Přirozená povodeň

Přirozenou povodní se rozumí povodeň způsobená přírodními jevy, kdy dochází k přechodnému výraznému zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových toků, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody.

Přirozené povodně lze rozdělit do několika hlavních typů:

• zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále do níže položených úseků větších toků

Ve správním území velmi pravděpodobné, především při jarním tání spojeném s dlouhotrvajícími dešti v povodí Říčky.

• letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti; vyskytují se zpravidla na všech tocích zasaženého území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích

Ve správním území velmi pravděpodobné, především v nejbližších lokalitách v okolí toku Říčka.

• letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahující poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (mají extrémně rychlý průběh povodně); bývají označovány jako přívalové povodně (flash floods)

Ve správním území dochází při přívalových srážkách ke splachu ornice z polí ze severozápadního směru, kde jsou ohroženy ulice Brněnská, Hrubínova a Těsnohlídkova a ze západní směru, kde je ohrožena chatová oblast Puštor. 

• zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů

Místa, odkud přichází přívalová povodeň na území města Šlapanice, jsou uvedena v kapitole Odtokové poměry.

Historické povodně

V minulosti bylo město Šlapanice zasaženo povodní vícekrát, nejvýznamněji v letech 2005, 2006, 2007 a 2010. Největším rizikem je tok Říčka (Zlatý potok), který se po vydatnějších deštích pravidelně rozvodňuje. Přívalové povodně se vyskytovaly především z polí od Slatiny na západ od obce podél Brněnské silnice a po cestě do zahrádek.

Přehled výskytu historických povodní

Povodeň 2005
V důsledku tání sněhu v kombinaci s dešťovými srážkami došlo k dosažení 3. SPA na Říčce na stanici Podolí a 2. SPA ve Šlapanicích, což vedlo k rozlití toku. V údolí Říčky v chatové oblasti po vyslání terénního vozidla na kontrolu bylo evakuováno asi 15 osob

Povodeň 2006
V důsledku dlouhotrvajících intenzivních dešťových srážek došlo k dosažení 2. SPA na Říčce v obcích Kobylnice, Sokolnice, Telnice, Ponětovice a Šlapanice. Ve Šlapanicích se z toho důvodu začala stavět protipovodňová hráz z pytlů v ulici Na poříčí jako preventivní ochrana před vodou.

Povodeň 2007
Po přívalovém dešti došlo k dosažení 2. SPA na vodním toku Říčka ve Šlapanicích a v Podolí. Během této povodně hrozilo přelití hráze rybníka u Zukalova mlýna v katastru Podolí.

Povodeň 2010
Po přívalovém dešti na konci května 2010 došlo k dosažení 3. SPA na Říčce na stanici Podolí a 2. SPA ve Šlapanicích. Byla vybudována provizorní pytlová hráz proti vodě a bahnu tekoucímu ze sousedního pole osetého širokořádkovou plodinou do sídliště. Ve Šlapanicích na ul. Těsnohlídkova došlo v důsledku přívalových dešťů k zaplavení parkoviště a kanalizačních vpustí na sídlišti nánosem bahna, a to až po vchody do bytových domů. Na ul. Čechova došlo v její spodní části k zatopení ulice v celé její šíři a k podmáčení nemovitostí. V lokalitě Puštor způsobily přívalové deště splach z polí (kde je nyní zaseta širokořádková plodina) a zaplavení části zahrádek podél Říčky, kde byly naplaveny materiály zajišťující zpevnění polní cesty, po které přívalová voda tekla. Voda zaplavila zahrádky, zničila oplocení, vytvořila hráze z naplavenin a zaplavila polní cesty mezi zahrádkami směrem do Bedřichovic. 2. 6. 2010 byl na Říčce v Podolí znovu vyhlášen 2. SPA.