Charakteristika zájmového území

Obec Malšovice, jež je poprvé písemně doložena k roku 1406, se nachází ve správním obvodu ORP Děčín v severní části Ústeckého kraje. Obec na východě přímo sousedí s intravilánem statutárního města Děčín, na severozápadě sousedí s městem Jílové, na jihu s obcí Dobkovice, na západě s obcí Libouchec a na jihozápadě s obcí Povrly. Obec Malšovice tvoří sedm obecních částí - Borek, Hliněná, Choratice, Javory, Malšovice, Nová Bohyně a Stará Bohyně. Tyto obecní části jsou sdruženy do celkem pěti katastrálních území (k. ú.) - Malšovice, Stará Bohyně, Javory, Hliněná a Borek u Děčína. Obec Malšovice spojuje s dvěma významnými centry kraje (Ústím nad Labem a Děčínem) silnice 1. třídy č. 62 a železnice č. 090. Od centra Děčína je obec vzdálena ca 3 km jihozápadním směrem, od centra krajského města ca 13 km severovýchodním směrem. V současné době (k 1. 1. 2021) v obci žije 959 obyvatel.

V Malšovicích se nachází mateřská a základní škola, školní družina, kulturní dům (společenský sál), knihovna, klubovna fotbalového klubu, prodejna potravin, stravovací zařízení Jídelna u Tomáše a kiosek u sportovního areálu. V obci se nachází také hřiště na plážový volejbal, nové koupaliště s bazénem a dětským brouzdalištěm. Obec nemá zřízenou vlastní jednotku sboru dobrovolných hasičů.

Z hlediska ochrany přírody a krajiny spadá celé území obce pod CHKO České středohoří. Z hlediska maloplošných, zvláště chráněných území, do obce zasahuje Přírodní rezervace Bohyňská lada. V obci se také nachází evropsky významná lokalita Bohyňská lada, Chmelník a Lotarův vrch.

Území obce Malšovice

Geomorfologické a geologické charakteristiky

Z hlediska geologického složení je většina území obce tvořena kvartérními sedimenty, v jižní části vystupují terciérní vulkanity (vyskytují se zde bazalt, bazaltity a trachyt). Pod nánosy kvartérních sedimentů jsou v některých lokalitách přítomny mocné nánosy pískovců (pozůstatky usazování sedimentů na dně křídového moře). Detailní prostorové uspořádání hornin (nejen) v území obce Malšovice je dostupné v podobě Geovědní mapy 1 : 50 000 vytvořené Českou geologickou službou.

Z geomorfologického hlediska náleží území obce Malšovice do Hercynského systému, provincie Česká vysočina, subprovincie (soustavy) Krušnohorská soustava, oblasti Podkrušnohorská oblast, celku České středohoří, podcelku Verneřické středohoří a okrsků Ústecké středohoří a Děčínská kotlina. Většina území obce je součástí Ústeckého středohoří, východní okraj obce (dno a svahy údolí vodního toku Labe) je součástí Děčínské kotliny.

Ústecké středohoří je plochá hornatina až méně členitá vrchovina na levém břehu hlubokého antecedentního údolí Labe. Středohoří je budované třetihorními vulkanity povrchových a podpovrchových těles, převážně bazaltickými horninami a jejich pyroklastikami, méně trachyty, trachybazalty a fonolity. V georeliéfu se místy uplatňují coniacké a santonské slínovce, jílovce a pískovce. Georeliéf je destruovaný neovulkanický se zbytky posopečného zarovnaného povrchu, strukturními plošinami, hřbety a výraznými kuželovitými a kupovitými suky s tvary zvětrávání a odnosu hornin a s četnými sesuvy. Pruh při labském údolí je rozbrázděn hlubokými potočními údolími.

Děčínská kotlina je strukturně erozní sníženina. Tvoří ji středo- a mladopleistocenní terasy Labe a Ploučnice.

Nadmořské výšky v obci se pohybují od 123 m (hladina Labe na východním okraji obce) po 617 m (Javorský vrch na západním okraji obce), celkové převýšení činí 494 m. Mezi významnější vrcholy na území obce patří kromě Javorského vrchu také vrch Na Malinách (442 m n. m.) nacházející se jihovýchodně od intravilánu Hliněné na jižním okraji obce a Petrův vrch (437 m n. m.) nacházející se mezi Malšovicemi a Hliněnou v centrální části území obce.

V Malšovicích, Staré a Nové Bohyni, v Choraticích a v Hliněné se nachází oblasti svahových nestabilit - aktivní sesuvy jsou přítomny ve Staré a Nové Bohyni a jihozápadně od intravilánu Malšovic. Na aktivní sesuvy navazují dočasně uklidněné a uklidněné sesuvy. Detailní prostorové uspořádání svahových nestabilit je dostupné v podobě mapy Svahových nestabilit vytvořené Českou geologickou službou.

Struktura půdního fondu

Na území obce Malšovice se dominantně vyskytuje půdní typ kambizem (modální, oglejená, mesobazická eutrofní, psefitická a rankerová mesobazická), směrem k vodnímu toku Labe střídá kambizem hnědozem luvická a pseudoglej modální. Na dně údolí Labe je vyvinuta fluvizem modální, v údolí Račího potoka a Poustky se nachází fluvizem glejová. V intravilánu Staré Bohyně je přítomna pararendzina kambická oglejená a západně od intravilánu Borku je přítomna antropozem (skládka komunálního odpadu). Podrobnosti o uvedených půdních typech uvádí Taxonomický klasifikační systém půd ČR, detailní prostorové uspořádání půdních typů zobrazuje Půdní mapa 1:50 000 vytvořená Českou geologickou službou.

Celková rozloha řešeného území činí 1 303 ha. Níže uvedená tabulka popisuje procentuální podíly jednotlivých druhů využití pozemků, které se na území obce vyskytují. Dle tabulky je zjevné, že majoritní zastoupení má v zájmovém území využití půdního fondu jako trvalý travní porost (o něco méně než polovina rozlohy). Výraznější zastoupení mají také lesní celky (více než pětinu rozlohy). Orná půda je přítomna na méně než pětině rozlohy a ostatní plochy na méně než desetině rozlohy. Ostatní druhy využití území mají pouze marginální zastoupení.

Využití pozemků v obci Malšovice (dle ČSÚ k 31. 12. 2020)

Klimatické charakteristiky

Na území obce Malšovice je podle portálu klimatickazmena.cz hodnota průměrné roční teploty vzduchu (za normálové období 1981-2010) v intervalu 7,1 - 10 °C a průměrný roční srážkový úhrn v intervalu 601 - 800 mm.

Podle Quittovy klimatické klasifikace (za období let 1961 - 2000) spadá údolí řeky Labe do teplé oblasti T2, vyšší nadmořské výšky navazující na toto údolí do mírně teplé oblasti MT9 a velmi malá část území obce v okolí Javorského vrchu spadá do mírně teplé oblasti MT4.

Charakteristika vybraných klimatických oblastí T2, MT4 a MT9