Povodňový plán SO ORP Kostelec nad Orlicí



Charakteristika zájmového území

Správní obvod ORP Kostelec nad Orlicí se nachází v Královéhradeckém kraji, v okrese Rychnov nad Kněžnou. Sousedí celkem s dalšími pěti obcemi s rozšířenou působností, a to ORP Dobruška, Hořice, Hradec Králové, Rychnov nad Kněžnou a Vysoké Mýto.
Rozloha území SO ORP Kostelec nad Orlicí činí 223 km2, zahrnuje celkem 22 obcí, které se skládají z dalších dílčích katastrálních území. Celkem se zde nachází 55 základních sídelních jednotek, z toho tři města (Kostelec nad OrlicíTýniště nad Orlicí a Borohrádek) a dva městyse (Častolovice a Doudleby nad Orlicí). K 1. 1. 2017 zde dle dat ČSÚ žilo 24 810 obyvatel. Na celkové rozloze i počtu obyvatel Královéhradeckého kraje se podílí zhruba 4,7 %. Hustota zalidnění je 111 obyvatel/km2.

 

Přehledová mapa SO ORP Kostelec nad Orlicí

Základní údaje o obcích v SO ORP Kostelec nad Orlicí (dle ČSÚ, k 1. 1. 2017)

 Území Počet obyvatel Celková výměra (ha) Podíl zemědělské půdy (%) Podíl lesů (%) Podíl vodních ploch (%) Podíl zastavěných a ostatních ploch (%)
Mapa
SO ORP Kostelec nad Orlicí 24 810 22 352,3 55,5 34,1 2,0 8,3
Albrechtice nad Orlicí 980 522,8 25,1 64,4 2,1 8,2
Bolehošť 529 1 070,6 60,2 31,1 1,5 7,2
Borohrádek 2 079 1 398,5 34,9 48,7 3,3 13,1
Borovnice 377 819,3 72,1 18,3 2,7 7
Častolovice 1 699 561,9 67,2 8,1 4 20,7
Čermná nad Orlicí 1 002 1 098,1 36,0 52,2 2,3 9,4
Čestice 567 496,2 78,0 9,4 4,1 8,5
Doudleby nad Orlicí 1839 889,9 70,6 11,0 1,9 16,3
Hřibiny-Ledská 345 513,2 57,25 32,9 1,0 8,5
Chleny 221 409,1 70,2 24,7 0,2 4,8
Kostelec nad Orlicí 6 187 2620,4 47,5 40,3 1,9 10,3
Kostelecké Horky 147 1 325,0 20,2 76,7 0,6 2,5
Krchleby 85 169,2

83,0

10,3 1,5 5,3
Lípa nad Orlicí 539 1 057,2 39,4 53,3 1,4 5,9
Nová Ves 180 842,3 19,7 71,8 4,8 3,7
Olešnice 473 779,6 68,3 24,3 1,4 6,0
Svídnice 150 462,0 72,4 21,0 0,6 6,0
Tutleky 341 557,7 73,7 16,7 1,0 8,6
Týniště nad Orlicí 6 174 5 245,9 26,6 62,9 1,7 8,9
Vrbice 150 242,7 81,2 12,4 0 6,4
Zdelov 250 335,1 78,4 8,6 3,2 9,9
Žďár nad Orlicí 496 935,6 39,2 51,2 2,9 6,8

 

Silniční a železniční síť

Silnice I. třídy:

  • I/11: Hradec Králové - Šumperk - Opava - Ostrava

Silnice II třídy:

  • II/304: Lípa nad Orlicí - Týniště nad Orlicí - Opočno - Bohuslavice - Městec - Česká Skalice - Hořičky - Úpice
  • II/305: Týniště nad Orlicí - Borohrádek - Jaroslav - Stradouň - Luže - Skuteč
  • II/316: Kostelec nad Orlicí - Kostelecká Lhota - Koryta - Svídnice - Krchleby - Přestavlky - Rájec - Skořenice - Běstovice
  • II/317: Borohrádek - Velká Čermná - Číčová - Smetana - Plchovice - Bošín - Běstovice - Choceň - Kosořín - Zálší - Vračovice - Chotěšiny - České Heřmanice - Netřeby - Bohuňovice - Sedliště - Nedošín
  • II/318: Častolovice - Synkov - Slemeno - Rychnov nad Kněžnou - Jaroslav - Liberk - Hláska - Zdobnice
  • II/388: Rovečné - Vír - Bystřice nad Pernštejnem - Bobrová - Ostrov nad Oslavou - Bohdalov

Železnice:

  • Trať č. 16: Borohrádek - Chrudim město - Chrudim
  • Trať č. 20: (Praha -) Velký Osek - Hradec Králové - Choceň
  • Trať č. 21: Týniště nad Orlicí - Letohrad - Hanušovice
  • Trať č. 23: Doudleby nad Orlicí - Rokytnice v Orlických horách
  • Trať č. 26: Týniště nad Orlicí - Meziměstí - Otovice zastávka
  • Trať č. 26: Častolovice - Solnice

 

Geomorfologické poměry

Území správního obvodu je z geomorfologického hlediska členité. Správní obvod se nachází v provincii Česká vysočina, subprovincii Česká tabule, oblasti Východočeská tabule. Území leží na rozhraní dvou celků. Většina území geomorfologicky spadá do celku Orlická tabule a jihovýchodní část po město Kostelec nad Orlicí spadá pod celek Svitavská pahorkatina. Stejná geomorfologická hranice rozděluje správní obvod také na dva podcelky. Jedná se o Třebechovickou tabuli a Českotřebovskou vrchovinu. Střední nadmořská výška oblasti se pohybuje převážně mezi 250–330 m n. m. Nejvyšší částí správního obvodu je severní část území, kde v území panuje značné převýšení. Nejvyšší body přesahují nadmořskou výšku 350 m.

Geologické poměry

Převážná část Kostelecka je pokryta druhohorními sedimenty, hlavně opukou, které se v nižších polohách objevují všude, kam zasahovalo moře. Třetihorní útvary se až na malé výjimky prakticky nevyskytují, zato čtvrtohorní pokrývají celé údolí řeky i široké okolí. Mohutné vrstvy štěrků, písků a hlíny dosahují mocnosti až 8 metrů. Starší naplaveniny obsahují ponejvíce hlínu. Místy naváté spraše tvoří úrodná pole. Hlíny tmavohnědé barvy se výrazně liší od hlín v jiných končinách a jsou bohatou zásobárnou materiálu pro cihelnu v Kostelci nad Orlicí. Mladší naplaveniny obsahující písek a štěrky, objevující se v soutoku Tiché a Divoké Orlice, jsou dobrým stavebním materiálem. Nejznámější písník je v oblasti Rašovic. Od řeky Divoké Orlice terén směrem k severu stoupá. Je přerušený průtahem silnice I/11 se stromořadím starých lip mezi Novým zámkem a Častolovicemi. Dál se rozkládá typická zemědělská krajina s ornou půdou scelenou do rozsáhlých honů, místy členěných polními cestami s alejemi ovocných dřevin. Intenzivně obhospodařované pozemky jsou nejúrodnější z celého Rychnovska. Nad poli protéká Štědrý potok zčásti hustě lemovaný břehovými porosty. Za potokem terén vytváří zvednutou náhorní rovinu, která zanedlouho prudce klesá do údolí řeky Kněžné. Harmonicky utvářené a zvlněné údolí Divoké Orlice přechází do drsnějšího podhůří Orlických hor.

Ve správním obvodu se nachází několik chráněných území. Mezi nejvýznamnější patří Evropsky zvláště významná lokalita Orlice a Labe, která se rozkládá v údolí vodních toků Tichá a Divoká Orlice. V území se nachází také několik maloplošně chráněných území jako je například přírodní rezervace Kostelecký zámecký park, přírodní památka Týnišťské Poorličí, přírodní památka Zadní Machová a přírodní památka Orlice.

Podle Quitta (1971) spadá správní obvod ORP Kostelec nad Orlicí pod teplou oblast T2 a mírně teplé klimatické oblasti MT11 a MT9. Lokalita se tak vyznačuje dlouhým, suchým a teplým létem, krátkým a mírným až teplým přechodným obdobím a krátkou a mírnou zimou, která je suchá. Chladnější oblast na jihovýchodě jsou chladnější a vlhčí. Doba sněhové pokrývky je delší a naopak letní období je kratší. Průměrný roční úhrn srážek v této oblasti se pohybuje kolem 600–650 mm, průměrné roční teploty jsou okolo 8–9 °C.

Charakteristika klimatických oblastí T2, MT9 a MT11

Charakteristika
MT2 MT9 MT11
Počet letních dnů 50 - 60 40 - 50 40 - 50
Počet dnů s průměrnou teplotou 10 °C a více 160 - 170 140 - 160 140 - 160
Počet mrazových dnů 100 - 110 110 - 130 110 - 130
Počet ledových dnů 30 - 40 30 - 40 30 - 40
Průměrná teplota v lednu (°C)  (-2) - (-3) -3 - (-4) -2 - (-3)
Průměrná teplota v dubnu (°C) 8 - 9 6 - 7 7 - 8
Průměrná teplota v červenci (°C) 18 - 19 17 - 18 17 - 18
Průměrná teplota v říjnu (°C) 7 - 9 7 - 8 7 - 8
Průměrný počet dnů se srážkami 1 mm a více 90 - 100 100 - 120 90 - 100
Průměrný srážkový úhrn ve vegetačním období (mm) 350 - 400 400 - 450 350 - 400
Průměrný srážkový úhrn v zimním období (mm) 200 - 300 250 - 300 200 - 250
Počet dnů se sněhovou pokrývkou 40 - 50 60 - 80 50 - 60
Počet jasných dnů 40 - 50 40 - 50 40 - 50
Počet zatažených dnů 120 - 140 120 - 150 120 - 150