Charakteristika zájmového území

Město Veverská Bítýška se nachází v Jihomoravském kraji, ve správním obvodu města s rozšířenou působností Kuřim. Ke dni 31. 12. 2024 zde žilo 3 512 obyvatel.

Město Veverská Bítýška leží na soutoku řeky Svratky a Bílého potoka, asi 25 kilometrů severozápadně od Brna. Město je tvořeno jednou místní částí a nachází se v nadmořské výšce přibližně 235 m n. m. Intravilánem města Veverská Bítýška protéká vodní tok Svratka a Bílý potok, který se ve středu města do Svratky vlévá. Po obou březích těchto vodních toků se v bezprostřední blízkosti nachází zástavba města. Veverská Bítýška leží v Boskovické brázdě, mezi přírodními parky Údolí Bílého potoka a Podkomorské lesy.

Katastrální území města Veverská Bítýška

Geomorfologické a geologické charakteristiky

Geomorfologicky náleží zájmové území do provincie Česká vysočina a soustavy Česko-moravská soustava. Západní část území spadá dále do podsoustavy Českomoravská vrchovina, celku Křižanovská vrchovina, podcelku Bítešská vrchovina a okrsků Deblínská vrchovina a Jinošovská pahorkatina. Východní část území spadá do podsoustavy Brněnská vrchovina, celku Boskovická brázda, podcelku Oslavanská brázda a okrsků Veverskobitýšská kotlina a Hvozdecká pahorkatina.

Veverskobitýšská kotlina je kotlina protékaná řekou Svratkou s rozlohou 8,42 km². Kotlina je vyplněná usazeninami permu Boskovické brázdy.

Hvozdecká pahorkatina je členitá pahorkatina s povrchem ukloněným od Z k V s rozlohou 25,11 km². Je tvořená usazeninami permu Boskovické brázdy a překrytými závějemi spraší. Jedná se o pruh vyššího terénu oddělující Veverskobítyšskou kotlinu od Rosické kotliny.

Deblínská vrchovina je členitá část Bítešské vrchoviny o rozloze 92,19 km², rozčleněná hlubokými údolími Svratky a jejích přítoků. Má složitou geologickou stavbu, dominují moravika svratecké klenby a neogenní sedimenty ve sníženinách. Střed tvoří plošiny holoroviny, zatímco okraje jsou hluboce rozřezané. Mezi Herolticemi a Veverskou Bítýškou Svratka vytváří průlomové údolí, u Lažánek jsou kaolinické zvětraliny a v údolí Loučky se nacházejí pedimenty a miocenní sedimenty s krasovými jevy. 

Jinošovská pahorkatina je rozsáhlý okrsek Bítešské vrchoviny o rozloze 465,04 km². Převážně členitá pahorkatina se východně od Velkého Meziříčí a v severovýchodní části mění v plochou vrchovinu. Geologicky ji na severu tvoří biotitické migmatitické ruly moldanubika, na západě durbachity třebíčského plutonu a na jihu fylity a bítešská ortorula moravika. Střed oblasti má plochý povrch skloněný od SZ k JV s plošinami holoroviny, zatímco okraje jsou rozřezány hlubokými údolími vodních toků. V severní části vystupují nad plochý povrch suky.

Území města Veverská Bítýška je z geologického hlediska tvořeno především arkózovým pískovcem, slepencem, brekcie, porfyroblastická dvojslídná ortorula (v západní zalesněné části) a písčito-hlinitým až hlinito-písčitým sedimentem, spraší a sprašovou hlínou ve východní nezalesněné části. Koryta vodních toků jsou tvořena nivním sedimentem.

Digitální model reliéfu na území města Veverská Bítýška

Sklonitostní poměry na území města Veverská Bítýška

Struktura půdního fondu

Na území města Veverská Bítýška dominují ve východní nezalesněné části půdní typy hnědozem modální a kambizem modální. Na velké části zastavěného území se vyskytuje fluvizem modální (říční niva). V západní zalesněné části se nachází kambizem modální mesobazická, luvizem modální, kambizem dystrická či ranker modální. Údolí Bílého potoka tvoří opět fluvizem modální.

Podrobnosti o zmíněných půdních typech jsou uvedeny v Taxonomickém klasifikačními systému půd ČR, detailní prostorové uspořádání půdních typů zobrazuje Půdní mapa 1:50 000 vytvořená Českou geologickou službou.

Celková rozloha řešeného území činí 1 360,3 ha. Níže uvedená tabulka popisuje procentuální podíly jednotlivých druhů využití pozemků, které se v území města vyskytují.

Využití pozemků ve městě Veverská Bítýška (dle ČSÚ k 31. 12. 2024)

Klimatické charakteristiky

Na území města Veverská Bítýška je podle portálu klimatickazmena.cz hodnota průměrné roční teploty vzduchu (za normálové období 1981-2010) v intervalu 9,0 - 10,0 °C a průměrný roční srážkový úhrn v intervalu 550 - 590 mm.

Podle Quittovy klimatické klasifikace (za období let 1961-2000) spadá území města do mírně teplé klimatické oblasti MT11.

Lokalita se tak vyznačuje dlouhým, teplým a suchým létem. Přechodné období velmi krátké s teplým až mírně teplým jarem a mírně teplým až teplým podzimem. Zima je krátká, mírně teplá, suchá až velmi suchá, s velmi krátkým trváním sněhové pokrývky. Následující tabulka charakterizuje klima v dané lokalitě.

Charakteristika vybrané klimatické oblasti MT11