Odtokové poměry
Žádný vodní tok nemá na území městyse Knínice stanovené záplavové území.
Kromě území ohroženého vyššími stavy a průtoky vodních toků představují riziko přívalové srážky a také dlouhotrvající deště, kdy je povodí přesycené. Rozvodnění malých toků má při dlouhotrvajících deštích za následek i zvýšení hladiny Semíče, Loučníku a Knínického potoku. Potenciálně ohrožené objekty jsou uvedeny v kapitole Charakteristika ohrožených objektů.
Odtokové poměry dále ovlivňují:
- ploty a skládky materiálů a předmětů v blízkosti vodních toků, a zejména stávající silniční mosty, lávky a přemostění, jejichž mostní opěry a konstrukce mohou za určitých okolností tvořit překážku při odtoku povodňových vod. Ucpáním mostních a jezových profilů předměty plovoucími po hladině dojde ke vzdutí vody nad mostem či jezem a k výraznému zvětšení rozlivu. Dále lze přepokládat, že by mohlo dojít i k poškození mostů, lávek, případně jezů. Z toho důvodu je nutné sledovat všechny tyto objekty, zejména mostní. Technicky lze snížení škod napomoci včasným odstraňováním tzv. spláví – plovoucích předmětů (stromů, keřů, větví, stavebních prvků a různých odpadů) z rizikových profilů koryt vodních toků, zvláště propustků, lávek a mostů a včasným zpevňováním erozí narušených břehů
- větší průmyslové areály a areály zemědělských družstev, sklady nebezpečných látek, čistírny odpadních vod, jezy či malé vodní elektrárny a další, které mohou být ohrožujícími objekty v záplavovém území
- sesuvy půdy, které hrozí při vyšších průtocích, zejména v korytech drobných toků, ale i v horských úsecích vodohospodářsky významných toků. Sesuv půdy pak způsobí rychlé zanesení koryta buď v místě sesuvu nebo níže na toku a následné vybřežení vody na okolní pozemky
- výjimečné situace na toku, např. ledové jevy a vodní díla na tocích
Na území městyse Knínice se nachází několik míst, která omezují odtokové poměry. Jedná se zejména o mostky a propustky přes vodní tok Semíč a Knínický potok. U obou vodních toků došlo v minulosti k vylití koryta. Semíč zaplavil obytné domy a zahrady, Knínický potok zaplavil a zanesl bahnem fotbalové hřiště. Více viz Přirozená povodeň - Historické povodně.
Při terénním průzkumu koryt vodních toků na území městyse Knínice bylo identifikováno jedno nejkritičtější místo- Propustek u fotbalového hřiště
Místa omezující odtokové poměry na území městyse Knínice
Přívalové povodně
Přívalové povodně (anglicky nazývané flash floods), jsou charakteristické svým velmi rychlým vývojem. V časovém období desítek minut až několika hodin dochází zejména na malých vodních tocích k prudkému vzestupu hladiny, avšak po její kulminaci většinou dochází k podobně rychlému poklesu. Vzestupu hladin v tocích předchází často plošný odtok vody po svazích nebo jinak suchými údolnicemi. Nebezpečí přívalových povodní spočívá především v jejich rychlém a často nečekaném nástupu, ale také ve velké rychlosti proudu, který s sebou navíc unáší množství pevného materiálu, jako jsou části stromů a větví, ale i části pobořených domů, mostů aj. Škody tedy vznikají nejen zaplavením, ale také dynamickými účinky proudící vody.
Na území městyse Knínice bylo stanoveno jedno místo, které ohrožuje přívalovou povodní 2 lokality (Padělky a Opleta) jižní části území městyse.
Místa ohrožená přívalovou povodní na území městyse Knínice
Stanovení míst ohrožení přívalovými povodněmi metodou kritických bodů
Metodou tzv. kritických bodů byla Výzkumným ústavem vodohospodářským, v. v. i. provedena analýza a vyznačeno území, které může být příčinou lokální přívalové povodně při intenzivních deštích. Kritické body byly stanoveny na základě digitálního modelu terénu s rozlišením buňky 10 x 10 m. K zařazení dráhy soustředěného povrchového odtoku do kritického bodu byly zohledněny tři parametry: velikost přispívající plochy (0,3 - 10,0 km2), průměrný sklon přispívající plochy (více než 3,5 %) a podíl plochy orné půdy v povodí (více než 40 %). V případě, že byl podíl orné půdy menší než 40 %, případně byla plocha zcela zalesněna, byly zohledněny pouze dva parametry, a to velikost přispívající plochy (1,0 - 10,0 km2) a průměrný sklon přispívající plochy (více než 5,0 %). Tyto body byly stanoveny pro celé území ČR v měřítku 1: 500 000.
Na území městyse nebyly stanoveny kritické body.
Identifikace odtokových linií s přispívající plochou povodí > 5 ha
V rámci projektu "Strategie ochrany před negativními dopady povodní a erozními jevy přírodě blízkými opatřeními v České republice" byla vytvořena mapová kompozice odtokové poměry, z níž je čerpáno v následujícím grafickém výstupu. Jedná se o identifikaci odtokových linií (dráhy přímého povrchového odtoku) s přispívající plochou povodí > 5 ha. Tyto odtokové linie mohou dát za vznik soustředěnému povrchovému odtoku, který může způsobit škody na území městyse Knínice. Odtokové linie nezohledňují aktuální využití pozemků ani jiné skutečnosti, které mají vliv na přerušení soustředěného povrchového odtoku.
Odtokové linie s plochou sběrného povodí > 5 ha na území městyse Knínice
Ledové jevy
Ledové bariéry za určitých podmínek mohou vznikat v kterémkoli místě vodních toků. Výskyt a průběh ledových jevů kontroluje hlídková služba, jež předává informace hlásné službě. Hlásná služba následně informuje správce toku. V manipulačních řádech jednotlivých objektů (jezů) by měla být popsána manipulace v případě výskytu ledových jevů. Při hrozícím nebezpečí vzniku povodně jsou správci toku, případně vodních děl povinni informovat příslušnou povodňovou komisi.
Dle seznamu toků s častými ledovými jevy, zveřejněného Českým hydrometeorologickým ústavem, nepatří toky ve správním území městyse Knínice mezi kritické. Přesto je nutné, zejména v období tání, věnovat zvýšenou pozornost všem mostům a lávkám přes koryto toku. Při chodu ledů musí povodňové hlídky sledovat celé toky. Voda vlivem chodu ledů a tvorby ledových bariér může vybřežovat i při malých průtocích.
V minulosti došlo k vybřežení vodního toku Semíč a Loučník během jarního tání. Jedno místo zatopení bylo mezi Loučníkem a Semíčem, kde se Loučník vlévá do Semíče (kolem č. p. 330). Druhé místo bylo u Semíče mezi č. p. 348 a 350, kdy výška vylitého toku byla 30 cm.
Místa výskytu ledových jevů na území městyse Knínice
Vodní díla
Vodní díla (viz také ustanovení § 55 Vodního zákona) jsou stavby budované na toku sloužící k jeho využití. Tyto stavby pak bezprostředně více či méně ovlivňují a upravují přirozený průtok vody v korytech přirozených nebo umělých. Hlavními vodními díly ovlivňujícími odtokové poměry jsou:
- vodní nádrž - prostor vytvořený vzdouvací stavbou na vodním toku, využitím přírodní nebo umělé prohlubně na zemském povrchu nebo ohrazováním části území, určený k akumulaci vody a k řízení odtoku
- jez - vzdouvací zařízení vybudované v korytě toku, které v něm trvale nebo dočasně vzdouvá vodu k různým vodohospodářským účelům
Na území městyse Knínice se nachází 2 vodní díla. V části Padělky bude vybudován suchý poldr v rámci protipovodňového opatření před přívalovými srážkami:
- Protipovodňový rybník o ploše 0,13 ha se nachází v extravilánu městyse na Bezejmenném vodním toku. Rybník slouží jako protipovodňové opatření před přívalovými srážkami. Provozovatelem je městys Knínice.
- Nádrž Broumě se nachází v intravilánu městyse Knínice u hlavní komunikace II/374. Plocha nádrže je 0,036 ha. Nádrž má betonové stěny a sjezd pro odčerpání vody. Provozovatelem je městys Knínice.
- Budoucí poldr se bude nacházet v části Padělky. Poldr bude sloužit jako protipovodňové opatření před přívalovými srážkami. V jednání je odkanalizování poldru do vodního toku Semíč.
Seznam vodních děl ovlivňujících odtokové poměry na území městyse Knínice
Protipovodňová opatření
Na území městyse Knínice se nachází v extravilánu 1 protipovodňový rybník. Pro zvýšení ochrany obyvatel a majetku při přívalových srážkách ze svahu, je v plánu vybudování poldru a ochranného příkopu v lokalitě Opleta. Jako další protipovodňové opatření bude postaven obrubník o délce 95 m kolem hlavní silnice II/374 u č. p 249 a 207.
Protipovodňová opatření na území městyse Knínice
