Přirozená povodeň

Přirozenou povodní se rozumí povodeň způsobená přírodními jevy, kdy dochází k přechodnému výraznému zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových toků, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody.

Přirozené povodně lze rozdělit do několika hlavních typů:

• Zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami. Tyto povodně se vyznačují velkým rozsahem a dlouhou dobou trvání s ohrožením rozsáhlých území. Vyskytují se na podhorských tocích a postupují dále i v nížinných úsecích větších toků. Nebezpečí těchto povodní stoupá při kumulaci tání a jarních dešťových srážek. Historicky se na území ORP za posledních 100 let vyskytlo přibližně 14 velkých povodní tohoto typu.

• Letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti. Tyto povodně zasahují rozsáhlá území, obvykle s extrémními průtoky i značnými objemy povodňových vln. Vyskytují se na všech tocích v zasaženém území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích. Zpravidla jsou předpovězeny meteorologickou službou a v našich podmínkách nebývají časté, způsobují však největší škody. Vyskytují se zpravidla na všech přítocích do řeky Moravy v zasaženém území. Historicky se na území ORP za posledních 100 let vyskytlo přibližně 8 velkých povodní tohoto typu.

• Letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin). Tyto povodně zasahují obvykle malá území s katastrofálními důsledky a velice rychlým průběhem. Průtoky dosahují extrémních hodnot při menším objemu povodňové vlny, těžko se předpovídají a většinou je nezachytí ani hlásný a varovný systém, proto se opatření soustředí především na oblast prevence. Tyto povodně se vyskytují zejména na menších tocích se sklonitým, vějířovitým povodím, a to s výraznou půdní erozí. Na území ORP Litovel není tento typ povodní ojedinělý a je zpravidla doprovázen splachy ze zemědělských pozemků.

• Zimní povodně způsobené ledovými jevy (např. tzv. ledové nápěchy, ledové zácpy) se vyskytují na tocích i při relativně menších průtocích, v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů. Tyto povodně nebývají způsobeny zvýšenými průtoky, ale ucpáním průtočného profilu toku ledem, ledovou tříští, ledovými krami apod. Vyskytují se v úsecích toku Moravy a jejích přítoků náchylných ke vzniku ledových zátarasů. Jedná se o povodně místního charakteru a v ORP Litovel jsou problémové lokality v obcích Litovel, Střeň a Mladeč.

Místa, odkud přichází přívalová povodeň na území ORP Litovel, jsou uvedena v kapitole Odtokové poměry.

 Místa ohrožená přívalovou povodní

 

Ve správním území ORP Litovel dochází k ohrožení obcí z hlediska povodňového nebezpečí zejména od následujících vodních toků:

• Morava a její ramena
• Třebůvka
• Oskava
• Blata
• Loučka
• Cholinka
• Hradečka
• Čerlinka
• Hlavnice

Největší nebezpečí přichází od řeky Moravy. Rozlití hlavního toku řeky Moravy v zastavěné části Litovle hrozí při průtoku větším než 190 m³/s. Na území ORP Litovel je řada dalších menších vodních toků, které se místně rozlévají na přilehlých pozemcích a v jejich bezprostředním okolí a působí škody.

Dále jsou na území ORP zaznamenané bleskové povodně a to se týká zejména obcí Bílá Lhota (část obce Hrabí, Červená Lhota, Řimice a Měník), Haňovice, Slavětín, Loučka, Měrotín, Luká (část obce Javoříčko) a Bouzov (části obce Kozov, Jeřmaň, Doly, Kadeřín).