Odtokové poměry

Vodní tok Oleška má na území obce Slaná oficiálně stanoveno záplavové území včetně aktivní zóny ZÚ v úseku ř. km  0,000 - 19,5200, které bylo vyhlášeno Krajským úřadem Libereckého kraje a nabývá platnosti od 27. 11. 2013 (č. j. KULK 77160/2013).

Vodní tok Jizera má na území obce Slaná oficiálně stanoveno záplavové území včetně aktivní zóny ZÚ v úseku ř. km 109,576 - 143,050, které bylo vyhlášeno Krajským úřadem Libereckého kraje a nabývá platnosti od 18. 5. 2016 (č. j. KULK 32285/2016).

Kromě území ohroženého vyššími stavy a průtoky vodních toků, představují riziko přívalové srážky a také dlouhotrvající deště, kdy je povodí přesyceno. Rozvodnění malých toků má při dlouhotrvajících deštích za následek i zvýšení hladiny Hořenského potoka. Potenciálně ohrožené objekty jsou uvedeny v kapitole Charakteristika ohrožených objektů.

Odtokové poměry dále ovlivňují:

• ploty a skládky materiálů a předmětů v blízkosti vodních toků, a zejména stávající silniční mosty, lávky a přemostění, jejichž mostní opěry a konstrukce mohou za určitých okolností tvořit překážku při odtoku povodňových vod. Dále lze přepokládat, že by mohlo dojít i k poškození mostů, lávek, případně jezů. Tyto objekty je nutné sledovat. Technicky lze snížení škod napomoci včasným odstraňováním tzv. spláví – plovoucích předmětů (stromů, keřů, větví, stavebních prvků a různých odpadů) z rizikových profilů koryt vodních toků, zvláště propustků, lávek a mostů a včasným zpevňováním erozí narušených břehů.
• větší průmyslové areály a areály zemědělských družstev, sklady nebezpečných látek, čistírny odpadních vod, jezy či malé vodní elektrárny a další, které mohou být ohrožujícími objekty v záplavovém území
• sesuvy půdy, které hrozí při vyšších průtocích zejména v korytech drobných toků ale i v horských úsecích vodohospodářsky významných toků. Sesuv půdy pak způsobí rychlé zanesení koryta buď v místě sesuvu nebo níže na toku a následné vybřežení vody na okolní pozemky
• výjimečné situace na toku, např. ledové jevy a vodní díla na tocích

Během terénního průzkumu koryt vodních toků bylo na území obce Slaná stanoveno šest míst, která můžou omezovat odtokové poměry. Ve všech případech se jedná se o mosty přes Olešku a Hořenský potok, které nejsou dimenzovány na Q20 - Q100. 

Místa omezující odtokové poměry na území obce Slaná

Přívalové povodně

Přívalové povodně (anglicky nazývané flash floods), jsou charakteristické svým velmi rychlým vývojem. V časovém období desítek minut až několika hodin dochází zejména na malých vodních tocích k prudkému vzestupu hladiny, avšak po její kulminaci většinou dochází k podobně rychlému poklesu. Vzestupu hladin v tocích předchází často plošný odtok vody po svazích nebo jinak suchými údolnicemi. Nebezpečí přívalových povodní spočívá především v jejich rychlém a často nečekaném nástupu, ale také ve velké rychlosti proudu, který s sebou navíc unáší množství pevného materiálu, jako jsou části stromů a větví, ale i části pobořených domů, mostů aj. Škody tedy vznikají nejen zaplavením, ale také dynamickými účinky proudící vody.

Na území obce Slaná byla stanovena tři místa, která jsou ohrožena přívalovou povodní. Ke splachu může docházet podél Nedvězího potoka, ze svahů kopce Končina a ze svahů nad Bořkovem. Docházet tak může ke koncentraci přívalových vod a materiálu na obecních komunikacích a k ucpání propustků. V téže místech jsou stanoveny i kritické body. 

Místa ohrožená přívalovou povodní na území obce Slaná

Stanovení míst ohrožení přívalovými povodněmi metodou kritických bodů

Metodou tzv. kritických bodů byla Výzkumným ústavem vodohospodářským, v. v. i. provedena analýza a vyznačeno území, které může být příčinou lokální přívalové povodně při intenzivních deštích. Kritické body byly stanoveny na základě digitálního modelu terénu s rozlišením buňky 10 x 10 m. K zařazení dráhy soustředěného povrchového odtoku do kritického bodu byly zohledněny tři parametry: velikost přispívající plochy (0,3 - 10,0 km²), průměrný sklon přispívající plochy (větší než 3,5 %) a podíl plochy orné půdy v povodí (větší než 40 %). V případě, že byl podíl orné půdy menší než 40 %, případně byla plocha zcela zalesněna, byly zohledněny pouze dva parametry, a to velikost přispívající plochy (1,0 - 10,0 km²) a průměrný sklon přispívající plochy (větší než 5,0 %). Tyto body byly stanoveny pro celé území ČR v měřítku 1:500 000.

Zhodnocení vzniku přívalových povodní na území obce Slaná metodou kritických bodů

Na území obce Slaná byly stanoveny tři kritické body:

• Kritický bod 10408380 - svahy nad Bořkovem.
• Kritický bod 10407309 - území pod kopcem Kolčina.
• Kritický bod 10401470 - údolí Nedvězského potoka.

Charakteristika kritických bodů na území obce Slaná

Identifikace odtokových linií s přispívající plochou povodí větší než 5 ha

V rámci projektu "Strategie ochrany před negativními dopady povodní a erozními jevy přírodě blízkými opatřeními v České republice" byla vytvořena mapová kompozice odtokové poměry, z níž je čerpáno v následujícím grafickém výstupu. Jedná se o identifikaci odtokových linií (dráhy přímého povrchového odtoku) s přispívající plochou povodí větší než 5 ha. Tyto odtokové linie mohou dát za vznik soustředěnému povrchovému odtoku, který může způsobit škody na území obce Slaná. Odtokové linie nezohledňují aktuální využití pozemků ani jiné skutečnosti, které mají vliv na přerušení soustředěného povrchového odtoku.

Odtokové linie na území obce Slaná

Místa ohrožená přívalovou povodní

Ledové jevy

Ledové bariéry za určitých podmínek mohou vznikat v kterémkoli místě vodních toků. Výskyt a průběh ledových jevů kontroluje hlídková služba, jež předává informace hlásné službě. Hlásná služba následně informuje správce toku. V manipulačních řádech jednotlivých objektů (jezů) by měla být popsána manipulace v případě výskytu ledových jevů. Při hrozícím nebezpečí vzniku povodně jsou správci toku, případně vodních děl povinni informovat příslušnou povodňovou komisi.

Dle seznamu toků s častými ledovými jevy, zveřejněného Českým hydrometeorologickým ústavem, patří vodní tok Jizera ve správním území obce Slaná mezi kritické. Jedná se o úsek od Benešova u Semil v ř. km 109,73 po jez v ř. km 110,04. Proto je nutné, zejména v období tání, věnovat zvýšenou pozornost všem mostům a lávkám přes koryto toku. Při chodu ledů musí povodňové hlídky sledovat celé toky. Voda vlivem chodu ledů a tvorby ledových bariér může vybřežovat i při malých průtocích. 

Místa výskytu ledových jevů na území obce Slaná

 Ledové jevy

Vodní díla

Vodní díla (viz také ustanovení § 55 Vodního zákona) jsou stavby budované na toku sloužící k jeho využití. Tyto stavby pak bezprostředně více či méně ovlivňují a upravují přirozený průtok vody v korytech přirozených nebo umělých. Hlavními vodními díly ovlivňujícími odtokové poměry jsou:

• vodní nádrž - prostor vytvořený vzdouvací stavbou na vodním toku, využitím přírodní nebo umělé prohlubně na zemském povrchu nebo ohrazováním části území, určený k akumulaci vody a k řízení odtoku.

• jez - vzdouvací zařízení vybudované v korytě toku, které v něm trvale nebo dočasně vzdouvá vodu k různým vodohospodářským účelům.

Na území obce Slaná se nenachází žádné vodní dílo, které by mohlo v případě povodně ovlivnit přirozený průtok vody v korytech. 

Seznam významných vodních děl ovlivňujících odtokové poměry na území obce Slaná

Vodní díla