Odtokové poměry
Vodní tok Bobrava má na území SO ORP Šlapanice oficiálně stanoveno záplavové území včetně aktivní zóny v ř. km 0,000 - 37,340, které bylo vyhlášeno Krajským úřadem Jihomoravského kraje a nabývá platnosti od 14. 12. 2005 (č. j. JMK 38746/2005 OŽP -Fr). Záplavové území bylo aktualizováno v ř. km 0,000 - 1,720 (k. ú. Modřice, Popovice u Rajhradu). Aktualizace nabývá platnosti od 14. 10. 2020 (č. j. JMK 131992/2020)
Vodní tok Leskava má na území SO ORP Šlapanice oficiálně stanoveno záplavové území včetně aktivní zóny v ř. km 0,000 - 9,810, které bylo vyhlášeno Krajským úřadem Jihomoravského kraje a nabývá platnosti od 19. 3. 2008 (č. j. JMK38290/2008).
Vodní tok Svratka má na území SO ORP Šlapanice oficiálně stanoveno záplavové území včetně aktivní zóny v ř. km 29,241 - 41,096, které bylo vyhlášeno Krajským úřadem Jihomoravského kraje a nabývá platnosti od 11. 6. 2018 (č. j. JMK 73535/2018). Záplavové území bylo aktualizováno v ř. km 33,950 - 35,570. Aktualizace nabývá platnosti od 16. 7. 2020 (č. j. JMK 87331/2020)
Vodní tok Litava má na území SO ORP Šlapanice oficiálně stanoveno záplavové území včetně aktivní zóny v ř. km 0,000 - 51,010, které bylo vyhlášeno Krajským úřadem Jihomoravského kraje a nabývá platnosti od 27. 1. 2006 (č. j. JMK 11373/2006).
Vodní tok Říčka má na území SO ORP Šlapanice oficiálně stanoveno záplavové území včetně aktivní zóny v ř. km 0,000 - 19,320, které bylo vyhlášeno Krajským úřadem Jihomoravského kraje a nabývá platnosti od 22. 3. 2010 (č. j. JMK 158864/2009).
Vodní tok Svitava má na území SO ORP Šlapanice oficiálně stanoveno záplavové území včetně aktivní zóny v ř. km 11,000 - 68,369, které bylo vyhlášeno Krajským úřadem Jihomoravského kraje a nabývá platnosti od 5. 12. 2014 (č. j. JMK 36121/2014).
Kromě území ohroženého vyššími stavy a průtoky vodních toků představují riziko přívalové srážky a také dlouhotrvající deště, kdy je povodí přesycené. Potenciálně ohrožené objekty jsou uvedeny v kapitole Charakteristika ohrožených objektů.
Odtokové poměry dále ovlivňují:
- ploty a skládky materiálů a předmětů v blízkosti vodních toků, a zejména stávající silniční mosty, lávky a přemostění, jejichž mostní opěry a konstrukce mohou za určitých okolností tvořit překážku při odtoku povodňových vod. Ucpáním mostních a jezových profilů předměty plovoucími po hladině dojde ke vzdutí vody nad mostem či jezem a k výraznému zvětšení rozlivu. Dále lze přepokládat, že by mohlo dojít i k poškození mostů, lávek, případně jezů. Z toho důvodu je nutné sledovat všechny tyto objekty, zejména mostní. Technicky lze snížení škod napomoci včasným odstraňováním tzv. spláví – plovoucích předmětů (stromů, keřů, větví, stavebních prvků a různých odpadů) z rizikových profilů koryt vodních toků, zvláště propustků, lávek a mostů a včasným zpevňováním erozí narušených břehů.
- větší průmyslové areály a areály zemědělských družstev, sklady nebezpečných látek, čistírny odpadních vod, jezy či malé vodní elektrárny a další, které mohou být ohrožujícími objekty v záplavovém území
- sesuvy půdy, které hrozí při vyšších průtocích zejména v korytech drobných toků ale i v horských úsecích vodohospodářsky významných toků. Sesuv půdy pak způsobí rychlé zanesení koryta buď v místě sesuvu nebo níže na toku a následné vybřežení vody na okolní pozemky
- výjimečné situace na toku, např. ledové jevy a vodní díla na tocích
Na území SO ORP Šlapanice se v jednotlivých obcích nachází několik míst, která mohou omezovat odtokové poměry. Jedná se především o lávky, mosty, propustky, jezy apod.
Místa omezující odtokové poměry na území ORP Šlapanice
Přívalové povodně
Přívalové povodně (anglicky nazývané flash floods), jsou charakteristické svým velmi rychlým vývojem. V časovém období desítek minut až několika hodin dochází zejména na malých vodních tocích k prudkému vzestupu hladiny, avšak po její kulminaci většinou dochází k podobně rychlému poklesu. Vzestupu hladin v tocích předchází často plošný odtok vody po svazích nebo jinak suchými údolnicemi. Nebezpečí přívalových povodní spočívá především v jejich rychlém a často nečekaném nástupu, ale také ve velké rychlosti proudu, který s sebou navíc unáší množství pevného materiálu, jako jsou části stromů a větví, ale i části pobořených domů, mostů aj. Škody tedy vznikají nejen zaplavením, ale také dynamickými účinky proudící vody.
Při intenzivních lokálních srážkách je řada částí SO ORP ohrožována přívalovými povodněmi. Kromě kritických bodů přívalové povodně podle VÚV TGM, v. v. i. jsou v databázi POVIS uvedena i další místa, kde se s tímto jevem můžeme setkat a místa, kde k přívalovým povodním dochází nejčastěji.
Místa ohrožená přívalovou povodní na území ORP Šlapanice
Stanovení míst ohrožení přívalovými povodněmi metodou kritických bodů
Metodou tzv. kritických bodů byla Výzkumným ústavem vodohospodářským, v. v. i. provedena analýza a vyznačeno území, které může být příčinou lokální přívalové povodně při intenzivních deštích. Kritické body byly stanoveny na základě digitálního modelu terénu s rozlišením buňky 10 x 10 m. K zařazení dráhy soustředěného povrchového odtoku do kritického bodu byly zohledněny tři parametry: velikost přispívající plochy (0,3 - 10,0 km2), průměrný sklon přispívající plochy (větší než 3,5 %) a podíl plochy orné půdy v povodí (větší než 40 %). V případě, že byl podíl orné půdy menší než 40 %, případně byla plocha zcela zalesněna, byly zohledněny pouze dva parametry, a to velikost přispívající plochy (1,0 - 10,0 km2) a průměrný sklon přispívající plochy (větší než 5,0 %). Tyto body byly stanoveny pro celé území ČR v měřítku 1:500 000.
Na území SO ORP bylo metodou kritických bodů vytipováno 45 lokalit, které mohou být ohroženy bleskovou povodní. Kritickým bodem je myšleno místo, kudy vtéká voda z okolí do intravilánu obce.
Zhodnocení vzniku přívalových povodní na území ORP Šlapanice metodou kritických bodů
Identifikace odtokových linií s přispívající plochou povodí větší než 5 ha
V rámci projektu "Strategie ochrany před negativními dopady povodní a erozními jevy přírodě blízkými opatřeními v České republice" byla vytvořena mapová kompozice odtokové poměry, z níž je čerpáno v následujícím grafickém výstupu. Jedná se o identifikaci odtokových linií (dráhy přímého povrchového odtoku) s přispívající plochou povodí větší než 5 ha. Tyto odtokové linie mohou dát za vznik soustředěnému povrchovému odtoku, který může způsobit škody na území ORP Šlapanice. Odtokové linie nezohledňují aktuální využití pozemků ani jiné skutečnosti, které mají vliv na přerušení soustředěného povrchového odtoku.
Ledové jevy
Ledové bariéry za určitých podmínek mohou vznikat v kterémkoli místě vodních toků. Výskyt a průběh ledových jevů kontroluje hlídková služba, jež předává informace hlásné službě. Hlásná služba následně informuje správce toku. V manipulačních řádech jednotlivých objektů (jezů) by měla být popsána manipulace v případě výskytu ledových jevů. Při hrozícím nebezpečí vzniku povodně jsou správci toku, případně vodních děl povinni informovat příslušnou povodňovou komisi.
Dle seznamu toků s častými ledovými jevy, zveřejněného Českým hydrometeorologickým ústavem, patří toky ve správním území ORP Šlapanice mezi kritické. Jedná se o vodní tok Litava v úseku ř. km 13,6 - 13,75 a vodní tok Svitava v ř. km 14,7, v ř. km 16,4 a v úseku ř. km 22,0 - 27,0.
Na dalších tocích není ledové nebezpečí stanoveno, přesto je nutné, zejména v období tání, věnovat zvýšenou pozornost všem mostům a lávkám přes koryto vodoteče. Při chodu ledů musí povodňové hlídky sledovat celé toky. Voda vlivem chodu ledů a tvorby ledových bariér může vybřežovat i při malých průtocích.
Místa výskytu ledových jevů na území ORP Šlapanice
Vodní díla
Vodní díla (viz také ustanovení § 55 Vodního zákona) jsou stavby budované na toku sloužící k jeho využití. Tyto stavby pak bezprostředně více či méně ovlivňují a upravují přirozený průtok vody v korytech přirozených nebo umělých. Hlavními vodními díly ovlivňujícími odtokové poměry jsou:
- vodní nádrž - prostor vytvořený vzdouvací stavbou na vodním toku, využitím přírodní nebo umělé prohlubně na zemském povrchu nebo ohrazováním části území, určený k akumulaci vody a k řízení odtoku.
- jez - vzdouvací zařízení vybudované v korytě toku, které v něm trvale nebo dočasně vzdouvá vodu k různým vodohospodářským účelům.
Na území SO ORP Šlapanice se nachází cca 49 vodních děl, z nichž žádná nespadá do I., II. ani III. kategorie z hlediska TBD. Na vodních tocích na územím ORP se nachází několik vodních děl, které spadají do I. kategorie TBD, jedná se o Vír I, Letovice, Brno a Boskovice.
Seznam významných vodních děl ovlivňujících odtokové poměry na území SO ORP Šlapanice
Protipovodňová opatření
V SO ORP Šlapanice se nachází cca 28 protipovodňových opatření. Ta jsou řešena především pomocí suchých nádrží, poldrů hrází a žlabů. Protipovodňová opatření se nachází v obcích Kobylnice, Moravany, Omice, Ořechov, Podolí, Sivice, Troubsko, Tvarožná a městech Modřice, Šlapanice a Újezd u Brna.
Protipovodňová opatření na území SO ORP Šlapanice