Povodňový plán městyse Ostrovačice



Odtokové poměry

Vodní toky na území městyse Ostrovačice nemají oficiálně stanovené záplavové území.
Kromě území ohroženého vyššími stavy a průtoky vodních toků představují riziko přívalové srážky a také dlouhotrvající deště, kdy je povodí přesycené. Rozvodnění malých toků má při dlouhotrvajících deštích za následek i zvýšení hladiny Říčanského potoka. Potenciálně ohrožené objekty jsou uvedeny v kapitole Charakteristika ohrožených objektů.

Odtokové poměry dále ovlivňují:

  • ploty a skládky materiálů a předmětů v blízkosti vodních toků, a zejména stávající silniční mosty, lávky a přemostění, jejichž mostní opěry a konstrukce mohou za určitých okolností tvořit překážku při odtoku povodňových vod. Ucpáním mostních a jezových profilů předměty plovoucími po hladině dojde ke vzdutí vody nad mostem či jezem a k výraznému zvětšení rozlivu. Dále lze přepokládat, že by mohlo dojít i k poškození mostů, lávek, případně jezů. Z toho důvodu je nutné sledovat všechny tyto objekty, zejména mostní. Technicky lze snížení škod napomoci včasným odstraňováním tzv. spláví – plovoucích předmětů (stromů, keřů, větví, stavebních prvků a různých odpadů) z rizikových profilů koryt vodních toků, zvláště propustků, lávek a mostů a včasným zpevňováním erozí narušených břehů.
  • větší průmyslové areály a areály zemědělských družstev, sklady nebezpečných látek, čistírny odpadních vod, jezy či malé vodní elektrárny a další, které mohou být ohrožujícími objekty v záplavovém území
  • sesuvy půdy, které hrozí při vyšších průtocích zejména v korytech drobných toků ale i v horských úsecích vodohospodářsky významných toků. Sesuv půdy pak způsobí rychlé zanesení koryta buď v místě sesuvu nebo níže na toku a následné vybřežení vody na okolní pozemky
  • výjimečné situace na toku, např. ledové jevy a vodní díla na tocích
Na území městyse se nachází několik mostků a propustků, které omezují odtokové poměry a v případě zvýšených vodních stavů je nutné kontrolovat jejich průtočnost. Dále se zde nachází vtokový objekt u č. p. 181, který je opatřený česlemi a je nutno kontrolovat jeho průtočný profil a popřípadě čistit.

Vtokový objekt u č. p. 181 
V případě ucpání vtokového objektu (ucpání česlí) byl vytvořen model odtoku v prostředí Grass Gis. Obrázek uvedený níže je výstupem z algoritmu "r.terraflow - Multi Flow Direction", jenž má za cíl znázornit nejpravděpodobnější cestu soustředěného povrchového toku. Algoritmus "Multi Flow Direction" pracuje na digitálním modelu terénu s rozlišením buňky 1 x 1 m, který byl vytvořen na základě bodových vektorových dat Digitálního modelu reliéfu 5. generace. V modelu jsou zohledněny budovy, model však nezohledňuje vsak vod do podloží (infiltraci), zdi, zídky a případná podzemní odvodňovací zařízení (kanalizace, meliorace, apod.), které nedokáže laserové skenování zachytit.

Potenciální dráha povrchového odtoku
Místa omezující odtokové poměry na území městyse Ostrovačice

Místa omezující odtokové poměry v povodňovém plánu městyse. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.


 Místa omezující odtokové poměry 


Přívalové povodně

Přívalové povodně (anglicky nazývané flash floods), jsou charakteristické svým velmi rychlým vývojem. V časovém období desítek minut až několika hodin dochází zejména na malých vodních tocích k prudkému vzestupu hladiny, avšak po její kulminaci většinou dochází k podobně rychlému poklesu. Vzestupu hladin v tocích předchází často plošný odtok vody po svazích nebo jinak suchými údolnicemi. Nebezpečí přívalových povodní spočívá především v jejich rychlém a často nečekaném nástupu, ale také ve velké rychlosti proudu, který s sebou navíc unáší množství pevného materiálu, jako jsou části stromů a větví, ale i části pobořených domů, mostů aj. Škody tedy vznikají nejen zaplavením, ale také dynamickými účinky proudící vody.

Na území městyse se nachází celkem 6 míst ohrožených přívalovou povodní. Při přívalových srážkách dochází většinou ke splachu erozního materiálu z okolních polí a zaplavení intravilánu městyse a místních komunikací.

Jedná se o tyto lokality:
  • Ostrovačice - východ
  • Ostrovačice - Podsedky
  • Ostrovačice - SV
  • Ostrovačice - S
  • Ostrovačice - Z
  • Ostrovačice - Cikánka
Místa ohrožená přívalovou povodní na území městyse Ostrovačice

Stanovení míst ohrožení přívalovými povodněmi metodou kritických bodů

Metodou tzv. kritických bodů byla Výzkumným ústavem vodohospodářským, v. v. i. provedena analýza a vyznačeno území, které může být příčinou lokální přívalové povodně při intenzivních deštích. Kritické body byly stanoveny na základě digitálního modelu terénu s rozlišením buňky 10 x 10 m. K zařazení dráhy soustředěného povrchového odtoku do kritického bodu byly zohledněny tři parametry: velikost přispívající plochy (0,3 - 10,0 km2), průměrný sklon přispívající plochy (>= 3,5 %) a podíl plochy orné půdy v povodí (>= 40 %). V případě, že byl podíl orné půdy menší než 40 %, případně byla plocha zcela zalesněna, byly zohledněny pouze dva parametry, a to velikost přispívající plochy (1,0 - 10,0 km2) a průměrný sklon přispívající plochy (>= 5,0 %). Tyto body byly stanoveny pro celé území ČR v měřítku 1: 500 000. 

Na území městyse se nenachází žádný kritický bod. Nejbližší najdeme severně od Ostrovačic v povodí Veverky, přičemž na katastrální území zasahuje sběrné povodí kritického bodu.

Zhodnocení vzniku přívalových povodní na území městyse Ostrovačice metodou kritických bodů

Charakteristika kritického bodu na území městyse Ostrovačice

Kritický bod Průměrný sklon [%]
Podíl orné půdy [%]
Plocha povodí kritického bodu [ha]
41 505 655 8,5 74,13 589,8


Stanovení soustředěných drah povrchového odtoku a jejich kvantifikace dle velikosti sběrného povodí (zpřesnění metody tzv. kritických bodů)

Pro potřeby povodňového plánu městyse Ostrovačice byla zpracována jednoduchá hydrologická analýza, která má za cíl znázornit soustředěné dráhy povrchového odtoku, tj. nejpravděpodobnější místa, kterými protéká voda při povrchovém odtoku. Pro kvantifikaci této analýzy byly červeně zvýrazněny ty linie, které mají sběrné povodí větší než 0,3 km2, ale menší než 10,0 km2, a byly označeny jako kritické (kritické linie) v případě, kdy průměrný sklon v povodí kritické linie je větší nebo rovno 3,5 %. Pro kritické linie byly nad intravilánem městyse stanoveny závěrové profily, z kterých bylo vymezeno jejich sběrné povodí. V rámci těchto kritických linií se dá předpokládat vznik škodlivého povrchového toku v případě vysokého srážkového úhrnu v kombinaci s nepříznivým půdním stavem, vysokým sklonem, druhem využití půdy, stavem vegetace aj.
Stanovení soustředěných drah povrchového odtoku bylo zpracováno dle Metodického návodu pro identifikaci kritických bodů vydaného Výzkumným ústavem vodohospodářským T. G. M., v. v. i. viz výše. V rámci provedené analýzy došlo ke zpřesnění této metody na území městyse s použitím digitálního modelu terénu o rozlišení buňky 1 x 1 m vytvořeného z vektorových bodových dat Digitálního modelu reliéfu 5. generace.
Hydrologická analýza byla provedena za použití algoritmu "Multi Flow Direction" (MFD) a "Single Flow Direction" (SFD) přes příkaz r.terraflow v programu GRASS GIS. Výše popsané algoritmy MFD a SFD hledají vždy místo nižší než stávající a tím pádem simulující povrchový tok vody v terénu. Model nezohledňuje vsak vod do podloží (infiltraci), zdi, zídky a případná podzemní odvodňovací zařízení (kanalizace, meliorace, apod.), které nedokáže laserové skenování zachytit.
Kritické linie na území městyse Ostrovačice

Na území městyse Ostrovačice bylo identifikováno celkem 5 kritických linií z toho 3 přímo ohrožují nemovitosti na území městyse: 
(1) Kritická linie v západní části městyse Ostrovačice podél Motelu č. p. 311 - kritická linie kopíruje vodní tok IDVT 10202631. Sběrné povodí se rozkládá v severozápadní části katastru městyse i sousedního katastru obce Říčany. Povodí je ze severní strany ovlivněno cestním tělesem dálnice D1 a je tak deformováno. Plocha povodí je 0.46 km2 a průměrný sklon je 9.14 %. V kombinaci s intenzivními přívalovými srážkami a nepříznivého stavu na zemědělsky obdělávaných pozemcích (širokořádkové plodiny, půda bez vegetace), v západní a jižní části sběrného povodí, může dojít ke vzniku škodlivého soustředěného povrchovému toku. Ten by poté mohl ohrozit přímo intravilán městyse Ostrovačice.
(2) Kritická linie v severní části městyse Ostrovačice pod dálničním mostem - kritická linie začíná nad dálničními mosty D1 - 212 - 1/2 a pokračuje pod těmito mosty směrem k intravilánu městyse, přičemž může způsobit ohrožení budov především na pravé straně (ve směru toku linie). Plocha sběrného povodí začíná v severozápadní části katastru poblíž Masarykova okruhu a sbírá vodu z kopce Padělky, přičemž je jižní část ovlivněna cestním tělesem Dálnice D1. Plocha povodí sběrného bodu je 0.28 km2 a průměrný sklon je 5.47 %. Pokud by došlo ke změně využití pozemků (např. odlesnění, výsadba širokořádkových plodin, znemožnění vsaku aj.), může tato linie představovat ohrožení pro S část intravilánu městyse Ostrovačice.
(3) Kritická linie na ulici Žebětínská v severovýchodní části intravilánu - tato kritická linie se nachází na ulici Žebětínská a teče jihovýchodním směrem. Při změně využívání pozemků spolu v kombinaci s přívalovými dešti a ucpáním vtokového objektu u domu č. p. 181 může znamenat ohrožení pro obytné budovy situované v její blízkosti. Sběrné povodí se nachází na obou stranách dálnice D1, přičemž jeho plocha je 0.35 km2 a průměrný sklon v povodí 7.69 %.
(4,5) Ostatní kritické linie - ostatní kritické linie se vyskytují již mimo intravilán městyse Ostrovačice. Problém představuje linie, která jde souběžně s vodním tokem Cikánka. Zde je nutné dbát na správné obhospodařování pozemků a nevytváření většího počtu holosečí v zalesněné části sběrných povodí.

 

Kritická linie v západní části městyse Ostrovačice podél Motelu č. p. 311

Kritická linie v severní části městyse Ostrovačice pod dálničním mostem

Kritická linie na ulici Žebětínská v severovýchodní části intravilánu

Kritická linie mimo intravilán městyse Ostrovačice

Kritická linie mimo intravilán městyse Ostrovačice

V zájmovém území se vyskytuje zpevněná plocha určená pro stání kamionů, která v případě přívalových srážek tvoří velkou sběrnou plochu s nulovým vsakem a na přilehlé silnici II. třídy č. 602 dochází ke koncentraci povrchového odtoku. Na níže uvedeném obrázku je zobrazen předpokládaný směr povrchového odtoku, který byl převzat z drah soustředěného povrchového odtoku vytvořeného v prostředí Grass Gis.

Předpokládaný směr povrchového odtoku v JV části městyse

Pro reálné zobrazení povrchového odtoku je vytvořen 3D model akumulovaného odtoku s vyznačenými místy přívalových povodní, který je k dispozici v digitální verzi povodňovém plánu.

3D Model akumulovaného odtoku (Pozor - dlouho se načítá - cca 1-2 minuty)
 
 Logo_DEM
Ke sledování vývoje přívalových povodní slouží následující odkazy:

Místa ohrožená přívalovou povodní v povodňovém plánu městyse. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.
 
 

Ledové jevy

Ledové bariéry za určitých podmínek mohou vznikat v kterémkoli místě vodních toků. Výskyt a průběh ledových jevů kontroluje hlídková služba, jež předává informace hlásné službě. Hlásná služba následně informuje správce toku. V manipulačních řádech jednotlivých objektů (jezů) by měla být popsána manipulace v případě výskytu ledových jevů. Při hrozícím nebezpečí vzniku povodně jsou správci toku, případně vodních děl povinni informovat příslušnou povodňovou komisi.

Dle seznamu toků s častými ledovými jevy, zveřejněného Českým hydrometeorologickým ústavem, nepatří toky ve správním území městyse Ostrovačice mezi kritické. Přesto je nutné, zejména v období tání, věnovat zvýšenou pozornost všem mostům a lávkám přes koryto vodoteče. Při chodu ledů musí povodňové hlídky sledovat celé toky. Voda vlivem chodu ledů a tvorby ledových bariér může vybřežovat i při malých průtocích.
Místa výskytu ledových jevů na území městyse Ostrovačice

Místa výskytu ledových jevů v povodňovém plánu městyse. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.
 
 

Vodní díla

Vodní díla (viz také ustanovení § 55 Vodního zákona) jsou stavby budované na toku sloužící k jeho využití. Tyto stavby pak bezprostředně více či méně ovlivňují a upravují přirozený průtok vody v korytech přirozených nebo umělých. Hlavními vodními díly ovlivňujícími odtokové poměry jsou:

  • vodní nádrž - prostor vytvořený vzdouvací stavbou na vodním toku, využitím přírodní nebo umělé prohlubně na zemském povrchu nebo ohrazováním části území, určený k akumulaci vody a k řízení odtoku.
  • jez - vzdouvací zařízení vybudované v korytě toku, které v něm trvale nebo dočasně vzdouvá vodu k různým vodohospodářským účelům.
V zájmovém území se nenachází žádná vodní nádrž, která by znamenala ohrožení pro městys Ostrovačice.
Seznam významných vodních děl ovlivňujících odtokové poměry na území městyse Ostrovačice

Vodní díla v povodňovém plánu městyse. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.
 
 

Protipovodňová opatření 

Na území městyse Ostrovačice nejsou vybudována žádná protipovodňová opatření.
Protipovodňová opatření na území městyse Ostrovačice