místa, odkud přichází přívalová povodeň na území obce Žleby, jsou uvedena v kapitole Odtokové poměry

Historické povodně

Povodně v srpnu 2002
Kutnohorský deník, článek Náš seriál: Příběhy vody Žleby marně vzdorovaly (úryvek)
,,ŽLEBY - Počátek srpna byl podle vzpomínek Žlebáků dost suchý. A pak se to stalo! 14. srpna začaly mírné přeháňky a ve středu začalo pršet více. Kolem půlnoci na čtvrtek už prudce stoupla řeka Doubrava. Tak přiblížila povodně v roce 2002 žlebská kronikářka Věra Kočová.

Té se divoký živel v podobě rozbouřené řeky Doubravy vyhnul. ,My jsme měli vodu jen k zídce. Mám vysoký břeh a voda se tak vylila na druhou stranu, až do poloviny farské zahrady,' zavzpomínala Věra Kočová s tím, že voda se do domu nedostala. Fotbalové hřiště však zmizelo pod hladinou až po polovinu branek.

Řeka zaplavila nejen farskou zahradu a zahradu sousedky. Rozlila se i v zámeckém parku. V ,Klečkově' vile u pana Drtiny se vodní živel dostal nejen na zahradu, ale zaplnil i sklepy. Voda podemlela a vyvrátila strom před mostem do fabriky. Ušetřena nezůstala ani obora. ,Rozvodněná Hostačovka se provalila do obory a vyplavila pstruhy v sádkách,' uvedla Kočová. Nad ránem přestalo pršet a voda zvolna opadávala. (...)"

Článek je doplněn fotodokumentací povodní.

Povodně v místní části Kamenné Mosty v roce 2020
Poslední povodně proběhly v roce 2020, kdy vlivem přívalových srážek došlo ke splachu z blízkých polí v místní části Kamenné Mosty. Voda odtékala po místní komunikaci a akumulovala se na návsi u kaple, odkud neměla kam odtékat. Byly zaplaveny obytné budovy i auta. Voda byla odčerpána místní jednotkou pomocí plovoucích čerpadel.