Povodňový plán města Lysá nad Labem



Přirozená povodeň

Přirozenou povodní se rozumí povodeň způsobená přírodními jevy, kdy dochází k přechodnému výraznému zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových toků, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody.

Přirozené povodně lze rozdělit do několika hlavních typů:

  • zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále do níže položených úseků větších toků
  • letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti; vyskytují se zpravidla na všech tocích zasaženého území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích
  • letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahující poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (mají extrémně rychlý průběh povodně); bývají označovány jako přívalové povodně (flash floods)
  • zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů
Na území města lze předpokládat potenciální možnost výskytu všech druhů přirozených povodní, avšak s rozdílnou pravděpodobností vzniku jednotlivých typů. Přirozenou povodní z déletrvajících regionálních srážek mohou být zasaženy všechny toky, nicméně riziko je vyšší u významnějších vodních toků. Na většině drobných vodních toků a v horních povodích větších toků může dojít k povodni především vlivem lokálních přívalových srážek velké intenzity a kratšího trvání, zejména v letním bouřkovém období. Při intenzivních lokálních srážkách je území ohrožováno soustředěným povrchovým odtokem. Nejvíce je vlivem lokálních přívalových srážek ohrožené území na východě od intravilánu města Lysá nad Labem v části v části Přední doubrava, kdy dochází ke stékání přívalových vod z polí a zvyšuje se hladina koryta Bezejmenného vodního toku (IDVT: 10179451). 
Místa, odkud přichází přívalová povodeň na území města, jsou uvedena v kapitole Odtokové poměry

Místa ohrožená přívalovou povodní v povodňovém plánu města. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.
 
 

 

Historické povodně

Lysá nad Labem byla zasažena povodněmi v těchto letech: 1926, 1966, 1981, 2000, 2003, 2006, 2010, 2011 a naposledy v roce 2013.

Povodně 2013 (ve 2 vlnách)
První vlna přišla na přelomu května a června, kdy se na Česko spouštěly z oblohy provazy deště. Na některých místech byly opravdu vydatné. Od 1. do 3. 6. 2013 napršelo v jindy suché Lysé 47 litrů na m2. Což je na Polabí opravdu hodně. Nejen na Lysecku vyvolaly tyto deště povodně. Voda začala obyvatele Řehačky ohrožovat 3. 6. 2013, kdy se voda z Řehačky pomalu začala dostávat mimo své koryto a začala zatápět "Plácek". Postupně voda z Řehačky zatopila více či méně všechny zahrady a byly zatopeny i garáže, kůlny, suterény či sklepy. Postižení byli ale také obyvatelé v okolí bývalé Morušárny. Voda zatopila oba ostrůvky na Řehačce a mostek přes vodu byl do poloviny pod vodou. Ke kulminaci došlo v noci ze 4. 6. 2013. Tato povodeň se řadí jako třetí největší od roku 1981. Větší byla už jen v roce 2003 a 2006. 
Úklidové práce začaly ihned po opadnutí vody. Obyvatelé Řehačky vyhazovali poničené věci, vysoušelo se a uklízelo. Teplé a slunné počasí (okolo 38 C°) pomáhalo lidem s vysoušením. 
Když už se zdálo, že se vše vrací do starých kolejí, začalo pršet znovu. 27. 6. 2013 zaznamenala amatérské meteostanice v Lysé nad Labem ještě více vody než na začátku června. Tentokrát napršelo 52 litrů na m2 během 24 hodin. Voda se opět vrátila tam, odkud ji někteří lidé ještě ani nestačili vyčerpat. Celá situace se tak opět opakovala. Tímto je povodeň z roku 2013 jedinečná. Nikdy předtím se nestalo, aby se povodeň takového rozsahu opakovala během 14 dnů. Voda ovšem jako vždy ustoupila a díky letnímu počasí, byla obnova a vysoušení sklepů tentokrát alespoň trochu přívětivější.
Povodně 2011
Předjarní tání sněhu společně deštěm způsobilo na velkém území Čech povodně. Ani tato povodeň Řehačku neušetřila a došlo k zatopení spodních částí zahrad na Plácku. Voda se opět dostala i do sklepů.
Povodně 2010
Další zvýšení hladiny přišlo v roce 2010, opět se ale jednalo o zanedbatelnou událost a k větším škodám nedošlo.
Povodně 2006

V zimě 2005/2006, kdy vznikla dnes již legendární píseň od Jarka Nohavici Ladovská zima a v zimě, kdy jsme byli svědky jedné z nejvyšších sněhových pokrývek za několik let ještě nikdo netušil, že jarní tání spojené s vydatným deštěm vyvolá největší povodeň v novodobé historii. Voda zatopila do výše jednoho metru celý Plácek, kde způsobila největší škody. Zatopeny byly sklepy, kůlny i obydlí místních obyvatel. 
Takto se o povodni informovali na přelomu března a dubna 2006:

Velká voda v roce 2006 ještě jednou
V roce po vydatných deštích v Krkonoších přišlo ještě jedno zvýšení hladiny. Nic dramatického se ale naštěstí již nekonalo.
Povodně 2003
22 let uplynulo od velké povodně v roce 1981. Silvestrovská obleva, která přišla s přelomem roku 2002/2003 vyvolala povodně, které se 3 ledna dostavily i na Řehačku. Voda se zastavila 20 cm před hranicí povodně z roku 1981. Při povodních nastaly tuhé mrazy a výšku velké vody dokazovaly po opadnutí obrovské tlusté kry tlusté až 20 cm!
Povodně 2000
Velká malá povodeň při jarním tání sněhu. Povodeň, která napáchala škody především v okolí Jizery, dorazila na Řehačku v první polovině března. Voda zatopila mostek a lidem na plácku natekla do sklepů. Tato povodeň sice nebyla nikterak velká. Odstartovala však takzvané období “povodňového neklidu”.
Povodně 1981
První povodeň v již osídlené osadě přišla v roce 1981 kdy při jarním tání sněhu a velkém teplotním skoku, který činil i 20°C. Voda zaplavila celý plácek. Zatopila i téměř celý mostek, kterému koukal jen opravu malý kousek ze zábradlí. 
Povodně 1966
O této povodní se toho bohužel moc neví. Nejsou ani žádné dobové fotografie ani žádné podrobnější informace.
Povodně 1926
V tom roce udeřila nejsilnější známá povodeň. V červnu roku 1926 se Labe zvedlo o více než 3 metry. Voda zalila téměř celé okolí. Chata Adamů (č. 62) se tímto ocitla na ostrově. Nicméně v zaplaveném území ještě nestáli téměř žádné chaty a proto byly škody minimální.