Povodňový plán městyse Knínice



 Charakteristika zájmového území

Městys Knínice se nachází v Jihomoravském kraji, ve správním obvodu obce s rozšířenou působností Boskovice. K 1. 1. 2021 bylo v městyse evidováno 931 obyvatel. 

Městys Knínice se nachází na malé Hané v Boskovické brázdě a sousedí s obcemi Vážany a Šebetov. Intravilánem městyse protéká vodní tok Semíč, který se v obci Svitávka vlévá do vodního toku Svitava. Nejvyšším bodem na správním území je vrchol Mojetín s 608 m n. m. Naopak nejnižším bodem na správním území je v údolí vodního toku Semíč s 370 m n. m. Celkový ráz krajiny v okolí obce je členitý a více než polovina rozlohy katastrálního území tvoří orná půda.

Katastrální území městyse Knínice

Geomorfologické a geologické charakteristiky

Geomorfologicky leží zájmové území v Hercynském systému, provincii Česká Vysočina,  subprovincii Česko-moravská soustava a oblasti Brněnská vrchovina. Území městyse se dále nachází v celku Boskovická brázda a Drahanská vrchovina, podcelku Malá Haná a Adamovská vrchovina a okrsku Jevíčská sníženina, Mojetínský hřbet a Chrudichromský hřbet.

Jevíčská sníženina o ploše 104,95 km2, je protáhlá sníženina s výrazným omezením. Tento okrsek je složený z permokarbonských usazenin Boskovické brázdy, ve středních částech je překrytý neogenními usazeninami. Rozsáhlé plochy zaujímají sprašové pokryvy. Nejvyšším bodem je Na stráni o výšce 498,8 m n. m. a významným bodem je Hejk o výšce 434 m n. m. V okrsku Jevíčská sníženina se nachází PP Bačov- významné naleziště zkamenělin prvohorních krytolebců a obojživelníků.

Mojetínský hřbet je členitá vrchovina o rozloze 9,68 km2. Je složený z granodioritů brněnského plutonu, permského slepence, devonského křemence a slepence i s ostrůvky devonského vápence Moravského krasu a svrchnokřídových sedimentů. Nejvyšší bod je Mojetín o výšce 907,9 m n. m. 

Chrudichromský hřbet je úzký pruh vyššího terénu mezi Jevíčskou sníženinou a Lysickou sníženinou. Plocha Chrudichromského hřbetu je 8,98 km2. Tento okrsek je tvořený permokarbonskými usazeninami Boskovické brázdy. Nejvyšším bodem je Habří o výšce 451 m n. m.

Území městyse Knínice je z geologického hlediska tvořeno především z vápnitého jílu (tégl), místy s polohami písků a spraší a sprašovou hlínou. V blízkosti vodního toku Semíč se vyskytuje nivní sediment. Intravilán městyse je i tvořen kamenitým až hlinito-kamenitým sedimentem a slepenci. V některých částech se vyskytují droby, arkózy a vápence.

Nejnižší nadmořská výška území městyse je cca 380 m. Většina území se však nachází v nadmořské výšce > 400 m. Zejména jižní extravilán městyse je 500 m n. m.

Digitální model reliéfu území městyse Knínice

 

Sklonitost reliéfu v zástavbě území obce je zejména okolo 0-20°. Severní část extravilánu se nachází také ve sklonitosti cca 0-20°. Jižní část území má většinou sklonitost > 20°.

Sklonitostní poměry na území městyse Knínice

Struktura půdního fondu

V území městyse Knínice se nachází kambizem modální a další variety. Intravilán městyse leží na hnědozemi a černozemi. Malá část území u hranic s obcí Pamětice je složena z pararendziny.

Podrobnosti o zmíněných půdních typech jsou uvedeny v Taxonomickém klasifikačními systému půd ČR, detailní prostorové uspořádání půdních typů zobrazuje Půdní mapa 1:50 000 vytvořená Českou geologickou službou.

Celková rozloha řešeného území činí 1 120 ha. Níže uvedená tabulka popisuje procentuální podíly jednotlivých druhů využití pozemků, které se v území městyse vyskytují. Dle tabulky je zjevné, že majoritní zastoupení má v zájmovém území orná půda.

Využití pozemků ve městyse Knínice (dle ČSÚ k 31. 12. 2020)

Druh pozemku Plocha Zastoupení
Orná půda 433 ha 39 %
Zahrady 33 ha 3 %
Sady 9 ha 1 %
Trvalé travní porosty 114 ha 9 %
Lesní půda 409 ha 37 %
Vodní plochy 10 ha 1 %
Zastavěné plochy 16 ha 1 %
Ostatní plochy 97 ha 9 %
Celková výměra k.ú. 1 120 ha 100 %

Klimatické charakteristiky

Na území městyse Knínice je podle portálu klimatickazmena.cz hodnota průměrné roční teploty vzduchu (za normálové období 1981-2010) v intervalu 7,1 - 9 °C a průměrný roční srážkový úhrn v intervalu 601 - 700 mm.

Podle Quittovy klimatické klasifikace (za období let 1961-2000) spadá většina území městyse do mírně teplé klimatické oblasti MT7. Jihovýchodní část území se nachází v mírně teplé klimatické oblasti MT3.

Charakteristiky vybraných klimatických oblastí MT7 a MT3

Charakteristika MT3 MT7
Počet letních dnů 20 - 30 30 - 40
Počet dnů s průměrnou teplotou 10 °C a více 120 - 140 140 - 160
Počet mrazových dnů 130 - 160 110 - 130
Počet ledových dnů 40 - 50 40 - 50
Průměrná teplota v lednu [°C] -3 - (-4) -2 - (-3)
Průměrná teplota v červenci [°C] 16 - 17 16 - 17
Průměrná teplota v dubnu [°C] 6 - 7 6 - 7
Průměrná teplota v říjnu [°C] 6 - 7 7 - 8
Průměrný počet dnů se srážkami 1 mm a více 110 - 120 100 - 120
Srážkový úhrn ve vegetačním období [mm] 350 - 450 400 - 450
Srážkový úhrn v zimním období [mm] 250 - 300 250 - 300
Počet dnů se sněhovou pokrývkou 60 - 100 60 - 80
Počet zamračených dnů 120 - 150 120 - 150
Počet jasných dnů 40 - 50 40 - 50