Charakteristika zájmového území

Správní obvod obce s rozšířenou působností Bystřice nad Pernštejnem leží v severovýchodní části Kraje Vysočina. SO ORP Bystřice nad Pernštejnem sousedí s dalšími SO ORP v Jihomoravském kraji: Boskovice, Tišnov, Kraji Vysočina: Nové Město na Moravě, Velké Meziříčí a Pardubickém kraji: Polička.

SO ORP Bystřice nad Pernštejnem zahrnuje celkem 36 obcí, 1 město a 2 městyse - obec Bukov, obec Blažkov, obec Bohuňov, obec Býšovec, obec Dalečín, obec Dolní Rožínka, obec Horní Rožínka, obec Chlum-Korouhvice, obec Koroužné, obec Lísek, obec Milasín, obec Moravecké Pavlovice, obec Nyklovice, obec Písečné, obec Prosetín, obec Radkov, obec Rodkov, obec Rovečné, obec Rozsochy, obec Rožná, obec Sejřek, obec Skorotice, obec Strachujov, obec Střítež, obec Sulkovec, obec Ubušínek, obec Ujčov, obec Unčín, obec Věchnov, obec Velké Janovice, obec Velké Tresné, obec Věstín, obec Věžná, obec Vír, obec Zvole, obec Ždánice, město Bystřice nad Pernštejnem, městys Strážek, městys Štěpánov nad Svratkou. V obcích, které tvoří celé správní území, žilo k 1. 1. 2022 celkem 19 463 obyvatel. Výměra území je 34 793,3 ha.

Území SO ORP Bystřice nad Pernštejnem

Geologické a geomorfologické charakteristiky

Území SO ORP Bystřice nad Pernštejenem je z geologického hlediska tvořeno převážně metamorfovanými horninami moldanubika (ortoruly a migmatity). Dále pak zde najdeme ostrovy hlubinných vyvřelin (granity a syenity). Střídající se pruhy pararul a amfibolitů. Na svazích v údolích vodních toků pak nalezneme kvartérní svahoviny, na které v nivách toků navazují nivní sedimenty. 

Z geomorfologického hlediska náleží území SO ORP do Hercynskému systému, Česko-moravské soustavy, podsoustavy Českomoravská vrchovina, v severní až severovýchodní části spadá do celku Hornosvratecká vrchovina a na jihu do celku Křižanovská vrchovina. Tato hranice mezi dvěma celky prochází uhlopříčně územím obcí Rozsochy, Rodkov, Dolní Rožínka, Rožná, Bukov a Moravecké Pavlovice. Celek Hornosvratecká vrchovina se dále dělí na podcelky Nedvědická vrchovina a Ždárské vrchy. Nedvědická vrchovina se dále dělí na okrsky Sulkovecká vrchovina, Vírská vrchovina, Pernštejnská vrchovina. Podcelek Žďárské vrchy poté na Pohledeckoskalskou vrchovinu. Celek Křižanovská vrchovina se dále dělí na okrsky Bobrovská pahorkatina a Libochovská sníženina. 

Struktura půdního fondu

Na území SO ORP Bystřice nad Pernštejnem jednoznačně dominují půdní typy kambizem a její variety, na které v nižších polohách navazují pseudogleje a stagnogleje a jejich variety. Podél vodních toků nalezneme glej modální nebo luvickou. Také se na území v malé míře nachází stagnogleje a antrozem.

Podrobnosti o zmíněných půdních typech jsou uvedeny v Taxonomickém klasifikačními systému půd ČR, detailní prostorové uspořádání půdních typů zobrazuje Půdní mapa 1:50 000 vytvořená Českou geologickou službou.

Území SO ORP Bystřice nad Pernštejnem se rozkládá na 34 793,3 ha. Zemědělská půda zabírá z celkové rozlohy správního obvodu 19 652 ha, nezemědělská půda zabírá 15 141,3 ha. Níže uvedená tabulka popisuje podíly jednotlivých druhů využití pozemků, které se na území SO ORP vyskytují. Dle tabulky je zjevné, že majoritní zastoupení má v zájmovém území orná (12 619,3 ha) a lesní půda (11 855,1 ha).

Využití pozemků na území SO ORP Bystřice nad Pernštejnem (dle ČSÚ k 1. 1. 2022)

Charakteristika obcí v SO ORP Bystřice nad Pernštejnem

Základní údaje o obcích v SO ORP Bystřice nad Pernštejnem (dle ČSÚ, k 1. 1. 2022)

Klimatické charakteristiky

Na území SO ORP Bystřice nad Pernštejnem je podle portálu klimatickazmena.cz hodnota průměrné roční teploty vzduchu (za normálové období 1981 - 2010) v severní části v intervalu 6,1 - 7 °C, v jihovýchodní části v intervalu 8,1 - 9 °C a ve zbytku území v intervalu 7,1 - 8 °C. Průměrný roční srážkový úhrn se v severní části území pohybuje v intervalu 601 - 650 mm, v jižní části území v intervalu 551 - 600 mm a ve zbytku území v intervalu 701 - 800 mm.

Podle Quittovy klimatické klasifikace (za období let 1961 - 2000) spadá území SO ORP Bystřice nad Pernštejnem do mírně teplých klimatických oblastí MT3, MT5, MT9 a chladné oblasti CH7.

Oblast MT3 se vyznačuje létem krátkým, mírným až mírně chladným, suchým až mírně suchým. Přechodné období je normální až dlouhé s mírným jarem a mírným podzimem. Zima je normálně dlouhá, mírná, až mírně chladná, suchá až mírně suchá s normálním až krátkým trváním sněhové pokrývky.

Oblast MT5 se vyznačuje létem normálně dlouhým až krátkým, mírným až mírně chladným, suchým až mírně suchým. Přechodné období je normální až dlouhé s mírným jarem a mírným podzimem. Zima je normálně dlouhá, mírně chladná, suchá až mírně suchá, s normálním trváním sněhové pokrývky.

Oblast MT9 se vyznačuje létem dlouhým, teplým, suchým až mírně suchým. Přechodné období je krátké s mírným až mírně teplým jarem a mírně teplým podzimem. Zima je krátká, mírná, suchá, s krátkým trváním sněhové pokrývky.

Oblast CH7 se vyznačuje létem velmi krátkým až krátkým, mírně chladným a vlhkým. Přechodné období je dlouhé s mírně chladným jarem a mírným podzimem. Zima je dlouhá, mírná, mírně vlhká s dlouhým trváním sněhové pokrývky.

Charakteristika vybraných klimatických oblastí MT3, MT5, MT9, CH7

Vymezení klimatických oblastí na území SO ORP Bystřice nad Pernštejnem (dle Quitta, za období let 1961–2000)