Charakteristika zájmového území

Obec Malé Svatoňovice se nachází v Královéhradeckém kraji a přísluší pod SO ORP Trutnov. Katastrální výměra činí 674 ha. V obci žije 1 495 obyvatel (k 1. 1. 2021). Obec se skládá ze čtyř místních částí, a to Malé Svatoňovice, Petrovice, Strážkovice a Odolov.

Katastrální území obce Malé Svatoňovice

Geologické a geomorfologické charakteristiky

Geomorfologicky náleží zájmové území do provincie Česká vysočina. Území dále spadá pod Krkonošsko-jesenickou soustavu, podsoustavy Krkonošskou a Orlickou, celky Krkonošské podhůří a Broumovská vrchovina, podcelky Podkrkonošská pahorkatina a Žacléřská vrchovina a okrsky Trutnovská pahorkatina a Jestřebí hory.

Území obce se rozkládá na jižních svazích Jestřebích hor a v jejich podhůří Svatoňovicko-rtyňské kotlině, mezi Červeným Kostelcem a Trutnovem. Hřbet Jestřebích hor je protáhlý, poměrně úzký, budovaný svrchnokarbonskými arkózami, slepenci a pískovci. Jsou v nich uložena uhelná žacléřská a svatoňovická souvrství. Významnou charakteristikou je značné převýšení terénu – od údolních cca 450 až po vrcholových téměř 700 m n. m. na hřebenu Jestřebích hor.

Veškeré vodní toky uváděné v tomto povodňovém plánu pramení pod vrcholovými partiemi Jestřebích hor a jsou z velké části zásobovány vodou vytékající z opuštěných štol, tudíž nepatří mezi příliš vodnaté toky. Jedná se o toky s velkým spádem, s extrémními průtoky v době rychlého tání vysoké sněhové pokrývky a o toky, protínající zastavěná území obce.

Jestřebí hory jsou částí Žacléřské vrchoviny. Vrchovina má členitý charakter a nachází se v povodí řeky Úpy a Metuje. Vyskytují se zde karbonské slepence, pískovce a slepence. Reliéf je silně erozně a denudačně rozrušen. Jsou zde typické strukturní hřbety přeťaté hluboce zařízlými toky – Petříkovický potok, Metuje, Ždárecký potok. Nejvyšším bodem Jestřebích hor je Žaltman 739 m n. m. se stejnojmennou rozhlednou. Hřeben Jestřebích hor je obklopen Vraními horami, Adršpašsko-teplickými skálami, Sovími a Javořími horami, Krkonošemi atd. Z vrcholu je možno dohlédnout na Trosky, Ještěd nebo až do oblasti Hradce Králové. Jestřebí hory jsou tvořeny hřebenem, který je ve skutečnosti kuestou, která ohraničuje z jihozápadu Broumovskou vrchovinu. Probíhá zde hronovsko-poříčská porucha.            
Jestřebí hory se táhnou od SZ k JV, nejvyšším bodem je Žaltman, zde se nachází největší mocnost arkóz. Mocnost směrem na JV klesá a tím pádem klesá i výška hřebenů (Kolčarka, Švédský vrch, Maternice).         
Od roku 1991 jsou hřebeny Jestřebích hor zařazeny do CHKO Broumovsko. Skrz Jestřebí hory procházela v minulosti hranice Protektorátu Čechy a Morava.
V Jestřebích horách se těžilo černé uhlí a radioaktivní ruda.

Struktura půdního fondu

Detailní prostorové uspořádání půdních typů zobrazuje Půdní mapa 1:50 000 vytvořená Českou geologickou službou. Podrobnosti o půdních typech jsou uvedeny v Taxonomickém klasifikačními systému půd ČR

Na katastrálním území obce zabírá přibližně 1/3 plochy lesní půda (33,6 %), dále jsou zastoupeny trvalé travní porosty s 37,7 %, ostatní plochy (11,7 %), zahrady (9,6 %), orná půda (4,1 %), zastavěné plochy (3,0 %), vodní plochy (0,2 %) a sady (0,1 %).

Využití půdy na katastrálním území obce Malé Svatoňovice (dle ČSÚ k 1. 1.  2021)

Klimatické charakteristiky

Na území obce Malé Svatoňovice je podle portálu klimatickazmena.cz hodnota průměrné roční teploty vzduchu (za normálové období 1981-2010) v intervalu 7.1 – 8 °C a průměrný roční srážkový úhrn v intervalu 701 – 800 mm.

Podle Quittovy klimatické klasifikace spadá (za období let 1961-2000) většina území do mírně teplé oblasti MT3, jižní část potom spadá do oblasti o něco teplejší, která je klasifikována jako MT7.

Charakteristika klimatických oblastí na území obce Malé Svatoňovice