Charakteristika zájmového území

Obec Suchý Důl spadá pod obec s rozšířenou působností Náchod, jenž se nachází v Královehradeckém kraji. K 1. 1. 2022 bylo v obci evidováno 399 obyvatel. Rozloha katastrálního území obce Suchý Důl s osadou Slavný činí 13,28 km².

Z hlediska využití půdy na území obce Suchý Důl jsou mírné svahy využívány jako trvalé travní porosty nebo orná půda. Svahy a skalní města Broumovských stěn, příkré svahy nižších poloh a zaříznutá údolí Ledhujky s jejími přítoky a Tříslavky jsou pokryty smíšenými a jehličnatými lesními porosty.

V území je dominantní jedna slepá silnice, podél které se soustřeďuje zástavba obce Suchý Důl i osady Slavný.

Katastrální území obce Suchý Důl

Geomorfologické a geologické charakteristiky

Geomorfologické členění:

Systém: Hercynský

Provincie: Česká vysočina

Subprovincie: Krkonošsko-jesenická soustava

Oblast: Orlická

Celek: Broumovská vrchovina

Podcelek: Polická vrchovina

Reliéf katastru obce je členitého erozně denudačního charakteru se střední výškou 619 m n. m. Na většině území spadá do povodí Metuje, podél severovýchodní hranice se nachází místa za hřebenem Broumovských stěn, která jsou odvodňována přítoky Stěnavy.

Tektonicky vyzdvižené nesouměrné hřbety a západě lokality ve směru SSZ-JJV jsou přerušeny údolím Ledhujky a dále paleoúdolím jejího levého přítoku, jižně od vrcholu Hora (593 m n. m.), který se po zdvihu hřbetu odklonil do tektonicky vzniklého hlubšího údolí severním směrem do obce Suchý Důl. Jeho původní koryto tak vyschlo. Oblast Broumovských stěn na východě území je tvořena příkrými svahy se skalními útvary, které společně tvoří skalní města.

Průměrná nadmořská výška území obce je 585 m n. m. Nejvyšším bodem Božanovský Špičák (773 m n. m.), který je zároveň nejvyšším vrcholem Broumovských stěn. Naopak nejnižším bodem v území je vodní koryto Ledhujky odtékající z území na jeho západním cípu (465 m n. m.). Zástavba obce se rozkládá převážně v zaříznutém údolí Ledhujky v rozmezí od 485 do 550 m n. m. Osada Slavný představuje malý ostrov zástavby na širokém hřebeni a přilehlého údolí, s absencí povrchového vodního toku, v nadmořských výškách od 575 do 625 m n. m.

Digitální model reliéfu na území obce Suchý Důl

Sklonitost reliéfu je v průměru 7,3°, v maximu 83° v oblastech skalních měst a skalních výchozů Broumovských stěn.

Sklonitostní poměry na území obce Suchý Důl

Geologické podloží je tvořeno převážně křídovými sedimenty, a to vápnitými pískovci, místy vápenci nebo cykly slínovce s vápencem. Kyselé kvádrové pískovce s vysokým podílem křemene a živce se rozprostírají pásovitě v západním hřebeni, ve vyšších skalnatých polohách východního hřebene a ostrůvkovitě na západních svazích mezi východním a západním hřebenem. Deprese jsou vyplněny kvartérními sedimenty, a to kamenitými až hlinito-kamenitými deluviálními sedimenty, které v oblastech vodních toků přechází ve fluviální kvartérní sedimenty.

Z hlediska hydrogeologické rajonizace spadá zájmová oblast do rajonu č. 4110 Polická pánev. Polická pánev je také chráněnou oblastí přirozené akumulace vod (CHOPAV), z hlediska zásob pitné vody v druhohorních pískovcích.

Struktura půdního fondu

Půdní pokryv je tvořen na většině území kyselými hnědými půdami, místy silně kyselými až podzolovanými, které na příkrých údolních svazích a na kyselých pískovcích přecházejí v ilimerizované půdy. V oblastech kyselých pískovců sklanatých měst se jedná o mozaiku surových půd a podzolů. V blízkosti vodních toků se vyskytují gleje, tvořící nejčastěji úpatí svahů a nivu. Podrobnosti o zmíněných půdních typech jsou uvedeny v Taxonomickém klasifikačními systému půd ČR.

Celková rozloha řešeného území představuje 1 328 ha. V následující tabulce jsou vypsány procentuální podíly jednotlivých druhů pozemků. Největší zastoupení tu má využití půdního fondu jako zemědělská půda (640 ha) a lesní půda (638 ha). Zemědělskou půdu v území představují trvalé travní porosty (389 ha), orná půda (237 ha), zahrady (13 ha) a sady (1 ha).

Využití pozemků v obci Suchý Důl (dle ČSÚ k 31. 21. 2021)

Klimatické charakteristiky

Klimaticky je území rozděleno zhruba na dvě poloviny. Západní část je podle Quittovy klasifikace (za období 1961-2000) v mírně teplé klimatické oblasti MT2 a východní část vyšších nadmořských výšek již spadá do chladné klimatické oblasti CH7.

V průběhu roku tu jsou krátká léta, mírná až mírně chladná a mírně vlhká. V přechodných obdobích jsou jara i podzimy krátké a mírné. Zimní období jsou normálně dlouhá s mírnými teplotami, suchá a s normálně dlouhým trváním sněhové pokrývky (v rámci celé ČR). Jedná se o převážně západní návětrné svahy, kde se průměrné úhrny ročních srážek pohybují v rozmezí 700-800 mm a průměrné roční teploty mezi 6-7 °C. Následující tabulka představuje charakteristiky klimatu podle Quittovy klasifikace.

Charakteristika vybraných klimatických oblastí

Ochrana přírody

Celé katastrální území obce spadá do CHKO Broumovsko. Většina území je součástí III. zóny CHKO. Souvislé lesní porosty, místy okrajově i s přilehlými trvalými travními porosty, spadají do II. zóny CHKO. Většina skalních měst a samostatných skalních útvarů jsou součástí I. zóny CHKO, která kopíruje hranici NPP Polické stěny a NPR Broumovské stěny, která se více soustředí na východně orientované svahy. Předmětem ochrany NPP Polické stěny jsou geomorfologicky ojedinělé útvary tvořené pseudokrasovými formami reliéfu v kvádrových pískovcích se specifickými rostlinnými a živočišnými společenstvy. NPR Broumovské stěny byla vyhlášena za ochranou krajinářsky významného nesouměrného hřbetu (tj. kuesta) s řadou skalních měst.

Díky zbytkům přirozených lesních ekosystémů, typů přírodních stanovišť a některých druhů je v území vyhlášena EVL Broumovské stěny, která kopíruje hranice NPP Polické stěny i NPR Broumovské stěny. Kromě malého úseku Čertovy skály je celé území součástí Ptačí oblasti Broumovsko pro kriticky ohroženého sokola stěhovavého a ohroženého výra velkého. Omezena tu je nejen myslivecká a těžební činnost v lesích, ale také změna druhu pozemků a jejich využití.