Charakteristika zájmového území

Obec Pustiměř se nachází v Jihomoravském kraji, ve správním obvodu obce s rozšířenou působností Vyškov. K 1. 1. 2020 bylo v obci evidováno 1 831 obyvatel. Obec je součástí mikroregionu Melicko. Obec Pustiměř se skládá ze dvou částí – Pustiměře a Pustiměřských Prus, ale z pouze jednoho katastrálního území.

První písemná zmínka o obci pochází z první poloviny 11. století, ale oblast byla osídlena již v mladší době kamenné. Do roku 1926 patřila k Pustiměři obec Zelená Hora, v roce 1942 se pak s obcí sloučily bývalé Německé Prusy, nyní Pustiměřské Prusy. Z nejvýznamnějších kulturních památek obce lze jmenovat např. zbytek románské rotundy sv. Pantaleona z roku 1080.

Poloha obce na rozhraní intenzivně zemědělsky využívané oblasti Hané a zalesněného reliéfu Drahanské vrchoviny dává obci jedinečný krajinný ráz. Obec je větším sídlem venkovského typu, která má výhodné postavení v dopravní i sídelní struktuře brněnské aglomerace. Nadmořská výška v území se pohybuje v rozmezí 250–380 m n. m. Na území obce zasahuje maloplošné zvláště chráněné území „Letiště Marchanice“.

Katastrální území obce Pustiměř

Geomorfologické a geologické charakteristiky

Území obce Pustiměř se nachází na rozhraní dvou geomorfologických systémů. Výrazně větší část území spadá do systému Alpsko-himalajského, provincie Západní Karpaty, subprovincie Vněkarpatské sníženiny, oblasti Západní vněkarpatské sníženiny, celku Vyškovská brána a podcelku Ivanovická brána. Pouze malá severozápadní část území spadá do systému Hercynského, provincie Česká Vysočina, subprovincie Česko-moravská soustava, oblasti Brněnská vrchovina, celku Drahanská vrchovina, podcelku Konická vrchovina a do dvou okrsků: Myslejovické hřbety a Zelenohorský les (někdy Bousínský les).

Ivanovická brána - jedná se o úzkou sníženinu s plochým povrchem, plochou 103,78 km² a střední výškou 262,5 m. Jde o tektonickou sníženinu vyplněnou neogenními a kvartérními usazeninami. Nejvyšším bodem je vrch Na hanácké s 339 m n. m. Je převážně nezalesněná a zemědělsky využívaná.

Myslejovické hřbety - jedná se o plochou vrchovinu s plochou 42,32 km². Je složena ze spodnokarbonských drob a břidlic. Nejvyšším bodem je vrch Vojenská s 442,2 m n. m. Vrchovina je rozptýleně zalesněná smrkovými a borovými porosty s příměsí buku a dubu.

Zelenohorský les (někdy Bousínský les) - jedná se o členitou vrchovinu s plochou 185,85 km². Je budovaná spodnokarbonskými drobami, břidlicemi a slepenci. Nejvyšším bodem je vrch Na nivkách s 620,7 m n. m. Kromě okrajových částí je vrchovina souvisle zalesněná smrkovými, borovými a smíšenými porosty.

Z geologického hlediska spadá území obce do Českého masívu. Jižní část území obce je tvořena sprašemi a sprašovými hlínami. Intravilán obce je tvořen především písčito-hlinitým až hlinito-písčitým sedimentem doplněným v okolí vodních toků nivním a smíšeným sedimentem, místy se zde objevují také jíly a písky. V severní části území jsou pak výrazně zastoupeny droby.

Struktura půdního fondu

V území obce Pustiměř jednoznačně dominuje půdní typ černozem luvická. Výjimku tvoří západní část  území tvořená hnědozemí modální a severní část tvořená kambizemí mesobazickou a modální. Místy se objevuje také glej modální. Podél vodních toků pak převažuje půdní typ fluvizem glejová. Podrobnosti o zmíněných půdních typech jsou uvedeny v Taxonomickém klasifikačními systému půd ČR, detailní prostorové uspořádání půdních typů zobrazuje Půdní mapa 1:50 000 vytvořená Českou geologickou službou.

Půdní typy na území obce Pustiměř

Celková rozloha řešeného území činí 1 249,9 ha. Níže uvedená tabulka popisuje procentuální podíly jednotlivých druhů využití pozemků, které se v území obce vyskytují. Dle tabulky je zjevné, že majoritní zastoupení má v zájmovém území využití půdního fondu jako orná půda (946,6 ha). 

Využití pozemků v obci Pustiměř (dle ČSÚ k 31. 12. 2019)

Klimatické charakteristiky

Na území obce Pustiměř je podle portálu klimatickazmena.cz hodnota průměrné roční teploty vzduchu (za normálové období 1981-2010) v intervalu 9,1–10 °C a průměrný roční srážkový úhrn v intervalu 551–600 mm.

Podle Quittovy klimatické klasifikace (za období let 1961-2000) spadá severní část území obce do mírně teplé klimatické oblasti MT11 a jižní část do teplé klimatické oblasti T2.

Charakteristika vybraných klimatických oblastí T2 a MT11