Charakteristika zájmového území
Městský obvod Radvanice a Bartovice je od 24. 11. 1990 jedním z 23 městských obvodů statutárního města Ostravy a rozkládá se v jeho jihovýchodní části. Rozlohou 16,65 km2, je 3. největším a počtem obyvatel je 7. nejlidnatějším obvodem města. Městský obvod zahrnuje celá katastrální území Bartovice a Radvanice. K 26. 3. 2021 bylo ve městském obvodu evidováno 6 340 obyvatel. Rozloha obvodu je 1 666,4 ha.
Katastrální území městského obvodu Radvanice a Bartovice
Moravskoslezský úsek hornoslezské černouhelné pánve leží v předpolí flyšoidních spodnokarbonských sedimentů Nízkého Jeseníku a představuje čelní hlubinu variského horstva, vyplněnou svrchnokarbonskými sedimenty. Jejich celková mocnost dosahuje až 3 800 m a obsahují četné uhelné sloje o souhrnné mocnosti asi 120 m (z převážné části koksovatelné uhlí). Spodnější ostravské souvrství obsahuje ještě vložky mořských sedimentů (tzv. mořská patra) a je intenzivněji zvrásněno (z. část pánve); mladší karvinské souvrství (asi 1 000 m mocné) je již celé sladkovodního původu, je málo postiženo vrásněním, obsahuje méně uhelných slojí, avšak větší mocnosti. Dále k jihu leží podbeskydská (černouhelná) pánev, krytá příkrovy Beskyd.
Struktura půdního fondu
Na území městského obvodu Radvanice a Bartovice se nachází především půdní typy luvizem oglejená a pseudoglej modální. Koryto vodního toku Lučina a jeho okolí je tvořeno půdním typem fluvizem glejová. Podrobnosti o zmíněných půdních typech jsou uvedeny v Taxonomickém klasifikačními systému půd ČR, detailní prostorové uspořádání půdních typů zobrazuje Půdní mapa 1:50 000 vytvořená Českou geologickou službou.
Klimatické charakteristiky
Území Ostravy spadá do mírně teplé klimatické oblasti (MT10), avšak liší se určitými zvláštnostmi, způsobenými vysokou koncentrací průmyslu, hustou zástavbou a specifickými podmínkami Ostravské pánve. Rozdělení srážek v průběhu roku má kontinentální charakter. Nejvyšší měsíční úhrny srážek připadají na květen až srpen, nejméně srážek je v únoru a březnu. V letních měsících se vyskytují krátkodobé vydatné srážky bouřkového charakteru, které zasahují poměrně malá území. Sněhová pokrývka se objevuje v průměru od poloviny prosince do poloviny března. Období tání není pravidelné, tání významná pro vznik povodní mohou nastat prakticky od prosince až do dubna. Dlouhodobé charakteristiky klimatu vycházejí z nepřetržitého měření na dané lokalitě a vyjadřují dlouhodobě průměrný přehled hodnot jednotlivých meteorologických prvků.