Charakteristika zájmového území

Správní obvod obcí s rozšířenou působností (dále jen SO ORP) Litovel se nachází v Olomouckém kraji severozápadně od Olomouce. Spolu s obvody Olomouce, Šternberku a Uničova je jedním ze čtyř správních obvodů rozšířené působnosti obcí v okrese Olomouc. Území SO ORP je tvořeno obcemi: Bílá Lhota, Bílsko, Bouzov, Červenka, Dubčany, Haňovice, Cholina, Litovel, Loučka, Luká, Měrotín, Mladeč, Náklo, Olbramice, Pňovice, Senice na Hané, Senička, Slavětín, Střeň, Vilémov. K 31. 12. 2025 je v celém ORP evidováno 23 509 obyvatel. Výměra řešeného území SO ORP je 24 748,1 ha.

Přehledná mapa SO ORP Litovel

Geomorfologické charakteristiky

Geomorfologické členění:

Soustava: Krkonošsko-jesenická soustava, Vněkarpatské sniženiny
Podsoustava: Jesenická podsoustava, Západní Vněkarpatské sníženiny
Celek: Zábřežská vrchovina, Hornomoravský úval, Hanušovická vrchovina, Mohelnická brázda
Podcelek: Bouzovská vrchovina, Prostějovská pahorkatina, Středomoravská niva, Úsovská vrchovina, Úsovská vrchovina
Okrsek: Ludmírovská vrchovina, Křelovská pahorkatina, Středomoravská niva, Žerotínská rovina, Oskavská niva, Červenecká rovina, Hornomoravská niva, Žádlovická pahorkatina, Maletínská vrchovina

Litovelsko leží dle Demkova geomorfologického členění na rozhraní Hercynského a Alpsko – himalájského systému.

V detailnějším pohledu se Alpsko – himalájský systém na území ORP Litovel dále rozpadá na subsystém Karpaty, provincie Západní Karpaty, subprovincie Vněkarpatské sníženiny. V rámci Vněkarpatské sníženiny se zde nachází území Hornomoravského úvalu a v něm zejména v okolí samotného města Litovle Středomoravská niva a dále směrem na jih Křelovská pahorkatina a směrem na sever Červenecká rovina.

Středomoravská niva je střední část Hornomoravského úvalu, je to akumulační rovina podél řeky Moravy a dolní Bečvy. Její rozloha činí 415 km², střední výška 206,1 m n. m., střední sklon 0°22´. Porosty tvoří především lužní lesy, vyskytují se zde i louky a pole.

Křelovská pahorkatina je severní částí Prostějovské pahorkatiny, je to nížinná pahorkatina převážně na neogenních a kvartérních sedimentech. Je to staré údolí řeky Moravy mezi Litovlí a obcí Těšetice.

V detailnějším pohledu do Hercynského systému se území Litovelska rozpadá na subsystém Česká vysočina, Krkonošsko-jesenická provincie, subprovincie Jesenická. V rámci Jesenické subprovincie se zde nachází Ludmírovská vrchovina, Maletínská vrchovina a Žádlovická pahorkatina (v oblasti Bouzovska). Výše uvedené vrchoviny a pahorkatina jsou součástí Zábřežské vrchoviny.

Významným bodem Ludmírovské vrchoviny je Třesín (345 m), 1,5 km od obce Mladeč. Je to protáhlý vrch směru Z ‑ V, vrchol kry spadající zlomovým svahem na V do průlomového údolí řeky Moravy, složený z devonských vápenců. Vyskytují se zde krasové Mladečské jeskyně.

Severovýchodně od Litovle zasahuje na území ORP Medlovská pahorkatina. Ta je jižní částí Úsovské vrchoviny a je tvořena devonskými fylity, místy s polohami křemenců, spodnokarbonskými drobami a břidlicemi. Je to klínová kra mezi jižní částí Mohelnické brázdy a severní částí Hornomoravského úvalu. Nejvyšší bod je Jelení vrch: 344 m n. m.

Na území ORP Litovel zasahuje svou jižní částí i Mohelnická brázda, což je úzká protáhlá sníženina mezi Zábřežskou vrchovinou na Z a Hanušovickou vrchovinou na V. Je to tektonická sníženina směru SSZ ‑ JJV široká 3 ‑ 5 km, vyplněná pliocenními a čtvrtohorními usazeninami. Osu sníženiny tvoří široká údolní niva řeky Moravy dosahující mocnosti až 28 m.

Geologické a pedologické charakteristiky

Geologické podloží této oblasti je tvořeno převážně spraší a sprašovou hlínou v jižní části území, dále jílovitou břidlicí, prachovci, droby a kamenitým až hlinito-kamenitým sedimentem v západní části území a nivními sedimenty ve východní části území (záplavové území Moravy).

Z půdního hlediska na území SO ORP dominují půdní typy kambizem modální, hnědozem modální, v jižní části území se vaskytuje černozem modální a černozem luvická a ve východní části (záplavové území Moravy) fluvizem modální, fluvizem modální slabě glejová a glej fluvický.

Podrobnosti o zmíněných půdních typech jsou uvedeny v Taxonomickém klasifikačními systému půd ČR, detailní prostorové uspořádání půdních typů zobrazuje Půdní mapa 1:50 000 vytvořená Českou geologickou službou.

Struktura půdního fondu

Celková rozloha SO ORP je 24 748,1 ha. Níže uvedená tabulka popisuje procentuální podíly jednotlivých druhů využití pozemků, které se v území SO ORP Litovel vyskytují. 

Využití pozemků na území SO ORP Litovel (dle ČSÚ k 31. 12. 2024)

Klimatické charakteristiky

Podle Quittovy klimatické klasifikace (za období let 1961 - 2000) spadá území SO ORP Litovel celkem do 5 podoblastí. Převážná část regionu je tvořena teplou oblastí T2 a mírně teplou oblastí MT11. Hranice oblastí MT11 a T2 prochází přibližně v linii Mladeč – Haňovice – Dubčany. Samotné město Litovel a obce v ORP severně, západně a jižně od něj se nachází v oblasti T2. Východní části ORP, zejména oblasti Bouzova a Luká patří k mírně teplým oblastem MT10, MT9 a MT5..

Charakteristika vybrané klimatické oblasti na území SO ORP Litovel

Vymezení klimatických oblastí na území SO ORP Litovel (dle Quitta, za období let 1961 - 2000)