Odtokové poměry

Vodní toky na území obce nemají oficiálně stanovené záplavové území.

Na území obce představují riziko přívalové srážky a také dlouhotrvající deště, kdy je povodí přesycené. Dochází k odtoku vody z polí a přítoku do intravilánu obce.
Potenciálně ohrožené objekty jsou uvedeny v kapitole Charakteristika ohrožených objektů.

Odtokové poměry dále ovlivňují:

• ploty a skládky materiálů a předmětů v blízkosti vodních toků, zejména stávající silniční mosty, lávky a přemostění, jejichž mostní opěry a konstrukce mohou za určitých okolností tvořit překážku při odtoku povodňových vod. Ucpáním mostních a jezových profilů předměty plovoucími po hladině dojde ke vzdutí vody nad mostem či jezem a k výraznému zvětšení rozlivu. Dále lze přepokládat, že by mohlo dojít i k poškození mostů, lávek, případně jezů. Z toho důvodu je nutné sledovat všechny tyto objekty, zejména mostní. Technicky lze snížení škod napomoci včasným odstraňováním tzv. spláví – plovoucích předmětů (stromů, keřů, větví, stavebních prvků a různých odpadů) z rizikových profilů koryt vodních toků, zvláště propustků, lávek a mostů a včasným zpevňováním erozí narušených břehů
• větší průmyslové areály a areály zemědělských družstev, sklady nebezpečných látek, čistírny odpadních vod, jezy či malé vodní elektrárny a další, které mohou být ohrožujícími objekty v záplavovém území
• sesuvy půdy, které hrozí při vyšších průtocích, zejména v korytech drobných toků, ale i v horských úsecích vodohospodářsky významných toků. Sesuv půdy pak způsobí rychlé zanesení koryta buď v místě sesuvu nebo níže na toku a následné vybřežení vody na okolní pozemky
• výjimečné situace na toku, např. ledové jevy a vodní díla na tocích

Na území obce se nachází několik míst, kde by mohlo docházet k omezení odtokových poměrů.

• Most u č. p. 158 a na něj navazující silnice mezi domy č. p. 158 a 175 má vyvýšené těleso vozovky a tvoří překážku při vyšších průtocích na Olbramovickém potoce. Může také dojít k ucpání a zahlcení mostního profilu, kdy voda bude stanovat v oblasti před mostním profilem a může se zde utvořit vodní laguna.

• Mezi mostem u čerpací stanice a Horním branišovickým rybníkem se nachází 3 lávky, které mohou být při vyšších průtocích zaplaveny a mohou tvořit překážku při odtoku vody.

Místa omezující odtokové poměry na území obce Branišovice

Přívalové povodně

Přívalové povodně (anglicky nazývané flash floods), jsou charakteristické svým velmi rychlým vývojem. V časovém období desítek minut až několika hodin dochází zejména na malých vodních tocích k prudkému vzestupu hladiny, avšak po její kulminaci většinou dochází k podobně rychlému poklesu. Vzestupu hladin v tocích předchází často plošný odtok vody po svazích nebo jinak suchými údolnicemi. Nebezpečí přívalových povodní spočívá především v jejich rychlém a často nečekaném nástupu, ale také ve velké rychlosti proudu, který s sebou navíc unáší množství pevného materiálu, jako jsou části stromů a větví, ale i části pobořených domů, mostů aj. Škody tedy vznikají nejen zaplavením, ale také dynamickými účinky proudící vody.

Území obce Branišovice je ohroženo přívalovými povodněmi na Olbramovickém potoce. Při přívalových deštích dochází k odtoku vody z polí, které přitékají do Horního branišovického rybníka. Až se maximální kapacita objemu vodní nádrže naplní, nadbytečná vody přetéká přes bezpečnostní přeliv a proudí do obce. V intravilánu obce se voda vylévá z koryta Olbramovického potoka a zaplavuje oblast pravobřežního inundačního území a tvoří se zde vodní laguna. Voda zde zaplavuje zahrady a sklepy rodinných domů. V oblasti čerpací stanice pohonných hmot, mostu u č. p. 158 až po Dolní branišovický rybník se tvoří další vodní laguna, ve které se voda drží ještě dlouho po odeznění přívalové povodně.

V oblasti Na Babicku dochází k odtoku vody z polí, která pokračuje severovýchodním směrem do Horního branišovického rybníka. Voda s sebou odnáší materiál ze zemědělských pozemků, který se níže akumuluje na silnici č. II/396.

Místa ohrožená přívalovou povodní na území obce Branišovice

Stanovení míst ohrožení přívalovými povodněmi metodou kritických bodů

Metodou tzv. kritických bodů byla Výzkumným ústavem vodohospodářským, v. v. i. provedena analýza a vyznačeno území, které může být příčinou lokální přívalové povodně při intenzivních deštích. Kritické body byly stanoveny na základě digitálního modelu terénu s rozlišením buňky 10 x 10 m. K zařazení dráhy soustředěného povrchového odtoku do kritického bodu byly zohledněny tři parametry: velikost přispívající plochy (0,3 - 10,0 km²), průměrný sklon přispívající plochy (>= 3,5 %) a podíl plochy orné půdy v povodí (>= 40 %). V případě, že byl podíl orné půdy menší než 40 %, případně byla plocha zcela zalesněna, byly zohledněny pouze dva parametry, a to velikost přispívající plochy (1,0 - 10,0 km²) a průměrný sklon přispívající plochy (>= 5,0 %). Tyto body byly stanoveny pro celé území ČR v měřítku 1: 500 000.

Na území obce Branišovice nebyl touto metodou lokalizován žádný kritický bod.

Identifikace odtokových linií s přispívající plochou povodí > 5 ha

V rámci projektu "Strategie ochrany před negativními dopady povodní a erozními jevy přírodě blízkými opatřeními v České republice" byla vytvořena mapová kompozice odtokové poměry, z níž je čerpáno v následujícím grafickém výstupu. Jedná se o identifikaci odtokových linií (dráhy přímého povrchového odtoku) s přispívající plochou povodí > 5 ha. Tyto odtokové linie mohou dát za vznik soustředěnému povrchovému odtoku, který může způsobit škody na území obce Branišovice. Odtokové linie nezohledňují aktuální využití pozemků ani jiné skutečnosti, které mají vliv na přerušení soustředěného povrchového odtoku.

Odtokové linie s plochou sběrného povodí > 5 ha na území obce Branišovice

 Místa ohrožená přívalovou povodní

Ledové jevy

Ledové bariéry za určitých podmínek mohou vznikat v kterémkoli místě vodních toků. Výskyt a průběh ledových jevů kontroluje hlídková služba, jež předává informace hlásné službě. Hlásná služba následně informuje správce toku. V manipulačních řádech jednotlivých objektů (jezů) by měla být popsána manipulace v případě výskytu ledových jevů. Při hrozícím nebezpečí vzniku povodně jsou správci toku, případně vodních děl povinni informovat příslušnou povodňovou komisi.

Dle seznamu toků s častými ledovými jevy, zveřejněného Českým hydrometeorologickým ústavem, nepatří toky ve správním území obce Branišovice mezi kritické. Přesto je nutné, zejména v období tání, věnovat zvýšenou pozornost všem mostům a lávkám přes koryto toku. Při chodu ledů musí povodňové hlídky sledovat celé toky. Voda vlivem chodu ledů a tvorby ledových bariér může vybřežovat i při malých průtocích.

Místa výskytu ledových jevů na území obce Branišovice

 Ledové jevy

Vodní díla

Vodní díla (viz také ustanovení § 55 Vodního zákona) jsou stavby budované na toku sloužící k jeho využití. Tyto stavby pak bezprostředně více či méně ovlivňují a upravují přirozený průtok vody v korytech přirozených nebo umělých. Hlavními vodními díly ovlivňujícími odtokové poměry jsou:

• vodní nádrž - prostor vytvořený vzdouvací stavbou na vodním toku, využitím přírodní nebo umělé prohlubně na zemském povrchu nebo ohrazováním části území, určený k akumulaci vody a k řízení odtoku

• jez - vzdouvací zařízení vybudované v korytě toku, které v něm trvale nebo dočasně vzdouvá vodu k různým vodohospodářským účelům

V katastru obce Branišovice se rozprostírají 4 vodní nádrže - všechny na Olbramovickém potoce:

• Horní branišovický rybník leží severně od intravilánu obce a má rozlohu 11,6 ha. Vodní dílo spadá z hlediska TBD (technickobezpečnostního dohledu) do IV. kategorie. Provozovatelem nádrže je Rybníkářství Pohořelice, a. s. Z vnitřní strany mostní konstrukce, kudy vytéká Olbramovický potok z vodního díla, dochází k jemným průsakům vody mezi kameny vnitřních stěn.
• rybník Kačák se nachází jižně od hráze Horního branišovického rybníka a je napájen obtokovým kanálem Olbramovického potoka – na hrázi Horního branišovického rybníka je stavidlo, které reguluje průtok vody do vodní nádrže. Majitelem a provozovatelem vodního díla je obec Branišovice.
• Dolní branišovický rybník se nachází jihovýchodně od intravilánu obce Branišovice, má rozlohu 13,5 ha. Provozovatelem nádrže je Rybníkářství Pohořelice, a.s.
• Horní vlasatický rybník navazuje na Dolní branišovický rybník a má rozlohu 5,6 ha. Vodní dílo spadá z hlediska TBD (technickobezpečnostního dohledu) do IV. kategorie. Hráz vodního díla leží na území obce Vlasatice. Provozovatelem nádrže je Rybníkářství Pohořelice, a.s.

Seznam vodních děl ovlivňujících odtokové poměry na území obce Branišovice

 Vodní díla