Přirozená povodeň
Přirozenou povodní se rozumí povodeň způsobená přírodními jevy, kdy dochází k přechodnému výraznému zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových toků, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody.
Přirozené povodně lze rozdělit do několika hlavních typů:
- zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále do níže položených úseků větších toků
- letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti; vyskytují se zpravidla na všech tocích zasaženém území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích
- letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahujícími poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (mají extrémně rychlý průběh povodně); bývají označovány jako přívalové povodně (flash floods)
- zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů
Pro vznik přirozených povodní v územním celku obce Měchenice (část správního území pověřené obce Černošice) jsou pro Vltavu i Bojovský potok rozhodující hydrologické příčinné jevy na území těchto povodí:
- Vltava - vlastní povodí Vltavy je v horní části ovlivněno provozem soustavy přehrad Lipno I a Lipno II a provozem přehrady Římov na Malši. Ve střední části toku Vltavy je vybudována kaskáda 5-ti přehrad, které mohou do určité míry ovlivnit přítoky z povodí horní Vltavy, Otavy a Lužnice. Prořízení povodňové situace na toku Vltavy je důležité zdůraznit, že Vltavská kaskáda ovlivňuje odtok pouze z části povodí, a to maximálně do hodnoty Q5 až Q10. V obci Měchenice na Vltavě lze předpokládat dva typy výše uvedených povodní v pořadí 2, 1.
- Bojovský potok - povodí Bojovského potoka je v horní části částečně ovlivněno provozem celé řady drobných i větších rybníků, které mohou do určité míry ovlivnit přítoky z povodí. Pro řízení povodňové situace na tomto toku je důležité zdůraznit, že rybníky ovlivňují odtok, a to maximálně do hodnoty Q1. Při povodních s nižší četností výskytu je jejich vliv zanedbatelný. V obci Měchenice lze předpokládat zejména dva typy výše uvedených povodní v pořadí 3, 2, ojediněle i 4.
Místa, odkud přichází přívalová povodeň na území obce Měchenice, jsou uvedena v kapitole Odtokové poměry
HISTORICKÉ POVODNĚ
Pro posouzení povodňového nebezpečí ve sledovaném území z Vltavy byly analyzovány povodně z 07/1981, 08/2002, 03–04/2006 a 06/2013.
- Povodeň 07/1981 byla pro sledovaný profil obce hodnocena jako povodeň Q1 - Q2 na Vltavě. Zároveň byla ovšem doprovozena velkou povodní na Bojovském potoce, která odpovídala hodnotě Q20 - 50. Na Bojovském potoce není dodnes žádné profesionální měření. V současné době se zvažuje umístění měrné stanice mezi Mníšek pod Brdy a obec Čisovice.
- Povodeň 08/2002 (druhá vlna) na Vltavě byla pro sledovaný profil hodnocena jako povodeň cca Q500. Jednalo se o největší povodeň v novodobé historii. Podle záznamů z kronik byly za posledních 1000 let pouze dvě větší povodně.
- Zimní povodeň 03 – 04/2006 byla pro sledovaný profil hodnocena jako povodeň cca Q5, kdy došlo k velmi pozitivnímu vlivu nádrže Orlík, který svým uvolněným prostorem značnou část vody ze sněhu akumuloval.
- Povodeň 06/2013 byla pro sledovaný profil obce hodnocena jako povodeň > než Q20 a < než Q50 na Vltavě. Povodeň byla způsobena nejen z Vltavy, ale i ze Sázavy (cca 500 m3.s-1), mezipovodí od Nespek po ústí do Vltavy a od VD Slapy po lokalitu obce Měchenice (cca 300 m3.s-1).
HYDROLOGICKÝ REŽIM ÚZEMÍ
V hydrologickém režimu dolního toku Vltavy po soutoku se Sázavou byly zaznamenány letní povodně z regionálních dešťů trvajících řádově desítky hodin (povodně 06/1847, 05/1872, 09/1890, 05/1896, 07/1954, 07/1981, 06/2013 a zejména ničivá povodeň 08/2002).
Všechny uvedené povodně s výjimkou 07/1981 byly větší než Q20 a dotyčnou lokalitu ohrozily.
Dále se vyskytovaly letní povodně na menších přítocích z místních dešťů velké intenzity. Další přesnější informace nejsou vzhledem k absenci měření k dispozici.
Povodně, které vznikly jako následek tání sněhu s výskytem dešťových srážek, se vyskytly méně, ale jejich význam je rovněž nesporný (viz povodně 03/1830, 03/1845, 02/1862, 02/1876, 03/2005, 03–04/2006).
Lze tedy z hlediska statistiky tvrdit, že dotyčná lokalita byla ohrožena povodní za cca poslední dvě století 12 x, tedy hodnota ohrožení Q20 je velmi objektivní.
Povodně vzniklé pouze ledovými jevy se vyskytly pouze ojediněle a místně, a to pouze na Bojovském potoce. Na Vltavě se ledové jevy po vybudování Vltavské kaskády již prakticky nevyskytují.
Pro hodnocení povodňové ochrany nelze pominout vliv nádrží celé Vltavské kaskády na transformaci jednotlivých povodní a tím zvýšení ochrany správního území. Je nutné při tom ovšem upozornit, že tento ochranný vliv se projevuje při povodni do hodnoty cca Q10, a to pouze na Vltavě (bez Sázavy).
Při výskytu větších povodní je v současné době situace na Vltavě, a to zejména ve spodní části (nad a pod Sázavou) nepříznivější než před vybudováním Vltavské kaskády. Došlo totiž ke zrychlení postupu přirozené povodňové vlny o cca 10 hodin, takže pravděpodobnost střetu kulminujících průtoků povodňových vln Sázavy a Vltavy je vyšší.