Povodňový plán města Ronov nad Doubravou



Odtokové poměry

Vodní tok Doubrava má na území města Ronov nad Doubravou oficiálně stanovené záplavové území včetně aktivní zóny ZÚ v úseku ř. km 27,5 – 46,0. Záplavové území bylo vyhlášeno Krajským úřadem Pardubického kraje dne 20.4.2005. (č. j. OŽPZ/7349/05/VT). 
Zlatý potok má v zájmovém území města Ronov nad Doubravou oficiálně stanovené záplavové území včetně aktivní zóny v úseku ř.km 0,000 – 6,500. Záplavové území bylo vyhlášeno Krajským úřadem Pardubického kraje dne 10. 8. 2013. (č. j. KrÚ 52712/2013). 
Kromě území ohroženého vyššími stavy a průtoky vodních toků představují riziko přívalové srážky a také dlouhotrvající deště, kdy je povodí přesycené. Rozvodnění malých toků má při dlouhotrvajících deštích za následek i zvýšení hladiny Doubravy. Potenciálně ohrožené objekty jsou uvedeny v kapitole Charakteristika ohrožených objektů.

Odtokové poměry dále ovlivňují:

  • ploty a skládky materiálů a předmětů v blízkosti vodních toků, a zejména stávající silniční mosty, lávky a přemostění, jejichž mostní opěry a konstrukce mohou za určitých okolností tvořit překážku při odtoku povodňových vod. Ucpáním mostních a jezových profilů předměty plovoucími po hladině dojde ke vzdutí vody nad mostem či jezem a k výraznému zvětšení rozlivu. Dále lze přepokládat, že by mohlo dojít i k poškození mostů, lávek, případně jezů. Z toho důvodu je nutné sledovat všechny tyto objekty, zejména mostní. Technicky lze snížení škod napomoci včasným odstraňováním tzv. spláví – plovoucích předmětů (stromů, keřů, větví, stavebních prvků a různých odpadů) z rizikových profilů koryt vodních toků, zvláště propustků, lávek a mostů a včasným zpevňováním erozí narušených břehů
  • větší průmyslové areály a areály zemědělských družstev, sklady nebezpečných látek, čistírny odpadních vod, jezy či malé vodní elektrárny a další, které mohou být ohrožujícími objekty v záplavovém území
  • sesuvy půdy, které hrozí při vyšších průtocích, zejména v korytech drobných toků, ale i v horských úsecích vodohospodářsky významných toků. Sesuv půdy pak způsobí rychlé zanesení koryta buď v místě sesuvu nebo níže na toku a následné vybřežení vody na okolní pozemky
  • výjimečné situace na toku, např. ledové jevy a vodní díla na tocích
Při terénním průzkumu koryt vodních toků na území města Ronov nad Doubravou bylo identifikováno několik kritických míst omezující odtokové poměry, z nichž nejkritičtější jsou: 
  • zatrubnění Bezejmenného potoka v severní části - při vydatném dešti ucpáno erozním materiálem a dochází k soustředěnému povrchovému odtoku po místní komunikaci. 
  • most u stavebnin přes Lovětínský potok - nekapacitní most se sklonem k zanášení koryta toku při tání ledu. 
  • most přes Doubravu - omezující odtokové poměry a riziko v zimním období při tání. 
  • propustek u Nového rybníka - dochází k ucpání erozním materiálem a ohrožení budov v blízkosti Nového rybníka. 

Více viz Přirozená povodeň - Historické povodně. 

Místa omezující odtokové poměry na území města Ronov nad Doubravou

Místa omezující odtokové poměry v povodňovém plánu města. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.


 Místa omezující odtokové poměry


Přívalové povodně

Přívalové povodně (anglicky nazývané flash floods), jsou charakteristické svým velmi rychlým vývojem. V časovém období desítek minut až několika hodin dochází zejména na malých vodních tocích k prudkému vzestupu hladiny, avšak po její kulminaci většinou dochází k podobně rychlému poklesu. Vzestupu hladin v tocích předchází často plošný odtok vody po svazích nebo jinak suchými údolnicemi. Nebezpečí přívalových povodní spočívá především v jejich rychlém a často nečekaném nástupu, ale také ve velké rychlosti proudu, který s sebou navíc unáší množství pevného materiálu, jako jsou části stromů a větví, ale i části pobořených domů, mostů aj. Škody tedy vznikají nejen zaplavením, ale také dynamickými účinky proudící vody.

Na území města Ronov nad Doubravou bylo stanoveno jedno místo, které je ohroženo přívalovou povodní -  v okolí Nového rybníka v severní části města. 
Místa ohrožená přívalovou povodní na území města Ronov nad Doubravou

Stanovení míst ohrožení přívalovými povodněmi metodou kritických bodů

Metodou tzv. kritických bodů byla Výzkumným ústavem vodohospodářským, v. v. i. provedena analýza a vyznačeno území, které může být příčinou lokální přívalové povodně při intenzivních deštích. Kritické body byly stanoveny na základě digitálního modelu terénu s rozlišením buňky 10 x 10 m. K zařazení dráhy soustředěného povrchového odtoku do kritického bodu byly zohledněny tři parametry: velikost přispívající plochy (0,3 - 10,0 km2), průměrný sklon přispívající plochy (>= 3,5 %) a podíl plochy orné půdy v povodí (>= 40 %). V případě, že byl podíl orné půdy menší než 40 %, případně byla plocha zcela zalesněna, byly zohledněny pouze dva parametry, a to velikost přispívající plochy (1,0 - 10,0 km2) a průměrný sklon přispívající plochy (>= 5,0 %). Tyto body byly stanoveny pro celé území ČR v měřítku 1: 500 000.

Zhodnocení vzniku přívalových povodní na území města Ronov nad Doubravou metodou kritických bodů

Na území města Ronov nad Doubravou bylo stanoveno pět kritických bodů:
  • Kritický bod 10 108 253 - nachází se v blízkosti Chalupeckého rybníka. 
  • Kritický bod 10 108 250 - se nachází poblíž zámku Moravany. 
  • Kritický bod 10 105 796 - je situován u Nového rybníka. 
  • Kritický bod 10 105 795 - v blízkosti železniční stanice Ronov nad Doubravou zastávka. 
  • Kritický bod 10 105 789 - v blízkosti železniční stanice Ronov nad Doubravou. 

Charakteristika kritických bodů na území města Ronov nad Doubravou

Kritický bod Průměrný sklon Podíl orné půdy Plocha povodí kritického bodu
10 108 253 4,042 % 88,937 % 156,040 ha
10 108 250 3,570 % 98,097 % 39,780 ha
10 105 796 6,454 % 99,756 % 63,540 ha
10 105 795 16,392 % 21,689 % 217,370 ha
10 105 789 4,411 % 89,622 % 57,210 ha

Identifikace odtokových linií s přispívající plochou povodí > 5 ha

V rámci projektu "Strategie ochrany před negativními dopady povodní a erozními jevy přírodě blízkými opatřeními v České republice" byla vytvořena mapová kompozice odtokové poměry, z níž je čerpáno v následujícím grafickém výstupu. Jedná se o identifikaci odtokových linií (dráhy přímého povrchového odtoku) s přispívající plochou povodí > 5 ha. Tyto odtokové linie mohou dát za vznik soustředěnému povrchovému odtoku, který může způsobit škody na území města Ronov nad Doubravou. Odtokové linie nezohledňují aktuální využití pozemků ani jiné skutečnosti, které mají vliv na přerušení soustředěného povrchového odtoku.

Odtokové linie s plochou sběrného povodí > 5 ha na území města Ronov nad Doubravou

Ke sledování vývoje přívalových povodní slouží následující odkazy:

Místa ohrožená přívalovou povodní v povodňovém plánu města. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.
 

Ledové jevy

Ledové bariéry za určitých podmínek mohou vznikat v kterémkoli místě vodních toků. Výskyt a průběh ledových jevů kontroluje hlídková služba, jež předává informace hlásné službě. Hlásná služba následně informuje správce toku. V manipulačních řádech jednotlivých objektů (jezů) by měla být popsána manipulace v případě výskytu ledových jevů. Při hrozícím nebezpečí vzniku povodně jsou správci toku, případně vodních děl povinni informovat příslušnou povodňovou komisi.

Dle seznamu toků s častými ledovými jevy, zveřejněného Českým hydrometeorologickým ústavem, patří tok Doubrava ve správním území města Ronov nad Doubravou mezi kritické. Je nutné, zejména v období tání, věnovat zvýšenou pozornost toku Doubrava v ř. km 30,200 - 31,100 a v ř. km 33,100 - 33,600 a všem mostům a lávkám přes koryto toku. Při chodu ledů musí povodňové hlídky sledovat celé toky. Voda vlivem chodu ledů a tvorby ledových bariér může vybřežovat i při malých průtocích. 
Místa výskytu ledových jevů na území města Ronov nad Doubravou

Místa výskytu ledových jevů v povodňovém plánu města. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.
 

Vodní díla

Vodní díla (viz také ustanovení § 55 Vodního zákona) jsou stavby budované na toku sloužící k jeho využití. Tyto stavby pak bezprostředně více či méně ovlivňují a upravují přirozený průtok vody v korytech přirozených nebo umělých. Hlavními vodními díly ovlivňujícími odtokové poměry jsou:

  • vodní nádrž - prostor vytvořený vzdouvací stavbou na vodním toku, využitím přírodní nebo umělé prohlubně na zemském povrchu nebo ohrazováním části území, určený k akumulaci vody a k řízení odtoku
  • jez - vzdouvací zařízení vybudované v korytě toku, které v něm trvale nebo dočasně vzdouvá vodu k různým vodohospodářským účelům
Na území města Ronov nad Doubravou se nachází 8 vodních děl. Jedná se o vodní díla, která by neměla způsobit škodu většího rozsahu. Jedná se o:
  • Rybník Beran 
  • Rybník Utopenec  
  • Horní rybník 
  • Bezejmennou nádrž (ID: 103 050 270 001) 
  • Bezejmennou nádrž (ID: 103 050 270 002) 
  • Bezejmennou nádrž (ID: 103 050 430 011) 
  • Chalupecký rybník 
Významnou měrou může ovlivnit průběh povodně v intravilánu města Ronov nad Doubravou 1 vodní plocha. Jedná se o:
  • Nový Rybník 
Významnou měrou může průběh povodně ovlivnit 1 vodní nádrž, která se nachází mimo území města Ronov nad Doubravou: 
  • Vodní nádrž Pařížov je gravitační přehrada postavena na řece Doubravě v letech 1910-1913. Hráz má základovou spáru 7 m pod dnem původního řečiště. Přehradní nádrž byla postavena z rulového kamene z nedalekého lomu a má tvar trojúhelníku. Výška hráze je 31 m, v koruně pak má 142 m. 
Seznam vodních děl ovlivňujících odtokové poměry na území města Ronov nad Doubravou

Vodní díla v povodňovém plánu města. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.
 

Protipovodňová opatření 

Na území města Ronov nad Doubravou nejsou vybudována žádná protipovodňová opatření.
Protipovodňová opatření na území města Ronov nad Doubravou