Hydrologické údaje

Základní údaje o vodních tocích na území SO ORP Litovel

Území SO ORP Litovel spadá do působnosti Povodí Moravy, s. p.

Nejvýznamnějším vodním tokem na Litovelsku je řeka Morava, která se v okolí Litovle i ve městě samotném větví do řady ramen – Malá voda, Radniční Morava (Nečíz), Struska, Náhon Litovel (Elektrárenský náhon), Muzejní voda. Litovel si díky tomu vysloužila přezdívku „hanácké Benátky“. Z významnějších přítoků je třeba jmenovat alespoň Třebůvku, Oskavu a Blatu. Vyskytuje se zde také celá řada malých vodních toků, často bezejmenných. Z těchto jsou to např.: Javoříčka (pravostranné přítoky Třebůvky), dále pak Cholinka, Hradečka, Loučka, Savínský potok aj.

Morava je největším a nejdelším tokem v oblasti povodí Moravy a má také největší podíl na povodňovém riziku. Pramení ve výšce 1 370 m n. m. pod vrcholem Kralického Sněžníku. Protéká přes Mohelnickou brázdu nejprve Hornomoravským a pak Dolnomoravským úvalem. Ve svém nejhornějším úseku protéká řeka Morava úzkým údolím až k soutoku s Desnou u Postřelmova, kde se náhle otevírá široké údolí s inundacemi. Kolem Litovle pak Morava protéká Litovelským Pomoravím. Pod Olomoucí se stéká se svým největším levobřežním přítokem – řekou Bečvou. S druhou nejvýznamnější řekou celého povodí Moravy, s řekou Dyjí, se stéká v místě, kde opouští území České republiky, na hranici s Rakouskem v nadmořské výšce cca 150 m n. m. Morava je levostranným přítokem Dunaje, do kterého se vlévá na hranicích Slovenska a Rakouska pod Děvínem.

Na jezu Řimice (cca 5 km nad Litovlí) se řeka Morava dělí na hlavní tok a na Mlýnský potok v poměru 1:1 v rozmezí přítoků Q364d = 2,76 m³/s do cca 11 m³/s. U přítoků vyšších cca 11 m³/s se poměr přítoků plynule mění ve prospěch hlavního toku řeky Moravy.

Základní hydrologické charakteristiky Moravy

Třebůvka pramení u Křenova v nadmořské výšce 462 m n. m. a ústí zprava do Moravy v Moravičanech ve výšce 248 m n. m. Protéká severním směrem až do Moravské Třebové, kde se stáčí k východu. Plocha povodí činí 584,57 km². Délka toku je 48,3 km. Průměrný roční průtok v Třebůvce na stanici Mezihoří je 0,902 m³/s. Rozlivy na Třebůvce se vyskytují od Vranové Lhoty až po Moravskou Třebovou, v údolní nivě toku, kde je zástavba, komunikační sítě a zemědělské pozemky. Třebůvka je dosti upravena (regulována) i mimo zastavěné území, neupravené koryto Třebůvky má kapacitu cca dvouleté vody.

Základní hydrologické charakteristiky Třebůvky

Oskava je levostranný přítok řeky Moravy v Olomouckém kraji. Délka toku je 50,3 km. Plocha povodí měří 569,2 km². Pramení v Hanušovické vrchovině v nadmořské výšce 831,1 m. Teče převážně jižním směrem. Protéká Oskavou, Uničovem, Pňovicemi a Štěpánovem. Do Moravy se vlévá severně od Olomouce v nadmořské výšce 213,3 m.

Základní hydrologické charakteristiky Oskavy

Blata je pravostranný přítok řeky Moravy, který protéká okresy Olomouc, Prostějov a Přerov v Olomouckém kraji. Délka toku činí 45,3 km. Plocha povodí měří 315,0 km². Pramení v Zábřežské vrchovině severně od Vilémova v nadmořské výšce 423,8 m. U Seničky vtéká do rovinatého Hornomoravského úvalu, kudy pokračuje jihovýchodním směrem až do ústí. Vlévá se do řeky Moravy nedaleko Lobodic v nadmořské výšce 193,8 m. Říčka Blata převážně teče intenzivně obhospodařovanou polní krajinou a je velmi znečištěná. K jejímu rozvodnění dochází jen zřídka. Naposled k tomu došlo v roce 2006, kdy zaplavila jen menší části okolních polí.

Základní hydrologické charakteristiky Blaty

Vodní toky na území SO ORP Litovel

Základní údaje o vodních dílech na území SO ORP Litovel

Ve správním obvodu ORP Zábřeh se nachází několik vodních děl. Většinou se jedná o menší rybníky, koupaliště, ochranné hráze a záchytné poldry. Největší vodní dílo na území ORP Zábřeh je přehrada Nemilka v obci Nemile.