Charakteristika zájmového území

Město Lysá nad Labem leží v severovýchodní části Středočeského kraje a je součástí SO ORP Lysá nad Labem. Roku 1950 byla k městu Lysá nad Labem připojena obec Litol. Další části města jsou vesnice Byšičky a Dvorce. K 1. 1. 2021 bylo ve městě evidováno 9 825 obyvatel.

Celkový ráz krajiny v okolí  je nížinatý, většina území je využívána k zemědělským účelům. Dominantním prvkem v krajině je vodní tok Labe, několik vodních nádrží a další vodní prvky- říční ramena, navázaných právě na tento vodní tok.

Katastrální území města Lysá nad Labem

Geomorfologické a geologické charakteristiky

Geomorfologicky náleží zájmové území do Hercynského systému, provincie Česká Vysočina, subprovincie Česká tabule, oblasti Středočeská tabule. Severní část leží v celku Jizerská tabule a jižní část ve Středolabská tabuli. Území města Lysá nad Labem se skládá z 3 podcelků- Dolnojizerská tabule (sever území), Nymburská kotlina (jihovýchod) a Mělnická kotlina (jihozápad). Většina oblasti náleží v okrsku Staroboleslavská kotlina, další okrsky jsou Sadská rovina, Milovická tabule a z nejmenší části Vrutická pahorkatina.

Staroboleslavská kotlina je fluviální akumulační rovina na pravém břehu Labe mezi Lysou nad Labem a soutokem s Vltavou. Celková rozloha okrsku činí 109,35 km². Je tvořena plošinami nižších středopleistocenních a mladopleistocenních teras, místy s pokryvy, návějemi a přesypy vátých písků. Podloží tvoří turonské slínovce a písčité slínovce. Z 50 % je okrsek zalesněn borovými porosty, místy s příměsí dubu nebo smrku. 

Sadská rovina je erozně-akumulační rovina na levém břehu Labe vytvořená Labem a přítoky. Plocha Sadské roviny je 173,60 km². Je tvořena na turonských slínovcích, vápnitých prachovcích a pískovcích jizerského souvrství svrchní křídy. Jedná se o rozsáhlou plošinu nižších středopleistocenních (převážně risských) a mladopleistocenních (würmských) teras, s pokryvy a přesypy vátých písků a široké nivy labských přítoků. Nachází se v okolí svědeckých vrchů a při úpatí vyšších okrajových svahů na slínovcovém podloží würmské kryopedimenty. Nejvyšším bodem Sadské roviny je Přerovská hůra o výšce 231,4 m n. m.

Milovická tabule má ráz ploché pahorkatiny až roviny a nachází se severně od toku Labe v povodí dolní Mrliny a Vlkavy. Rozloha  okrsku činí 202,13 km². Je tvořena převážně na spodnoturonských až svrchnoturonských písčitých slínovcích, vápnitých prachovcích a slínovcích, s erozně denudačními zarovnanými povrchy (kryopedimenty) a nízkými odlehlíky. S méně akumulačním povrchem středopleistocenních říčních teras a holocenních niv mělkých širokých údolí.

Vrutická pahorkatina je plochá pahorkatina v povodí Mlynařice, Vlkavy a Jizery. Plocha okrsku činí 47,99 km². Je tvořena slínovci, písčitými slínovci, vápnitými prachovci a vápnitými jílovci jizerského souvrství. Vrutická pahorkatina vytváří dvě odlišné části. Jiřická plošina na S se spodnopleistocenními písčitými štěrky představuje část opuštěného údolního dna Jizery v inverzní poloze. Lysá pahorkatina na J vytváří členitý erozně denudační povrch svědeckých pahorků s písčitými štěrky a písky středopleistocenních teras Labe a Vlkavy a úpatních kryopedimentů. Vrutickou pahorkatinu přetíná údolí pleistocenního pevninského zalednění a sprašových hlínách. Má periglaciální povrch se široce zaoblenými rozvodními hřbety, plošinami, úvalovitými a neckovitými údolími, často suchými a asymetrickými a s velmi četnými holocenními stržemi. Nejvyšším bodem je Davidka o výšce 274 m n. m. 

Většina území města včetně intravilánu se nachází v nadmořské výšce cca na 180 - 190 m n. m. Na severu můžeme najít i místa o 220 m n. m.

Digitální model reliéfu území města Lysá nad Labem

Sklonitost reliéfu v zástavbě území města je zejména od  5° do 20°, však většina území včetně extravilánu má sklonitost 0 - 5°.

Sklonitostní poměry na území města Lysá nad Labem

Území města Lysá nad Labem je z geologického hlediska tvořeno především z fluviálních hlinitých písků až písčitých štěrků a z fluviálních písků se štěrkem. V intravilánu se vyskytují vápnité písčité prachovce, vápnité pískovce až písčité vápence,  prachovité slínovce, vápnité jílovce a prachovce a naváté písky.

Struktura půdního fondu

V území města Lysá nad Labem jednoznačně dominuje půdní typ černice a regozem a jejich variety. Dále na území se nachází podzol arenický humózní a regozem arenická. Podél toku Labe se nachází půdní typ fluvizem modální. Podrobnosti o zmíněných půdních typech jsou uvedeny v Taxonomickém klasifikačními systému půd ČR, detailní prostorové uspořádání půdních typů zobrazuje Půdní mapa 1:50 000 vytvořená Českou geologickou službou.

Celková rozloha řešeného území činí 3 367 ha. Níže uvedená tabulka popisuje podíly jednotlivých druhů využití pozemků, které se v území města vyskytují. Dle tabulky je zjevné, že majoritní zastoupení má v zájmovém území orná půda (1 643 ha) a lesní půda (797 ha). Zbytek plochy tvoří ostatní plochy (410 ha), trvalé travní porosty (158 ha), zahrady (121 ha), zastavěné plochy (105 ha), vodní plochy (92 ha) a sady (41 ha).

Využití pozemků ve městě Lysá nad Labem (dle ČSÚ k 31. 12. 2020)

Klimatické charakteristiky

Na území města Lysá nad Labem je podle portálu klimatickazmena.cz hodnota průměrné roční teploty vzduchu (za normálové období 1981-2010) v intervalu 9,1 - 10 °C a průměrný roční srážkový úhrn v intervalu 501 - 550 mm.

Podle Quittovy klimatické klasifikace (za období let 1961-2000) spadá území města do teplé klimatické oblasti T2. Léto je velmi dlouhé, velmi teplé a suché. Přechodné období je velmi krátké s teplým jarem a teplým podzimem. Zima je krátká, mírně teplá, suchá až velmi suchá s velmi krátkým trváním sněhové pokrývky.

Charakteristika vybrané klimatické oblasti T2