Povodňový plán obce Vidče



Odtokové poměry

Vodní tok Rožnovská Bečva má na území obce Vidče oficiálně stanovené záplavové území bez aktivní zóny ZÚ v úseku ř. km 0,000 – 36,500, které bylo vyhlášené Krajským úřadem Zlínského kraje a nabývá platnosti od 17. 02. 2006 (č. j. KUZL 8644/2005 ŽPZE-IK). 
Na Horní Bečvě se nachází stejnojmenná vodní nádrž (o 20 km výše na toku), transformační účinek se projevuje maximálně do průtoků odpovídajících Q5.
Rožnovská Bečva v oblasti lokality Háje vybřežuje při Q20 na pravý břeh směrem k silnici E442, pod lokalitou Háje i na levý břeh, ale neohrožuje zástavbu ve Vidči. Může docházet k zaplavení příjezdové komunikace vedoucí podél Rožnovské Bečvy do Zubří. Při Q50 dochází k rozlivu i do zástavby v lokalitě Háje. Erozní účinek rozvodněného toku může způsobovat nátrže břehů, které mohou ohrozit i zástavbu. Při povodních v květnu 2010 tak došlo i ke zborcení domu, délka nátrže byla 150 m, šířka 15 m. Situace může být zhoršena případnými sesuvy. Šířka rozlivu v k. ú. Vidče při Q100 bude větší i než 100 m. Na ř. km 11,65 se nachází most spojující Háje se Zubřím (jediná příjezdová komunikace pro osobní automobily). Na ř. km 11,57 je ve městě Zubří jez.
Potenciálně ohrožené objekty jsou uvedeny v kapitole Charakteristika ohrožených objektů
Nebezpečí v obci Vidče představují i sesuvy půdy, zejména dva aktivní ze severních svahů (nad hřištěm a v dolní části obce). 

Odtokové poměry dále ovlivňují:

  • ploty a skládky materiálů a předmětů v blízkosti vodních toků, a zejména stávající silniční mosty, lávky a přemostění, jejichž mostní opěry a konstrukce mohou za určitých okolností tvořit překážku při odtoku povodňových vod. Ucpáním mostních a jezových profilů předměty plovoucími po hladině dojde ke vzdutí vody nad mostem či jezem a k výraznému zvětšení rozlivu. Dále lze přepokládat, že by mohlo dojít i k poškození mostů, lávek, případně jezů. Z toho důvodu je nutné sledovat všechny tyto objekty, zejména mostní. Technicky lze snížení škod napomoci včasným odstraňováním tzv. spláví – plovoucích předmětů (stromů, keřů, větví, stavebních prvků a různých odpadů) z rizikových profilů koryt vodních toků, zvláště propustků, lávek a mostů a včasným zpevňováním erozí narušených břehů. 
  • větší průmyslové areály a areály zemědělských družstev, sklady nebezpečných látek, čistírny odpadních vod, jezy či malé vodní elektrárny a další, které mohou být ohrožujícími objekty v záplavovém území
  • sesuvy půdy, které hrozí při vyšších průtocích zejména v korytech drobných toků ale i v horských úsecích vodohospodářsky významných toků. Sesuv půdy pak způsobí rychlé zanesení koryta buď v místě sesuvu nebo níže na toku a následné vybřežení vody na okolní pozemky
  • výjimečné situace na toku, např. ledové jevy a vodní díla na tocích
Na Maretce byly rozlivy při povodních určeny pouze orientačně na základě povodní z minulých let. V horní části obce dochází k rozlivům do zahrad, zástavba by neměla být přímo ohrožená. Ve střední a dolní části obce jsou kritické mostky a lávky, u kterých může docházet k zanesení průtočného profilu plaveninami a snižuje se tak průtočný profil. Následkem toho dochází ke vzdutí hladiny nad překážkou. Jedná se zejména o mostky u č. p. 378 (ř. km 4) a u č. p. 120 (ř. km 2,6). Problém může nastat i u rozvodněných přítoků Maretky, propustky pod místními komunikacemi jsou v případě přívalových nebo déle trvajících srážek a jejich zanesení nedostačující. Může docházet k rozlivům vody z koryt a zaplavování nemovitostí. Problémovým místem je přítok u č. p. 566 v horní části obce. Nebezpečí představují i ploty a skládky materiálů a předmětů (i jen dočasné) v záplavovém území.  
Místa omezující odtokové poměry na území obce Vidče
Jelikož území obce leží v karpatském flyšovém pásmu, tak je díky charakteru podloží (rytmické střídání pískovců a jílovců) velice náchylné ke svahovým sesuvům. Ty zejména mohou hrozit v době vysokých úhrnů srážek, kdy dochází k saturaci podloží a vlivem vyšší hmotnosti a zároveň menšímu tření vrstev může dojít k menším či větším sesuvům. V době vysokých úhrnů srážek nebo během povodně je potřeba kontrolovat stabilitu svahů na území obce zejména v okolí obytných budov a podél vodních toků. Česká geologická služba zmapovala na území obce několik aktivních i stabilizovaných sesuvů, které jsou dostupné jako dotazovatelná vrstva na jejich internetových stránkách - zde. Mapová vrstva sesuvných území je také dostupná v mapové prohlížečce digitálního povodňového plánu obce.

Místa omezující odtokové poměry v povodňovém plánu obce. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.


Místa omezující odtokové poměry


Přívalové povodně

Přívalové povodně (anglicky nazývané flash floods), jsou charakteristické svým velmi rychlým vývojem. V časovém období desítek minut až několika hodin dochází zejména na malých vodních tocích k prudkému vzestupu hladiny, avšak po její kulminaci většinou dochází k podobně rychlému poklesu. Vzestupu hladin v tocích předchází často plošný odtok vody po svazích nebo jinak suchými údolnicemi. Nebezpečí přívalových povodní spočívá především v jejich rychlém a často nečekaném nástupu, ale také ve velké rychlosti proudu, který s sebou navíc unáší množství pevného materiálu, jako jsou části stromů a větví, ale i části pobořených domů, mostů aj. Škody tedy vznikají nejen zaplavením, ale také dynamickými účinky proudící vody.

Ve východní části obce Vidče bylo stanoveno jedno místo, které je ohroženo přívalovou povodní.
Místa ohrožená přívalovou povodní na území obce Vidče

Stanovení míst ohrožení přívalovými povodněmi metodou kritických bodů

Metodou tzv. kritických bodů byla Výzkumným ústavem vodohospodářským, v. v. i. provedena analýza a vyznačeno území, které může být příčinou lokální přívalové povodně při intenzivních deštích. Kritické body byly stanoveny na základě digitálního modelu terénu s rozlišením buňky 10 x 10 m. K zařazení dráhy soustředěného povrchového odtoku do kritického bodu byly zohledněny tři parametry: velikost přispívající plochy (0,3 - 10,0 km2), průměrný sklon přispívající plochy (>= 3,5 %) a podíl plochy orné půdy v povodí (>= 40 %). V případě, že byl podíl orné půdy menší než 40 %, případně byla plocha zcela zalesněna, byly zohledněny pouze dva parametry, a to velikost přispívající plochy (1,0 - 10,0 km2) a průměrný sklon přispívající plochy (>= 5,0 %). Tyto body byly stanoveny pro celé území ČR v měřítku 1: 500 000.

Zhodnocení vzniku přívalových povodní na území obce Vidče metodou kritických bodů

Na území obce Vidče byl stanoven jeden kritický bod:
  • Kritický bod 41004673  - nachází se na východním okraji intravilánu obce Vidče u toku Maretky v blízkosti budovy s č. p. 293.

Charakteristika kritických bodů na území obce Vidče

Kritický bod Průměrný sklon Podíl orné půdy Plocha povodí kritického bodu
41 004 673  15,955 % 0,00 % 220,250 ha

Identifikace odtokových linií s přispívající plochou povodí > 5 ha

V rámci projektu "Strategie ochrany před negativními dopady povodní a erozními jevy přírodě blízkými opatřeními v České republice" byla vytvořena mapová kompozice odtokové poměry, z níž je čerpáno v následujícím grafickém výstupu. Jedná se o identifikaci odtokových linií (dráhy přímého povrchového odtoku) s přispívající plochou povodí > 5 ha. Tyto odtokové linie mohou dát za vznik soustředěnému povrchovému odtoku, který může způsobit škody na území obce Vidče. Odtokové linie nezohledňují aktuální využití pozemků ani jiné skutečnosti, které mají vliv na přerušení soustředěného povrchového odtoku.

 

Odtokové linie s plochou sběrného povodí > 5 ha na území obce Vidče

Území obce Vidče je na několika místech ohrožováno povrchovým odtokem vod při prudkých deštích. Následující obrázky ukazují výstup z modelu drah soustředěného odtoku - vytvořeného na datech Digitálního modelu reliéfu 5. generace za pomocí Flow accumulation model v prostředí GRASS GIS. Z obrázků lze identifikovat potenciální lokality vzniku přívalových povodní. Model však nezohledňuje vsak vod do podloží a případná podzemní odvodňovací zařízení (kanalizace, meliorace, apod.), které nedokáže laserové skenování zachytit. Čím tmavší modrá, tím větší objem vody stéká do daného místa (neznamená to však nutně povodeň).

Pro reálné zobrazení povrchového odtoku je vytvořen 3D model akumulovaného odtoku, který je k dispozici v digitální verzi povodňovém plánu.

3D Model akumulovaného odtoku (Pozor - dlouho se načítá - cca 1-2 minuty)
Logo_DEM

Dráhy soustředěného povrchového odtoku v obci Vidče - celkový pohled

Dráhy soustředěného povrchového odtoku v obci Vidče - horní část obce

Dráhy soustředěného povrchového odtoku v obci Vidče - střední část obce

Dráhy soustředěného povrchového odtoku v obci Vidče - dolní část obce

Při intenzivních lokálních srážkách je v obci jedno místo ohrožováno splachy z polí nacházejících se na svazích. 
Ke sledování vývoje přívalových povodní slouží následující odkazy:
Radarová data z meteoradaru Zlínského kraje umístěného v Holešově

Místa ohrožená přívalovou povodní v povodňovém plánu obce. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.
 

Ledové jevy

Ledové bariéry za určitých podmínek mohou vznikat v kterémkoli místě vodních toků. Výskyt a průběh ledových jevů kontroluje hlídková služba, jež předává informace hlásné službě. Hlásná služba následně informuje správce toku. V manipulačních řádech jednotlivých objektů (jezů) by měla být popsána manipulace v případě výskytu ledových jevů. Při hrozícím nebezpečí vzniku povodně jsou správci toku, případně vodních děl povinni informovat příslušnou povodňovou komisi.

Český hydrometeorologický ústav zveřejňuje seznam úseků vodních toků s častým výskytem ledových jevů, žádný z nich se nevyskytuje ve správním území obce Vidče. Ale nad obcí se vyskytují ledové jevy na Rožnovské Bečvě mezi městem Zubří a Rožnovem pod Radhoštěm. Ledové bariéry za určitých podmínek mohou vznikat v kterémkoli místě vodních toků. Při chodu ledů musí povodňové hlídky sledovat celé toky, zejména nad mosty a lávkami. Voda vlivem chodu ledů a tvorby ledových bariér může vybřežovat i při malých průtocích. 
Místa výskytu ledových jevů na území obce Vidče

Místa výskytu ledových jevů v povodňovém plánu obce. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.

Vodní díla

Vodní díla (viz také ustanovení § 55 Vodního zákona) jsou stavby budované na toku sloužící k jeho využití. Tyto stavby pak bezprostředně více či méně ovlivňují a upravují přirozený průtok vody v korytech přirozených nebo umělých. Hlavními vodními díly ovlivňujícími odtokové poměry jsou:

  • vodní nádrž - prostor vytvořený vzdouvací stavbou na vodním toku, využitím přírodní nebo umělé prohlubně na zemském povrchu nebo ohrazováním části území, určený k akumulaci vody a k řízení odtoku.
  • jez - vzdouvací zařízení vybudované v korytě toku, které v něm trvale nebo dočasně vzdouvá vodu k různým vodohospodářským účelům.
Na Maretce, na jejím levostranném přítoku (soutok s Maretkou je na ř. km 2,7) se nachází jen malá vodní nádrž (plocha 100 m2).  Dále se na území obce nachází ještě dvě malé vodní nádrže (opět s plochou do 100 m2).  Proti proudu vodního toku Rožnovská Bečva se nachází vodní nádrž Horní Bečva (plocha 7,89 ha), při poruše představuje ohrožení zástavby v blízkosti vodního toku Rožnovská Bečva. 
Seznam vodních děl ovlivňujících odtokové poměry na území obce Vidče

Vodní díla v povodňovém plánu obce. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.