Odtokové poměry

Na území SO ORP Litovel bylo vyhlášeno záplavové území pro vodní toky: Třebůvka, Morava, Benkovský p., Doubravský p., Oskava, Hlavnice, Blata.

Na Třebůvce bylo oficiálně stanoveno záplavové území s aktivním územím v úseku ř. km 0.0 - 15.58, které bylo vyhlášeno Krajským úřadem Olomouckého kraje a nabývá účinnosti od 20.05.2017 (č. j. KUOK 39829/2017). 
Na území SO ORP Litovel se toto záplavové území týká města Bouzov. 

Na vodním toku Morava bylo oficiálně stanoveno záplavové území v úseku ř. km 200.5 - 293.5, které bylo vyhlášeno Krajským úřadem Olomouckého kraje (č. j. KUOK/27150/05/OŽPZ/339) a nabývá účinnosti od 21. 11. 2005. Záplavové území je stanoveno pro Q₅, Q₂₀, Q_100. 
Na území SO ORP Litovel se toto záplavové území týká obcí Bílá Lhota, Mladeč, Střeň, Náklo, Pňovice, Červenka a města Litovel.

Na Benkovském potoce bylo oficiálně stanoveno záplavové území s aktivní zónou v úseku ř. km 0.0 - 20.387 a na Doubravském potoce v úseku ř. km 0.0 - 3.772, která byla vyhlášena Krajským úřadem Olomouckého kraje a nabývají účinnosti od 11.12.2018 (č. j. KUOK 118129/2018). 
Na území SO ORP Litovel se toto záplavové území týká obcí Střeň, Pňovice, Červenka a města Litovel.

Na Oskavě bylo oficiálně stanoveno záplavové území s aktivní zónou v úseku ř. km 0.0 - 45.206 a na Hlavnici v úseku ř. km 0.0 - 8.061, která byla vyhlášena Krajským úřadem Olomouckého kraje a nabývá účinnosti od 05.04.2017 (č. j. KUOK 28909/2017). 
Na území SO ORP Litovel se tato záplavová území týkají obce Pňovice.

Na Blatě bylo oficiálně stanoveno záplavové území s aktivním územím v úseku ř. km 0.0 - 41.615, které bylo vyhlášeno Krajským úřadem Olomouckého kraje a nabývá účinnosti od 09.12.2014 (č. j. KUOK 78805/2014). 
Na území SO ORP Litovel se toto záplavové území týká obcí Vilémov, Bílsko, Senice na Hané a Senička.

Kromě území ohroženého vyššími stavy a průtoky významných vodních toků představují riziko přívalové srážky a také dlouhotrvající deště, kdy je povodí přesycené. Potenciálně ohrožené objekty jsou uvedeny v kapitole Charakteristika ohrožených objektů. Mezi ohrožená místa patří především intravilán obcí ležící v záplavovém území vodních toků. Některé lokality jsou také ohrožovány odtokem ze svahů při přívalových srážkách.

Odtokové poměry dále ovlivňují:

• ploty a skládky materiálů a předmětů v blízkosti vodních toků a zejména stávající silniční mosty, lávky a přemostění, jejichž mostní opěry a konstrukce mohou za určitých okolností tvořit překážku při odtoku povodňových vod. Ucpáním mostních a jezových profilů předměty plovoucími po hladině dojde ke vzdutí vody nad mostem či jezem a k výraznému zvětšení rozlivu. Dále lze přepokládat, že by mohlo dojít i k poškození mostů, lávek, případně jezů. Z toho důvodu je nutné sledovat všechny tyto objekty, zejména mostní. Technicky lze snížení škod napomoci včasným odstraňováním tzv. spláví – plovoucích předmětů (stromů, keřů, větví, stavebních prvků a různých odpadů) z rizikových profilů koryt vodních toků, zvláště propustků, lávek a mostů a včasným zpevňováním erozí narušených břehů
• větší průmyslové areály a areály zemědělských družstev, sklady nebezpečných látek, čistírny odpadních vod, jezy či malé vodní elektrárny a další, které mohou být ohrožujícími objekty v záplavovém území
• sesuvy půdy, které hrozí při vyšších průtocích, zejména v korytech drobných toků, ale i v horských úsecích vodohospodářsky významných toků. Sesuv půdy pak způsobí rychlé zanesení koryta buď v místě sesuvu nebo níže na toku a následné vybřežení vody na okolní pozemky
• výjimečné situace na toku, např. ledové jevy a vodní díla na tocích

Na území SO ORP se nachází množství objektů, které ovlivňují odtokové poměry. Jedná se zejména o mosty, lávky, propustky, vpustě a výpustě zatrubnění nebo jez. Níže je vypsán seznam těch nejkritičtějších míst, přičemž jako kritické jsou brány všechny objekty přes vodní toky, které zužují průtočný profil nebo zasahují do koryta. V případě vyšších stavů je třeba tato místa monitorovat a operativně odstraňovat závady.

Místa omezující odtokové poměry na území SO ORP Litovel

Přívalové povodně

Přívalové povodně (anglicky nazývané flash floods), jsou charakteristické svým velmi rychlým vývojem. V časovém období desítek minut až několika hodin dochází zejména na malých vodních tocích k prudkému vzestupu hladiny, avšak po její kulminaci většinou dochází k podobně rychlému poklesu. Vzestupu hladin v tocích předchází často plošný odtok vody po svazích nebo jinak suchými údolnicemi. Nebezpečí přívalových povodní spočívá především v jejich rychlém a často nečekaném nástupu, ale také ve velké rychlosti proudu, který s sebou navíc unáší množství pevného materiálu, jako jsou části stromů a větví, ale i části pobořených domů, mostů aj. Škody tedy vznikají nejen zaplavením, ale také dynamickými účinky proudící vody.

Na území SO ORP se nachází množství míst, která by mohla být ohrožena přívalovou povodní. Jedná se o níže položená území ohrožená splachem přívalových vod a splaveného materiálu z přilehlých polí a luk. Na některých místech byly také stanoveny kritické body. Jistou měrou průběh přívalové povodně také ovlivňuje výskyt sesuvných území. 

Místa ohrožená přívalovou povodní na území SO ORP Litovel

Stanovení míst ohrožení přívalovými povodněmi metodou kritických bodů

Metodou tzv. kritických bodů byla Výzkumným ústavem vodohospodářským, v. v. i. provedena analýza a vyznačeno území, které může být příčinou lokální přívalové povodně při intenzivních deštích. Kritické body byly stanoveny na základě digitálního modelu terénu s rozlišením buňky 10 x 10 m. K zařazení dráhy soustředěného povrchového odtoku do kritického bodu byly zohledněny tři parametry: velikost přispívající plochy (0,3 - 10,0 km²), průměrný sklon přispívající plochy (větší než 3,5 %) a podíl plochy orné půdy v povodí (větší než 40 %). V případě, že byl podíl orné půdy menší než 40 %, případně byla plocha zcela zalesněna, byly zohledněny pouze dva parametry, a to velikost přispívající plochy (1,0 - 10,0 km²) a průměrný sklon přispívající plochy (větší než 5,0 %). Tyto body byly stanoveny pro celé území ČR v měřítku 1: 500 000. Lokalizace jednotlivých kritických bodů lze najít v grafické části digitálního povodňového plánu. 

Na území ORP Litovel bylo stanoveno 32 kritických bodů. Všechny se nachází v západní polovině území ORP.

• Indikátor přívalových povodní
• Indikátor přívalových povodní - mapová aplikace
• Zásoby vody ve sněhu
• Radar
• Data pozemních srážkoměrů

 Místa ohrožená přívalovou povodní

Ledové jevy

Dle seznamu toků s častými ledovými jevy, zveřejněného Českým hydrometeorologickým ústavem, patří vodní toky Mlýnský potok, Malá Voda a Morava ve správním území SO ORP Litovel mezi kritické. Je nutné, zejména v období tání, věnovat zvýšenou pozornost všem mostům a lávkám přes koryto toku. Při chodu ledů musí povodňové hlídky sledovat celé toky. Voda vlivem chodu ledů a tvorby ledových bariér může vybřežovat i při malých průtocích. 

Místa výskytu ledových jevů na území SO ORP Litovel

 Ledové jevy

Vodní díla

Vodní díla (viz také ustanovení § 55 Vodního zákona) jsou stavby budované na toku sloužící k jeho využití. Tyto stavby pak bezprostředně více či méně ovlivňují a upravují přirozený průtok vody v korytech přirozených nebo umělých. Hlavními vodními díly ovlivňujícími odtokové poměry jsou:

• vodní nádrž - prostor vytvořený vzdouvací stavbou na vodním toku, využitím přírodní nebo umělé prohlubně na zemském povrchu nebo ohrazováním části území, určený k akumulaci vody a k řízení odtoku

• jez - vzdouvací zařízení vybudované v korytě toku, které v něm trvale nebo dočasně vzdouvá vodu k různým vodohospodářským účelům

Ve správním obvodu ORP Litovel se nachází několik vodních děl. Většinou se jedná o menší rybníky, koupaliště, ochranné hráze a záchytné poldry. Největší vodní dílo na území ORP Litovel je vodní nádrž Náklo. 

Nejvýznamnější vodní dílo z hlediska kategorie TBD je Poldr Mladeč (III. kat. TBD). Poldr Mladeč je vybudován k redukci kulminačního průtoku na toku Hradečka – číslo hydrologického pořadí 4-10-03-009) v ř. km 0,4 ‑ 1,0 nad obcí Mladeč a slouží jako PP ochrana obce. Poldr má zadržet vodu o velikosti do Q100. Maximální hladina akumulované vody je 249,55 m n. m., celkový objem 106 415 m3, plocha činí 44 600 m², maximální hloubka vody je 7,25 m. V rámci suchého poldru bude odpouštěno max. 9,8 m³/s do recipientu Hradečka.

 

Seznam významných vodních děl ovlivňujících odtokové poměry na území SO ORP Litovel

 Vodní díla