Hydrologické údaje
Základní údaje o vodních tocích na území městského obvodu Radvanice a Bartovice
Lučina
Nejvýznamnějším vodním tokem v katastrálním území městského obvodu Radvanice a Bartovice je řeka Lučina (č. h. p. 2-03-01-082). Řeka Lučina pramení na svazích Prašivé v Moravskoslezských Beskydech v nadmořské výšce 580 m n. m. a ústí do Ostravice zprava na území města Ostravy. Je tokem, jehož správa není dělená, po celé délce, která od pramene k ústí činí 37,9 km, je ve správě státního podniku Povodí Odry. Z této délky přibližně 4,6 km tvoří zátopa údolní nádrže Žermanice. Nádrž je situována na toku v jeho střední části se staničením profilu přehradní hráze v km 25,0. Její tok nejprve míří severním, později západním až severozápadním směrem. Celková plocha povodí je 197,1 km2 a průměrný průtok činí 2,3 m3/s.
Lučina je podhorským beskydským tokem a její horní úsek má zřetelně bystřinný charakter o vysokém podélném sklonu dna řádově v procentech. Ten ve střední trati nad nádrží Žermanice klesá na 7 až 10 ‰, pod nádrží k ústí pak na 2 ‰. Průměrná velikost zrnitosti splaveninového materiálu dna se pohybuje pod nádrží mezi 50 - 60 mm, níže na úrovni Šenova 20 - 30 mm.
Charakter toku od pramene po konec zátopy přehrady Žermanice má povahu bystřiny, pod nádrží se údolní niva Lučiny rozevírá a řeka je spíše nížinného typu s četnými meandry a s poměrně širokým inundačním územím okolo. Regulační zásahy do koryta Lučiny se datují od dvacátých let minulého století, kdy první souvislejší úpravy byly provedeny od Hranečníku v Ostravě (km 2,3) směrem proti vodě k Radvanicím. Průmyslová expanze a požadavky na bezpečnější zvládnutí odtokových poměrů vedly k tomu, že do 2. světové války byla Lučina na své spodní trati postupně zregulována od ústí do prostoru nad most ulice Lihovarské (tzn. v km 0,0 - 3,6). Potřeba úpravy v souvislejší délce vyplynula hlavně z ovlivnění tohoto prostoru důlní těžbou a jí vyvolanými poklesy terénu na povrchu. Pod Lučinou se na spodním úseku těžilo uhlí více než 100 let (v důlních polích Hermenegild - později Zárubek, a Trojice) a zaklesávání koryta při zpětném vzdouvání povodňových průtoků z Ostravice, která pod ústí Lučiny neklesala, způsobovalo v tomto exponovaném území četné problémy.
Rozsah záplavového území odpovídá popsaným regulačním zásahům, které zde byly dříve provedeny. Úpravy koryta spolu s retenčním účinkem údolní nádrže Žermanice se projevují tak, že ve výustní trati jsou vyloučeny všechny plošné rozlivy, resp. že ty se za povodní omezují pouze na zúžený pruh okolo toku, kde nepůsobí významnějších škod. Ve větší rozloze jsou rozlivy možné v úseku situovaném nad Bartovicemi (přibližně nad km 8,0). Nejkritičtějšími místy v tom směru jsou lokalita čistírny odpadních města (ČOV) města Havířova a podjezd silnice I/11 pod tratí ČR Ostrava Kunčice - Český Těšín (celkově úsek toku km 12,5 - 14,5). Ty jsou často zaplavovány a vytvářejí kritické místo pro přepouštění povodní z výše situované Žermanické přehrady. Jinak nad zaústěním Sušanky (km 15,1) nejsou inundace směrem proti toku přes jejich širší plošný rozsah až po přehradu spojeny s významnějším ohrožením, nad přehradou se vesměs koncentrují do úzkého pruhu kolem vlastního toku.
Ze stabilizačních důvodů byla na Lučině postupně vybudována v rámci uvedených úprav řada spádových objektů, od ústí po přehradu jich technicko - provozní evidence toku registruje celkem 19, žádný z nich ale neslouží jako jez pro vzdouvání vody. Žádný odběr vody totiž není zde vázán přímo na koryto řeky, největší - pro komplex LIBERTY OSTRAVA (dříve ArcelorMittal, Nová Huť) v Kunčicích a Biocel Paskov - se provádí přímým trubním odběrem přímo z nádrže Žermanice.
Z hlediska vodohospodářské bilance jsou přirozené průtokové poměry v Lučině ovlivněny převodem vody z povodí řeky Morávky. Nejvíce je tento vliv patrný v bilančním profilu na přítoku do nádrže Žermanice (zde v průměrném roce o +1,91 m3/s), pod ní se odběrem vody pro průmysl (LIBERTY OSTRAVA (dříve ArcelorMittal) - 0,67 m3/s a Biocel Paskov - 0,19 m3/s) toto navýšení průtoku snižuje (na +1,32 m3/s). Odběr vody pro objekt rybného hospodářství těsně pod přehradou Žermanice (0,15 m3/s) se bilančně neprojeví, protože prakticky beze změny se hned vrací do toku, k profilu ústí se ale změna průtoku opět pak zvýší (na +1,85 m3/s) v důsledku vypouštění vod z ČOV osmdesátitisícového města Havířov (+0,165 m3/s) a z LIBERTY OSTRAVA (dříve ArcelorMittal) (0,445 m3/s - všechna data za rok 2010). I přes přímé odvádění vod z nádrže pro potřeby průmyslu není po profil zaústění ČOV Havířov nikde na Lučině zaznamenávám napjatý nebo pasivní bilanční stav.
Základní hydrologické charakteristiky Lučiny
| Místo profilu | ř. km | Qa [m3/s] | N-leté průtoky [m3/s] | ||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 1 | 5 | 10 | 50 | 100 | |||
| Hlásný profil kat. B Radvanice (Lučina) | 2,45 | 2,75 | 58,1 | 112 | 138 | 205 | 236 |
| Hlásný profil kat. A VD Žermanice (Lučina) | 24,81 | 0,993 | 16,2 | 34,1 | 43,3 | 67,7 | 79,5 |
Podleský potok
Je pravostranným přítokem řeky Lučiny, do které se vlévá mimo k.ú. Radvanice a Bartovice. Potok odvádí vodu z usazovací nádrže dolu J. Fučíka a přilehlých drobných vodních toků do řeky Lučiny. Plocha povodí Bystřice je 5,6 km2 a délka toku je 4,6 km. Potok je v obci upraven a částečně zatrubněn. Správcem toku je Povodí Odry, státní podnik.
Vodní toky na území městského obvodu Radvanice a Bartovice
Základní údaje o vodních dílech na území městského obvodu Radvanice a Bartovice
Nádrže nacházející se v městském obvodu Radvanice a Bartovice patří všechny do IV. kategorie TBD, převážně se jedná o usazovací nádrže po ukončené důlní činnosti.