Přirozená povodeň

Přirozenou povodní se rozumí povodeň způsobená přírodními jevy, kdy dochází k přechodnému výraznému zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových toků, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody.

Přirozené povodně lze rozdělit do několika hlavních typů:

• zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále do níže položených úseků větších toků
• letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti; vyskytují se zpravidla na všech tocích zasaženém území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích
• letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahujícími poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (mají extrémně rychlý průběh povodně); bývají označovány jako přívalové povodně (flash floods)
• zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů

Na území města Uherský Brod lze předpokládat potenciální možnost vzniku všech druhů přirozených povodní, avšak s rozdílnou pravděpodobností vzniku jednotlivých typů. Na většině drobných vodních toků a v horních povodích větších toků může dojít k povodni především vlivem lokálních přívalových srážek velké intenzity a kratšího trvání, zejména v letním bouřkovém období. Při intenzivních lokálních srážkách je řada částí města ohrožována splachy z polí nacházejících se na svazích, kdy dochází ke koncentraci přívalových vod a materiálu na městských komunikacích a lesních stezkách.
Na území města Uherský Brod je riziko přívalových povodní především na SV v lokalitě Újezdec, na S a Z části Havřice a v Z části města směrem na obec Nivnice.

Místa, odkud přichází přívalová povodeň na území města Uherský Brod, jsou uvedena v kapitole Odtokové poměry.

Historické povodně

Dle dochovaných pramenů byly na území města Uherský Brod povodně v letech 1959, 1972, 1997, 2010 a 2024:

Rok 1959:  Kulminace Olšavy v Uherském Brodě za povodně dne 16. 8. 1959 byla při průtoku 250 m³.s^-1. V tomto případě se jednalo o povodeň větší než stoletou a tedy nad kapacitu koryta a došlo k zaplavení většího území kolem toku Olšavy.

Rok 1972:  Za povodně na Olšavě dne 29. 7. 1972 byla stanovena kulminace při stavu 606 cm a průtoku 202 m³.s^-1. Některé zprávy o povodňové situaci uvádí kulminační průtok až 280 m³.s^-1. V roce 1972 se jednalo o povodeň v úrovni stoleté vody a opět došlo k zaplavení části Uherského Brodu jednak z toku Olšavy a dále zpětnou vodou z kanalizace.

Rok 1997: Povodňová situace vznikla v důsledku extrémních srážek ve dnech 3.–7. 7. 1997, kdy v samotném Uherském Brodě spadlo celkem 107 mm srážek, co je 162 % měsíčního červencového normálu a 18 % ročního úhrnu. Za měsíc červenec 1997 pak spadlo celkově 221 mm srážek, co odpovídá 335 % měsíčního a 37 % ročního normálu. Prudký vzestup Olšavy byl způsoben nutností odpouštění přehrady v Luhačovicích. Na vodoměrné stanici v Uherském Brodě bylo dosaženo III. stupně povodňové aktivity dne 8. 7. 1997 kolem 8. hodiny ranní a ke kulminaci povodně došlo ve 13:00 hodin s hodnotami stavu na 527 cm a průtoku na 140 m³.s^-1, co odpovídá cca dvacetileté vodě. K vybřežení vody z Olšavy v Uherském Brodu nedošlo.

Červen 2010: Zhruba od poloviny května začalo deštivé období, kdy (s malými výjimkami) byly zaznamenávány srážky téměř denně. Do začátku června spadlo cca 110 mm srážek, což je 162 % dlouhodobého měsíčního průměru za květen. Schopnost půdy jímat další srážky byla zcela vyčerpána. Dne 1.6 však spadlo dalších 31 mm srážek a v prvé polovině dne 2.6 dalších 25 mm srážek. To zapříčinilo prudký vzestup hladiny Olšavy už v noci z 1. na 2. června a její další stoupání v průběhu dopoledních hodin.
Příčiny povodně:
Povodeň byla zapříčiněna dlouhotrvajícími vydatnými srážkami ve druhé polovině května, které zcela nasytily půdu vodou. Následné vysoké srážky v průběhu 1. 6. a prvé poloviny dne 2. 6. (cca 50 mm srážek) vedly k prudkému vzestupu hladiny Olšavy.

Září 2024: Meteorologické příčiny povodně Povodni v září 2024 předcházelo velmi teplé a srážkově chudé období, které vedlo k výraznému poklesu obsahu vody v půdě a navýšení volné retenční kapacity půdy před následnými srážkami. Po vývoji tlakové níže Boris ve dnech 10.-12. 9.se přesunula na území ČR. Na frontálním rozhraní docházelo od 13. 9. k intenzivní srážkové činnosti, která setrvávala nad územím ČR z důvodu blokace postupu níže Boris tlakovou výší nad východní Evropou.
Hladiny vodních toků se před povodní pohybovaly v blízkosti stavu hydrologického sucha. Nízké počáteční nasycení půdy oddálilo odtokovou odezvu a zejména v méně zasažených oblastech výrazně zmírnilo její průběh, a tudíž i následky. Výrazný vzestup hladin vodních toků začal až po vypadnutí 60–100 mm srážek. Naopak zesílení srážek v závěru srážkové epizody v oblasti vedlo k tomu, že nejintenzivnější srážky vypadávaly do již nasycené půdy, a téměř všechna voda proto odtékala. Za období 8.-18. 9. byl součet uhrnů srážek na srážkoměrné stanici na budově radnice 185,7 mm.
 Vodní tok Olšava překročil 2. SPA v hlásném profilu kategorie A v Uherském Brodě dne 15. 9. v 6:50 hod. a v 8:10 již i 3. SPA. Po rychlé kulminaci před polednem na  úroveň 600 cm došlo k poklesu a 3. SPA bylo odvoláno ve 14:30 hodin a 2. SPA byl odvolán v 18:10 hodin.
I přes poměrně rychlý průběh povodňové vlny došlo k zaplavení mnoha lokalit z vodních toků i přívalových povodní. Protivodňová ochrana (zídky a hráze s čerpacími stanicemi) v okolí Olšavy plně zafungovala a zajistila ochranu podstatných částí města.
Podrobné informace jsou obsažené ve Zprávě o povodni září 2024.