Přirozená povodeň

Přirozenou povodní se rozumí povodeň způsobená přírodními jevy, kdy dochází k přechodnému výraznému zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových toků, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody.

Přirozené povodně lze rozdělit do několika hlavních typů:

• zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále do níže položených úseků větších toků
• letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti; vyskytují se zpravidla na všech tocích zasaženého území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích
• letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahující poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (mají extrémně rychlý průběh povodně); bývají označovány jako přívalové povodně (flash floods)
• zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů

Obec Nový Malín byla postižena povodněmi v letech 1975, 1997, 2019 a 2020. Na území obce lze v současnosti předpokládat potenciální možnost výskytu všech druhů přirozených povodní, avšak s rozdílnou pravděpodobností vzniku jednotlivých typů. Přirozenou povodní z déletrvajících regionálních srážek mohou být zasaženy zejména Hraběšický a Malínský potoka a při zpětném vzdutí i Desná. Na většině drobných vodních toků a v horních povodích větších toků může dojít k povodni především vlivem lokálních přívalových srážek velké intenzity a kratšího trvání, zejména v letním bouřkovém období. 

Místa, odkud přichází přívalová povodeň na území obce Nový Malín, jsou uvedena v kapitole Odtokové poměry.

Historické povodně

První záznam o povodni je z druhé poloviny 70. let 20. století. Tato povodeň byla způsobena déle trvajícími dešťovými srážkami.

Další povodeň, která zasáhla obec Nový Malín, byla povodeň v roce 1997, konkrétně v noci ze 6. na 7. července. Jednalo se o velkou povodeň způsobenou déletrvajícími dešťovými srážkami. Tato povodeň měla za následek zatopení dolní části obce Nový Malín, konkrétně místní části Plechy, a to rodinných domů na levé straně silnice č. II/446 ve směru na Hrabišín a Uničov. Došlo k materiálním škodám u občanů naší obce. Jednalo se o 25 rodinných domů, další domy měly vodu ve sklepích. Byly zatopené hospodářské budovy u těchto rodinných domů. Škody na majetku byly tehdy v řádu stovek tisíc korun českých. Lidé měli zničené kotle na topení, bytové zařízení, zatopení auta apod.

Další výrazná povodeň obec zasáhla dne 13. 6. 2019, kdy se jednalo o silný přívalový déšť trvající několik hodin. Byla to však taková intenzita, že bylo zcela naplněno koryto Malínského potoka, stoupla hladina spodní vody a ze svého koryta se dostal Hraběšický potok. Škody byly způsobeny dvěma jevy, a to prudkým přívalovým deštěm, který zvedl hladinu vody a zatopil sklepy rodinných domů na různých místech obce a dále pak zvednutí hladiny Hraběšického potoka, který zaplavil bytové domy ve spodní části obce. V případě vylití Hraběšického potoka se jednalo dva objekty, a to č. p. 831 a 832 (lokalita Na Lužích). V případě zatopených sklepů se pak jednalo o další domy v obci, s jejichž čerpáním pomáhaly JSDH z různých obcí.

Dosud poslední věc se stala 4. února 2020, kdy opět po přívalových deštích a současném tání sněhu stoupla hladina Hraběšického potoka tak, že chybělo 15 cm k vylití z jeho koryta a k zaplavení přízemí objektu č. p. 832.